Lidsky řečeno
Představ si, že na začátku 19. století mluví čeština hlavně na venkově, ve městech a úřadech vládne němčina a o politice rozhoduje císař ve Vídni. Na konci století už stojí Národní divadlo, existuje česká univerzita, Češi mají své noviny, spolky i politické strany. Mezitím se postaví železnice, továrny a vznikne dělnictvo. Tohle celé je dlouhé 19. století: od Francouzské revoluce (1789) po začátek první světové války (1914).
Hlavní znaky období
- Průmyslová revoluce: stroje nahrazují ruční práci, vznikají továrny, železnice a velká města.
- Nacionalismus: národy chtějí vlastní jazyk, kulturu a často i stát (Němci, Italové, Češi, Maďaři).
- Liberalismus a ústava: měšťané chtějí svobodu tisku, parlament a rovnost před zákonem.
- Konec feudalismu: v roce 1848 se ruší robota, z poddaných se stávají svobodní občané.
- Sociální otázka: vzniká dělnická třída, socialismus a odbory.
Průmyslová revoluce
Začala v Anglii ve 2. polovině 18. století. Anglie měla uhlí, železo, kapitál z obchodu a kolonií, levnou pracovní sílu z venkova a stabilní politiku.
| Vynález | Kdo | Kdy |
|---|---|---|
| zdokonalený parní stroj | James Watt | patent 1769 |
| parní lokomotiva a první veřejná železnice | George Stephenson | 1825 (Stockton–Darlington) |
| parník | Robert Fulton | 1807 |
| telegraf (Morseova abeceda) | Samuel Morse | 30. a 40. léta 19. stol. |
V českých zemích začala průmyslová revoluce zhruba od 20. až 30. let 19. století. České země se staly průmyslovým centrem celé monarchie (textil, cukrovary, strojírenství, uhlí na Ostravsku a Kladensku, železárny ve Vítkovicích).
- 1832 koněspřežná dráha České Budějovice–Linec,
- 1839 první parní železnice na našem území (Severní dráha císaře Ferdinanda, Vídeň–Brno),
- 1845 první vlak do Prahy (z Olomouce).
Národní obrození
Národní obrození je proces, kdy se z lidí mluvících česky stává moderní národ s vlastním spisovným jazykem, kulturou a nakonec i politickým programem. Trvalo zhruba od 70. let 18. století do roku 1848.
Příčinou byla mimo jiné germanizace za Josefa II. (němčina jako úřední jazyk), ale také osvícenství a romantický zájem o lidovou kulturu.
| Fáze | Doba | Co se dělo | Osobnosti |
|---|---|---|---|
| 1. obranná (vědecká) | asi 1770–1805 | obrana jazyka, bádání o češtině a dějinách | Josef Dobrovský, F. M. Pelcl |
| 2. ofenzivní | asi 1805–1830 | spisovná čeština pro všechny obory, slovník | Josef Jungmann, Jan Kollár, P. J. Šafařík |
| 3. vrcholná (politická) | asi 1830–1848 | divadlo, noviny, politický program | František Palacký, K. H. Borovský, J. K. Tyl |
Důležité mezníky:
- 1781 Josef II. ruší nevolnictví a vydává toleranční patent,
- 1809 Dobrovského mluvnice češtiny (psaná německy),
- 1818 založeno Národní muzeum,
- 1831 Matice česká (vydávání českých knih),
- 1834 Tylova hra Fidlovačka s písní Kde domov můj (hudba František Škroup),
- 1834–1839 Jungmannův Česko-německý slovník,
- 1836 začíná vycházet Palackého dějiny (nejdřív německy, od 1848 česky Dějiny národu českého).
Revoluce 1848
Rok 1848 je „jaro národů“: revoluce proběhly ve Francii, německých státech, Itálii, v Rakousku i v Uhrách. Příčiny: hospodářská krize a neúroda, nespokojenost s absolutismem (Metternich), národní požadavky.
| Datum | Událost |
|---|---|
| březen 1848 | revoluce ve Vídni, pád kancléře Metternicha; v Praze schůze ve Svatováclavských lázních a petice císaři |
| 11. 4. 1848 | Palackého dopis do Frankfurtu (odmítnutí účasti Čechů ve sjednoceném Německu) |
| 2.–12. 6. 1848 | Slovanský sjezd v Praze (předseda Palacký) |
| 12.–17. 6. 1848 | Pražské červnové povstání, potlačil ho generál Windischgrätz |
| 7. 9. 1848 | říšský sněm schválil zrušení roboty a poddanství |
| 2. 12. 1848 | císařem se stává František Josef I. |
| březen 1849 | rozpuštění sněmu v Kroměříži, oktrojovaná ústava |
Palacký prosazoval austroslavismus: Češi mají zůstat v Rakousku, ale to se musí stát federací rovnoprávných národů. Proslavila ho myšlenka, že kdyby Rakousko nebylo, bylo by třeba ho vytvořit.
Důsledky: revoluce byla porážena, ale zrušení roboty zůstalo. Po ní přišel Bachův absolutismus (1851–1859): policejní dohled, cenzura, germanizace. Karel Havlíček Borovský byl za své noviny internován v Brixenu (Tyrolsko).
Od absolutismu k Rakousku-Uhersku
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1859 | porážka Rakouska v Itálii, konec Bachova absolutismu |
| 1860 | Říjnový diplom (obnova ústavnosti) |
| 1861 | únorová ústava, říšská rada; Češi se zapojují do politiky (Palacký, Rieger) |
| 1862 | založen Sokol (Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner) |
| 1866 | prusko-rakouská válka, porážka Rakouska u Hradce Králové |
| 1867 | rakousko-uherské vyrovnání: vzniká dualistické Rakousko-Uhersko |
| 1868 | položen základní kámen Národního divadla |
| 1871 | neúspěch fundamentálních článků (pokus o česko-rakouské vyrovnání) |
| 1881 / 1883 | Národní divadlo otevřeno, vyhořelo a znovu otevřeno 1883 |
| 1882 | rozdělení pražské univerzity na českou a německou |
| 1897 | Badeniho jazyková nařízení (čeština v úředním styku), po bouřích zrušena |
| 1899 | hilsneriáda, Masaryk vystupuje proti antisemitismu |
| 1907 | všeobecné volební právo pro muže do říšské rady |
Dualismus znamenal, že monarchie měla dvě poloviny: Předlitavsko (rakouská část, kam patřily české země) a Zalitavsko (Uhry, kam patřilo Slovensko). Společný byl panovník, zahraniční politika, armáda a jejich financování. Češi chtěli podobné postavení (trialismus), ale nedosáhli ho.
V české politice se strana národní rozdělila na staročechy (Palacký, Rieger, opatrnější) a mladočechy (radikálnější, od 70. let samostatně). Koncem století vznikly masové strany: sociální demokraté, agrárníci, národní socialisté.
Sjednocení Itálie a Německa
| Itálie | Německo | |
|---|---|---|
| Vůdčí stát | Sardinské království (Piemont) | Prusko |
| Klíčové osobnosti | Cavour (politik), Garibaldi (vojevůdce), Viktor Emanuel II. (král) | Otto von Bismarck (kancléř), Vilém I. (král, pak císař) |
| Hlavní cesta | války s Rakouskem, Garibaldiho výprava „tisíce“ na jih (1860) | „železem a krví“: války s Dánskem 1864, Rakouskem 1866 a Francií 1870–1871 |
| Vyhlášení | 1861 Italské království | 18. 1. 1871 Německé císařství (ve Versailles) |
| Dokončení | 1866 Benátsko, 1870 Řím | vítězství nad Francií |
Pro české země to znamenalo, že Rakousko ztratilo vliv v Německu i Itálii a obrátilo se k Balkánu. To později vedlo ke sporům s Ruskem a Srbskem, které skončily první světovou válkou.
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Čím je známá |
|---|---|
| Josef Dobrovský | zakladatel slavistiky, mluvnice češtiny (1809) |
| Josef Jungmann | Česko-německý slovník (1834–1839), překlady |
| František Palacký | „otec národa“, historik, Dějiny národu českého, dopis do Frankfurtu |
| Karel Havlíček Borovský | novinář, Národní noviny (1848), satiry, internován v Brixenu |
| Josef Kajetán Tyl | dramatik, Fidlovačka s písní Kde domov můj |
| František Ladislav Rieger | politik, Palackého zeť, vůdce staročechů |
| Miroslav Tyrš | zakladatel Sokola |
| Klemens von Metternich | rakouský kancléř, symbol absolutismu, padl 1848 |
| František Josef I. | císař 1848–1916 |
| Otto von Bismarck | „železný kancléř“, sjednotitel Německa |
| Giuseppe Garibaldi | italský revolucionář a vojevůdce |
| James Watt | zdokonalil parní stroj |
Spoj osobnost s činem
Ke každé osobnosti najdi, čím je známá.
Příčiny a důsledky v kostce
| Příčina | Důsledek |
|---|---|
| germanizace a osvícenství | národní obrození, spisovná čeština |
| absolutismus, neúroda, národní požadavky | revoluce 1848 |
| revoluce 1848 | zrušení roboty, konec poddanství |
| porážky Rakouska (1859, 1866) | návrat ústavy, vyrovnání s Uhry 1867 |
| politika Bismarcka | sjednocení Německa 1871 |
| průmyslová revoluce | urbanizace, dělnictvo, socialismus |
Do kterého období to patří?
Přiřaď událost ke správnému období.
Doplň rok
Vyber správnou možnost
Co bylo trvalým výsledkem revoluce 1848 v českých zemích?
Revoluce byla potlačena, ale zrušení roboty z roku 1848 už nikdo nevrátil. Všeobecné volební právo pro muže přišlo až v roce 1907.
Proč Palacký odmítl pozvání do Frankfurtu?
Frankfurtský sněm připravoval sjednocení Německa. Palacký chtěl, aby Češi zůstali v Rakousku přestavěném na federaci (austroslavismus).
Co znamenal dualismus po roce 1867?
Rakousko-Uhersko mělo dvě poloviny, Předlitavsko a Zalitavsko. Společný byl císař, armáda a zahraniční politika. České země byly jen součástí Předlitavska.
Kdo stál v čele sjednocení Německa?
Pruský kancléř Bismarck sjednotil Německo válkami s Dánskem, Rakouskem a Francií. Cavour byl hlavní politik italského sjednocení.
Která památka národního obrození se ukázala jako padělek?
Rukopisy královédvorský a zelenohorský se tvářily jako staročeské památky, ale jde o falza z počátku 19. století.
Pod kapotou · Hrochovy fáze národního hnutí
Historik Miroslav Hroch popsal národní hnutí malých evropských národů ve třech fázích: A (učenci zkoumají jazyk a dějiny), B (vlastenecká agitace, šíření myšlenky mezi lidi) a C (masové hnutí s politickým programem). Na české obrození sedí dobře: Dobrovský je fáze A, Jungmann a jeho generace fáze B, rok 1848 a politické strany fáze C. Hrochovo schéma se používá i pro srovnání se Slováky, Finy nebo Nory.