Lidsky řečeno
Středověk je zhruba tisíc let mezi pádem Říma a objevením Ameriky. Evropu v té době drží pohromadě hlavně církev a víra. Společnost je rozdělená na ty, kdo se modlí (duchovní), kdo bojují (šlechta) a kdo pracují (poddaní). Půda je hlavní bohatství a dává se za věrnost: tomu se říká feudalismus.
Hranice a dělení středověku
Začátek: 476 (zánik Západořímské říše). Konec: obvykle 1492 (objevení Ameriky), někdy 1453 (pád Konstantinopole), případně 1517 (začátek reformace).
| Etapa | Doba | Hlavní znaky |
|---|---|---|
| Raný středověk | 5. až 10. stol. | stěhování národů, vznik barbarských království, Franská říše, šíření křesťanství, Byzanc a islám |
| Vrcholný středověk | 11. až 13. stol. | rozkvět měst a obchodu, křížové výpravy, boj o investituru, univerzity, gotika |
| Pozdní středověk | 14. a 15. stol. | krize (mor, hladomory, války), stoletá válka, papežské schizma, kritika církve, husitství |
Tři civilizace raného středověku
| Civilizace | Centrum | Charakteristika |
|---|---|---|
| Latinský západ | Řím (papež), Franská říše | latina, katolická církev, feudalismus |
| Byzantská říše | Konstantinopol | řečtina, pravoslaví, silný císař, Justinián I. (zákoník, chrám Hagia Sofia) |
| Islámský svět | Mekka, Damašek, Bagdád | Mohamed, islám, rychlé dobývání (Arabský poloostrov, severní Afrika, Španělsko) |
Islám: Mohamedův odchod z Mekky do Medíny roku 622 (hidžra) je počátkem islámského letopočtu. Arabové pronikli až do Španělska (711). Jejich postup na západ zastavil Karel Martel v bitvě u Poitiers (732).
Franská říše
| Rok | Událost |
|---|---|
| asi 496 až 508 | křest krále Chlodvíka (Merovejci), Frankové přijímají katolictví (datum sporné) |
| 732 | Karel Martel porazil Araby u Poitiers |
| 751 | Pipin Krátký králem, nástup Karlovců |
| 800 | Karel Veliký korunován papežem v Římě na císaře (25. prosince) |
| 843 | Verdunská smlouva: rozdělení říše mezi Karlovy vnuky (základ Francie a Německa) |
| 962 | Ota I. korunován císařem, vzniká Svatá říše římská |
Feudalismus a středověká společnost
- Léno = půda (případně úřad), kterou senior (pán) propůjčí vazalovi za věrnost a vojenskou službu.
- Vznikla lenní pyramida: panovník, velmoži, nižší šlechta (rytíři), poddaní.
- Poddaní (nevolníci) obdělávali půdu a odváděli robotu (práci), naturální (plodiny) a peněžní dávky. Církvi odváděli desátek.
- Společnost tří stavů: duchovenstvo (oratores), šlechta (bellatores), poddaní (laboratores). Ve vrcholném středověku přibývají měšťané.
Církev, papežové a císaři
| Rok | Událost |
|---|---|
| 910 | založení kláštera v Cluny (reforma církve) |
| 1054 | velké schizma: rozdělení na katolickou (Řím) a pravoslavnou (Konstantinopol) církev |
| 1077 | Canossa: císař Jindřich IV. prosí papeže Řehoře VII. o zrušení klatby |
| 1122 | Wormský konkordát: konec boje o investituru (kdo dosazuje biskupy) |
| 1215 | 4. lateránský koncil, vrchol papežské moci (Inocenc III.) |
| 1309 až 1377 | papežové v Avignonu („avignonské zajetí“) |
| 1378 až 1417 | velké papežské schizma (dva, později tři papežové) |
| 1414 až 1418 | Kostnický koncil: konec schizmatu, upálení Jana Husa (1415) |
Křížové výpravy
- Svolal je papež Urban II. v Clermontu roku 1095. Cílem bylo osvobodit Jeruzalém a Svatou zemi od muslimů.
- 1. výprava (1096 až 1099): dobytí Jeruzaléma (1099), vznik křižáckých států.
- 3. výprava (1189 až 1192): Richard Lví srdce proti sultánovi Saladinovi.
- 4. výprava (1202 až 1204) místo Svaté země vyplenila Konstantinopol (1204).
- Rytířské řády: templáři, johanité, němečtí rytíři.
- Důsledky: rozvoj obchodu s Orientem (Benátky, Janov), poznání arabské vědy a zboží, oslabení Byzance, zhoršení vztahů křesťanů a muslimů.
Krize pozdního středověku
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1066 | bitva u Hastingsu, Normané (Vilém Dobyvatel) dobyli Anglii |
| 1215 | Magna charta libertatum (Velká listina svobod) omezila moc anglického krále |
| 1337 až 1453 | stoletá válka Anglie a Francie |
| 1347 až 1352 | morová epidemie (černá smrt), zemřela asi třetina obyvatel Evropy |
| 1429 | Johanka z Arku osvobodila Orléans, 1431 upálena |
| 1453 | Turci dobyli Konstantinopol, konec Byzantské říše |
| 1492 | dobytí Granady (konec reconquisty) a Kolumbus v Americe |
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Čin |
|---|---|
| Justinián I. | byzantský císař, zákoník (Corpus iuris civilis), Hagia Sofia |
| Mohamed | zakladatel islámu, hidžra 622 |
| Karel Martel | porazil Araby u Poitiers (732) |
| Karel Veliký | císař (800), karolinská renesance, sjednotil velkou část západní Evropy |
| Ota I. Veliký | porazil Maďary na Lechu (955), císař 962 |
| Řehoř VII. a Jindřich IV. | boj o investituru, Canossa 1077 |
| Urban II. | vyhlásil první křížovou výpravu (1095) |
| Vilém Dobyvatel | normanské dobytí Anglie (1066) |
| Johanka z Arku | francouzská hrdinka stoleté války |
| Tomáš Akvinský | největší scholastický filozof (13. stol.) |
Kultura a umění
| Sloh | Doba | Znaky | Příklady |
|---|---|---|---|
| Románský | asi 10. až 13. stol. (u nás 11. až 13.) | silné zdi, malá okna, půlkruhový oblouk, valená klenba, rotundy a baziliky | rotunda sv. Martina na Vyšehradě, bazilika sv. Jiří na Pražském hradě |
| Gotický | od asi 1140 (Francie), u nás od 13. stol. do počátku 16. | lomený oblouk, žebrová klenba, opěrný systém, vysoká okna, vitráže, růžice | Saint-Denis, Notre-Dame v Paříži, katedrála sv. Víta |
- Vzdělanost: klášterní a katedrální školy, scholastika (spojení víry a rozumu), univerzity (Bologna, Paříž, Oxford, 1348 Praha).
- Literatura: hrdinské eposy (Píseň o Rolandovi, Píseň o Nibelunzích), rytířská poezie, legendy, Dante (Božská komedie).
Příčiny a důsledky
- Proč vznikl feudalismus: slabá ústřední moc, chybějící peníze, potřeba vojáků. Panovník platil půdou.
- Proč rostla města (11. až 13. stol.): lepší zemědělství (trojpolní systém, těžký pluh), více lidí, obchod, řemesla, cechy.
- Proč přišla krize 14. století: ochlazení a neúrody, mor, války, spory v církvi. Důsledek: nedostatek pracovní síly, selská povstání, kritika církve (Wyclif, Hus).
Procvič si to
Raný, vrcholný, nebo pozdní středověk?
Přiřaď osobnost k činu
Doplň rok
Vyber správnou možnost
Co je léno?
Léno je základ feudalismu. Daň církvi se jmenuje desátek.
Co se stalo roku 1054?
Velké schizma rozdělilo křesťanství na západní (Řím) a východní (Konstantinopol). Normané dobyli Anglii až 1066.
Kdo svolal první křížovou výpravu?
Papež Urban II. ji vyhlásil v Clermontu roku 1095. Výprava dobyla Jeruzalém roku 1099.
Jak dlouho trvala stoletá válka?
Název je zaokrouhlený. Válka probíhala s přestávkami od roku 1337 do roku 1453.
Který prvek je typický pro gotiku?
Lomený oblouk, žebrová klenba a opěrné pilíře dovolily stavět vysoko a prosvětlit stavby velkými okny.