Lidsky řečeno
Šest měsíců po Mnichovu Hitler obsadil i zbytek Čech a Moravy a udělal z nich protektorát, tedy území pod německou správou. O půl roku později napadl Polsko a začala druhá světová válka (1939–1945), největší válka v dějinách. Zemřely v ní desítky milionů lidí, nacisté vyvraždili v holocaustu asi šest milionů Židů. Češi se bránili v odboji doma i v zahraničních armádách. Válka v Evropě skončila 8. května 1945, Praha byla osvobozena 9. května.
Hlavní znaky období
- Totální válka: zapojení celé ekonomiky a obyvatelstva, bombardování měst.
- Bleskové války (blitzkrieg) na začátku, pak dlouhé vyčerpávající boje.
- Genocida: holocaust Židů, vraždění Romů (porajmos), postižených a dalších skupin.
- Okupace velké části Evropy a odboj proti ní.
- Protihitlerovská koalice: Velká Británie, SSSR (od 1941), USA (od 1941) a další.
Okupace a vznik protektorátu
| Datum | Událost |
|---|---|
| 14. 3. 1939 | vzniká Slovenský stát (Jozef Tiso) |
| 15. 3. 1939 | německá armáda obsazuje Čechy a Moravu |
| 16. 3. 1939 | Hitler v Praze vyhlašuje Protektorát Čechy a Morava |
| březen 1939 | Maďarsko obsazuje Podkarpatskou Rus |
V čele protektorátu stál říšský protektor (nejdřív Konstantin von Neurath). Formálně existoval státní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda, skutečnou moc ale měli Němci. Platil přídělový systém, cenzura, totální nasazení na práci v Říši a germanizace.
Průběh války
| Datum | Událost |
|---|---|
| 23. 8. 1939 | pakt Ribbentrop–Molotov (pakt o neútočení Německa a SSSR) |
| 1. 9. 1939 | Německo napadá Polsko, začátek války |
| 3. 9. 1939 | Británie a Francie vyhlašují Německu válku |
| duben až červen 1940 | obsazení Dánska, Norska, Beneluxu a Francie (kapitulace 22. 6. 1940) |
| léto a podzim 1940 | letecká bitva o Británii |
| 22. 6. 1941 | operace Barbarossa, Německo napadá SSSR |
| 7. 12. 1941 | Japonsko útočí na Pearl Harbor, USA vstupují do války |
| 20. 1. 1942 | konference ve Wannsee („konečné řešení“ židovské otázky) |
| červen 1942 | bitva u Midway (obrat v Tichomoří) |
| podzim 1942 | El Alamein (severní Afrika) |
| únor 1943 | konec bitvy u Stalingradu, obrat na východní frontě |
| červenec 1943 | bitva u Kurska, vylodění na Sicílii |
| listopad 1943 | konference v Teheránu (Roosevelt, Churchill, Stalin) |
| 6. 6. 1944 | vylodění v Normandii (den D) |
| únor 1945 | konference na Jaltě |
| 30. 4. 1945 | Hitler spáchal sebevraždu |
| 8. 5. 1945 | kapitulace Německa, konec války v Evropě |
| 6. a 9. 8. 1945 | atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki |
| 2. 9. 1945 | kapitulace Japonska, konec války |
Holocaust
Holocaust (šoa) je systematická genocida Židů nacistickým Německem a jeho spojenci. Zahynulo asi 6 milionů Židů.
- 1935 Norimberské zákony (Židé zbaveni občanských práv),
- 1938 křišťálová noc (pogrom v Německu),
- od 1939 ghetta, žluté hvězdy (v protektorátu od září 1941),
- od 1941 masové střílení na východě, od 1942 vyhlazovací tábory (Osvětim-Březinka, Treblinka, Sobibor...).
V protektorátu: od listopadu 1941 sloužil Terezín jako ghetto a sběrný tábor, odkud vedly transporty na východ. Z Čech a Moravy zahynulo v holocaustu kolem 80 000 Židů. Romové byli vězněni v táborech Lety u Písku a Hodonín u Kunštátu a většina z nich byla zavražděna v Osvětimi.
Odboj
Domácí odboj
- 28. 10. 1939 demonstrace v Praze, smrtelně zraněn student Jan Opletal,
- 17. 11. 1939 nacisté zavřeli české vysoké školy, devět studentů popravili a přes tisíc poslali do koncentračního tábora Sachsenhausen (dnes Mezinárodní den studentstva),
- odbojové organizace: Obrana národa (vojáci), PVVZ (Politické ústředí, levice a intelektuálové), ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), komunistický odboj,
- Tři králové: Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek,
- předseda protektorátní vlády Alois Eliáš udržoval kontakt s exilem, popraven 1942.
Zahraniční odboj
- Edvard Beneš v Londýně vytvořil exilovou vládu a prozatímní státní zřízení (1940), od roku 1941 uznané Británií a SSSR,
- čeští letci v RAF (squadrony 310, 311, 312, 313; např. Josef František) v bitvě o Británii,
- Tobruk (1941, severní Afrika),
- jednotka Ludvíka Svobody v SSSR: Sokolovo (březen 1943), Kyjev, Dukla,
- obléhání Dunkerque (1944–1945, československá obrněná brigáda).
Heydrichiáda
| Datum | Událost |
|---|---|
| 27./28. 9. 1941 | Reinhard Heydrich přijíždí jako zastupující říšský protektor, vyhlašuje stanné právo (1. heydrichiáda) |
| 28./29. 12. 1941 | z Británie vysazeni parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš (operace Anthropoid) |
| 27. 5. 1942 | atentát na Heydricha v Praze-Libni |
| 4. 6. 1942 | Heydrich umírá |
| 10. 6. 1942 | vyhlazení Lidic |
| 18. 6. 1942 | parašutisté umírají v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici |
| 24. 6. 1942 | vyhlazení Ležáků |
Po atentátu přišla druhá heydrichiáda: stanné právo, popravy tisíců lidí. V Lidicích byli muži zastřeleni, ženy odvlečeny do koncentračního tábora Ravensbrück a většina dětí zavražděna. Parašutisty prozradil Karel Čurda.
Osvobození
| Datum | Událost |
|---|---|
| 29. 8. 1944 | Slovenské národní povstání |
| září až listopad 1944 | karpatsko-dukelská operace (6. 10. 1944 dobyt Dukelský průsmyk) |
| duben 1945 | Košický vládní program (program poválečné vlády Národní fronty) |
| 30. 4. 1945 | osvobozena Ostrava |
| 5. 5. 1945 | Pražské povstání |
| 6. 5. 1945 | americká armáda osvobozuje Plzeň |
| 9. 5. 1945 | do Prahy přichází Rudá armáda |
Území ČSR osvobodila převážně Rudá armáda, západní Čechy americká armáda (generál Patton). Demarkační linie vedla zhruba přes Karlovy Vary, Plzeň a České Budějovice. Do Prahy pomohla v povstání i Vlasovova armáda (ROA), ruští vojáci, kteří předtím stáli na německé straně.
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Role |
|---|---|
| Adolf Hitler | vůdce nacistického Německa |
| Winston Churchill | britský premiér od 1940 |
| Franklin D. Roosevelt | prezident USA (zemřel duben 1945) |
| Josif Stalin | vůdce SSSR |
| Emil Hácha | státní prezident protektorátu |
| Edvard Beneš | prezident v exilu v Londýně |
| Reinhard Heydrich | zastupující říšský protektor |
| Jozef Gabčík, Jan Kubiš | parašutisté, atentát na Heydricha |
| Ludvík Svoboda | velitel čs. jednotky v SSSR |
| Jan Opletal | student, oběť demonstrace 28. 10. 1939 |
| Alois Eliáš | protektorátní premiér spolupracující s odbojem |
Spoj osobnost s činem
Najdi ke každé osobnosti její roli.
Příčiny a důsledky
| Příčina | Důsledek |
|---|---|
| versailleský systém, krize, nástup nacismu | Hitlerova agrese |
| appeasement a Mnichov | rozbití ČSR 1939 |
| pakt Ribbentrop–Molotov | rozdělení Polska, začátek války |
| napadení SSSR a USA ve válce | vznik protihitlerovské koalice |
| konference v Jaltě a Postupimi | rozdělení Evropy na sféry vlivu, studená válka |
Důsledky pro ČSR: obnova republiky (bez Podkarpatské Rusi, která připadla SSSR), odsun Němců (1945–1946), silný vliv SSSR a komunistů, Národní fronta, znárodnění. Vítězné mocnosti založily OSN (1945) a uspořádaly norimberský proces s nacistickými zločinci.
Do kterého období patří?
Seřaď události.
Doplň datum
Vyber správnou možnost
Co se stalo 17. listopadu 1939?
Po pohřbu Jana Opletala nacisté zasáhli proti studentům. Den se připomíná jako Mezinárodní den studentstva.
Která obec byla vyhlazena jako první po atentátu na Heydricha?
Lidice byly vypáleny 10. 6. 1942, Ležáky 24. 6. 1942. Terezín bylo ghetto a Lety romský tábor.
Co způsobilo vstup USA do války?
Japonsko napadlo 7. 12. 1941 americkou základnu Pearl Harbor na Havaji. Pak vyhlásilo USA válku i Německo.
Jak se jmenovala konference, kde nacisté koordinovali „konečné řešení“ židovské otázky?
Na konferenci ve Wannsee 20. 1. 1942 se domlouvala organizace vyvražďování Židů. Jalta, Teherán a Postupim byly konference spojenců.
Kdo osvobodil Prahu 9. května 1945?
Praha povstala 5. 5. a 9. 5. do ní vstoupila Rudá armáda. Američané osvobodili Plzeň a západní Čechy a zastavili se na demarkační linii.
Pod kapotou · Proč Američané nešli do Prahy
Spojenci se dohodli na demarkační linii mezi sovětskou a americkou armádou. Generál Patton byl na začátku května blízko, ale velení (Eisenhower) po dohodě se sovětskou stranou postup zastavilo. Důvodem byla snaha vyhnout se sporům se SSSR a ztrátám na konci války. Tahle událost později hrála roli v komunistické propagandě, která roli Američanů zamlčovala.