0 bodů

Dějepis · 30 min

19. století a národní obrození

Průmyslová revoluce, revoluce 1848, české národní obrození, vznik Rakouska-Uherska a sjednocení Německa a Itálie. Data, osobnosti, příčiny a souvislosti s českými zeměmi.

Lidsky řečeno

Představ si, že na začátku 19. století mluví čeština hlavně na venkově, ve městech a úřadech vládne němčina a o politice rozhoduje císař ve Vídni. Na konci století už stojí Národní divadlo, existuje česká univerzita, Češi mají své noviny, spolky i politické strany. Mezitím se postaví železnice, továrny a vznikne dělnictvo. Tohle celé je dlouhé 19. století: od Francouzské revoluce (1789) po začátek první světové války (1914).

Hlavní znaky období

  • Průmyslová revoluce: stroje nahrazují ruční práci, vznikají továrny, železnice a velká města.
  • Nacionalismus: národy chtějí vlastní jazyk, kulturu a často i stát (Němci, Italové, Češi, Maďaři).
  • Liberalismus a ústava: měšťané chtějí svobodu tisku, parlament a rovnost před zákonem.
  • Konec feudalismu: v roce 1848 se ruší robota, z poddaných se stávají svobodní občané.
  • Sociální otázka: vzniká dělnická třída, socialismus a odbory.

Průmyslová revoluce

Začala v Anglii ve 2. polovině 18. století. Anglie měla uhlí, železo, kapitál z obchodu a kolonií, levnou pracovní sílu z venkova a stabilní politiku.

VynálezKdoKdy
zdokonalený parní strojJames Wattpatent 1769
parní lokomotiva a první veřejná železniceGeorge Stephenson1825 (Stockton–Darlington)
parníkRobert Fulton1807
telegraf (Morseova abeceda)Samuel Morse30. a 40. léta 19. stol.

V českých zemích začala průmyslová revoluce zhruba od 20. až 30. let 19. století. České země se staly průmyslovým centrem celé monarchie (textil, cukrovary, strojírenství, uhlí na Ostravsku a Kladensku, železárny ve Vítkovicích).

  • 1832 koněspřežná dráha České Budějovice–Linec,
  • 1839 první parní železnice na našem území (Severní dráha císaře Ferdinanda, Vídeň–Brno),
  • 1845 první vlak do Prahy (z Olomouce).

Národní obrození

Národní obrození je proces, kdy se z lidí mluvících česky stává moderní národ s vlastním spisovným jazykem, kulturou a nakonec i politickým programem. Trvalo zhruba od 70. let 18. století do roku 1848.

Příčinou byla mimo jiné germanizace za Josefa II. (němčina jako úřední jazyk), ale také osvícenství a romantický zájem o lidovou kulturu.

FázeDobaCo se děloOsobnosti
1. obranná (vědecká)asi 1770–1805obrana jazyka, bádání o češtině a dějináchJosef Dobrovský, F. M. Pelcl
2. ofenzivníasi 1805–1830spisovná čeština pro všechny obory, slovníkJosef Jungmann, Jan Kollár, P. J. Šafařík
3. vrcholná (politická)asi 1830–1848divadlo, noviny, politický programFrantišek Palacký, K. H. Borovský, J. K. Tyl

Důležité mezníky:

  • 1781 Josef II. ruší nevolnictví a vydává toleranční patent,
  • 1809 Dobrovského mluvnice češtiny (psaná německy),
  • 1818 založeno Národní muzeum,
  • 1831 Matice česká (vydávání českých knih),
  • 1834 Tylova hra Fidlovačka s písní Kde domov můj (hudba František Škroup),
  • 1834–1839 Jungmannův Česko-německý slovník,
  • 1836 začíná vycházet Palackého dějiny (nejdřív německy, od 1848 česky Dějiny národu českého).

Revoluce 1848

Rok 1848 je „jaro národů“: revoluce proběhly ve Francii, německých státech, Itálii, v Rakousku i v Uhrách. Příčiny: hospodářská krize a neúroda, nespokojenost s absolutismem (Metternich), národní požadavky.

DatumUdálost
březen 1848revoluce ve Vídni, pád kancléře Metternicha; v Praze schůze ve Svatováclavských lázních a petice císaři
11. 4. 1848Palackého dopis do Frankfurtu (odmítnutí účasti Čechů ve sjednoceném Německu)
2.–12. 6. 1848Slovanský sjezd v Praze (předseda Palacký)
12.–17. 6. 1848Pražské červnové povstání, potlačil ho generál Windischgrätz
7. 9. 1848říšský sněm schválil zrušení roboty a poddanství
2. 12. 1848císařem se stává František Josef I.
březen 1849rozpuštění sněmu v Kroměříži, oktrojovaná ústava

Palacký prosazoval austroslavismus: Češi mají zůstat v Rakousku, ale to se musí stát federací rovnoprávných národů. Proslavila ho myšlenka, že kdyby Rakousko nebylo, bylo by třeba ho vytvořit.

Důsledky: revoluce byla porážena, ale zrušení roboty zůstalo. Po ní přišel Bachův absolutismus (1851–1859): policejní dohled, cenzura, germanizace. Karel Havlíček Borovský byl za své noviny internován v Brixenu (Tyrolsko).

Od absolutismu k Rakousku-Uhersku

RokUdálost
1859porážka Rakouska v Itálii, konec Bachova absolutismu
1860Říjnový diplom (obnova ústavnosti)
1861únorová ústava, říšská rada; Češi se zapojují do politiky (Palacký, Rieger)
1862založen Sokol (Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner)
1866prusko-rakouská válka, porážka Rakouska u Hradce Králové
1867rakousko-uherské vyrovnání: vzniká dualistické Rakousko-Uhersko
1868položen základní kámen Národního divadla
1871neúspěch fundamentálních článků (pokus o česko-rakouské vyrovnání)
1881 / 1883Národní divadlo otevřeno, vyhořelo a znovu otevřeno 1883
1882rozdělení pražské univerzity na českou a německou
1897Badeniho jazyková nařízení (čeština v úředním styku), po bouřích zrušena
1899hilsneriáda, Masaryk vystupuje proti antisemitismu
1907všeobecné volební právo pro muže do říšské rady

Dualismus znamenal, že monarchie měla dvě poloviny: Předlitavsko (rakouská část, kam patřily české země) a Zalitavsko (Uhry, kam patřilo Slovensko). Společný byl panovník, zahraniční politika, armáda a jejich financování. Češi chtěli podobné postavení (trialismus), ale nedosáhli ho.

V české politice se strana národní rozdělila na staročechy (Palacký, Rieger, opatrnější) a mladočechy (radikálnější, od 70. let samostatně). Koncem století vznikly masové strany: sociální demokraté, agrárníci, národní socialisté.

Sjednocení Itálie a Německa

ItálieNěmecko
Vůdčí státSardinské království (Piemont)Prusko
Klíčové osobnostiCavour (politik), Garibaldi (vojevůdce), Viktor Emanuel II. (král)Otto von Bismarck (kancléř), Vilém I. (král, pak císař)
Hlavní cestaválky s Rakouskem, Garibaldiho výprava „tisíce“ na jih (1860)„železem a krví“: války s Dánskem 1864, Rakouskem 1866 a Francií 1870–1871
Vyhlášení1861 Italské království18. 1. 1871 Německé císařství (ve Versailles)
Dokončení1866 Benátsko, 1870 Římvítězství nad Francií

Pro české země to znamenalo, že Rakousko ztratilo vliv v Německu i Itálii a obrátilo se k Balkánu. To později vedlo ke sporům s Ruskem a Srbskem, které skončily první světovou válkou.

Klíčové osobnosti

OsobnostČím je známá
Josef Dobrovskýzakladatel slavistiky, mluvnice češtiny (1809)
Josef JungmannČesko-německý slovník (1834–1839), překlady
František Palacký„otec národa“, historik, Dějiny národu českého, dopis do Frankfurtu
Karel Havlíček Borovskýnovinář, Národní noviny (1848), satiry, internován v Brixenu
Josef Kajetán Tyldramatik, Fidlovačka s písní Kde domov můj
František Ladislav Riegerpolitik, Palackého zeť, vůdce staročechů
Miroslav Tyršzakladatel Sokola
Klemens von Metternichrakouský kancléř, symbol absolutismu, padl 1848
František Josef I.císař 1848–1916
Otto von Bismarck„železný kancléř“, sjednotitel Německa
Giuseppe Garibaldiitalský revolucionář a vojevůdce
James Wattzdokonalil parní stroj
Spoj dvojice

Spoj osobnost s činem

Ke každé osobnosti najdi, čím je známá.

Příčiny a důsledky v kostce

PříčinaDůsledek
germanizace a osvícenstvínárodní obrození, spisovná čeština
absolutismus, neúroda, národní požadavkyrevoluce 1848
revoluce 1848zrušení roboty, konec poddanství
porážky Rakouska (1859, 1866)návrat ústavy, vyrovnání s Uhry 1867
politika Bismarckasjednocení Německa 1871
průmyslová revoluceurbanizace, dělnictvo, socialismus
Roztřiď

Do kterého období to patří?

Přiřaď událost ke správnému období.

Doplň

Doplň rok

Vyber

Vyber správnou možnost

Kvíz

Co bylo trvalým výsledkem revoluce 1848 v českých zemích?

Kvíz

Proč Palacký odmítl pozvání do Frankfurtu?

Kvíz

Co znamenal dualismus po roce 1867?

Kvíz

Kdo stál v čele sjednocení Německa?

Kvíz

Která památka národního obrození se ukázala jako padělek?

Pod kapotou · Hrochovy fáze národního hnutí

Historik Miroslav Hroch popsal národní hnutí malých evropských národů ve třech fázích: A (učenci zkoumají jazyk a dějiny), B (vlastenecká agitace, šíření myšlenky mezi lidi) a C (masové hnutí s politickým programem). Na české obrození sedí dobře: Dobrovský je fáze A, Jungmann a jeho generace fáze B, rok 1848 a politické strany fáze C. Hrochovo schéma se používá i pro srovnání se Slováky, Finy nebo Nory.

Kartičky

Kartičky: 19. století