0 bodů

Dějepis · 30 min

Meziválečné období a první republika

Československo v letech 1918 až 1938, Masaryk a Beneš, ústava, menšiny, hospodářská krize, nástup totalitních režimů v Evropě a cesta k Mnichovu 1938.

Lidsky řečeno

Po první světové válce vzniklo Československo jako demokratická republika uprostřed Evropy. Mělo silný průmysl, svobodné volby a vzdělaného prezidenta Masaryka. Okolní státy ale postupně sklouzly k diktaturám a ve 30. letech přišla velká hospodářská krize. Hitlerovo Německo nakonec v roce 1938 s pomocí Británie, Francie a Itálie odtrhlo pohraničí. Tím první republika skončila.

Hlavní znaky období

  • Versailleský systém: nové hranice a nové státy po roce 1918, Společnost národů.
  • Krátká konjunktura 20. let a pak velká hospodářská krize (od 1929).
  • Nástup totalitních režimů: komunismus v SSSR, fašismus v Itálii, nacismus v Německu.
  • V ČSR parlamentní demokracie, která přežila až do roku 1938 jako jedna z mála ve střední Evropě.

Budování státu

RokUdálost
1918vznik ČSR, prezident T. G. Masaryk, předseda vlády Karel Kramář
1919boje o Slovensko s maďarskou republikou rad; konflikt o Těšínsko s Polskem; pozemková reforma
1919měnová odluka a vlastní koruna (ministr financí Alois Rašín)
29. 2. 1920ústava: parlamentní demokracie, dvoukomorové Národní shromáždění
1920–1921Malá dohoda s Jugoslávií a Rumunskem
prosinec 1920generální stávka, rozkol sociální demokracie, 1921 vznik KSČ
1923atentát na Rašína, zákon na ochranu republiky
1924spojenecká smlouva s Francií
1927Masaryk zvolen prezidentem potřetí

Politický systém

  • Prezident: volilo ho Národní shromáždění (Poslanecká sněmovna a Senát).
  • Pětka: neformální dohoda předsedů pěti hlavních stran (agrárníci, sociální demokraté, národní socialisté, lidovci, národní demokraté), která ve 20. letech udržovala vládní stabilitu.
  • Hrad: neformální skupina kolem Masaryka a Beneše s velkým vlivem na politiku.
  • Nejsilnější stranou meziválečné doby byla obvykle agrární strana (Antonín Švehla).

Národnostní složení

ČSR byla mnohonárodnostní stát. Oficiálně se mluvilo o „československém národu“ (Češi a Slováci jako jeden národ), Němci tvořili zhruba čtvrtinu obyvatel. Dále žili v ČSR Maďaři, Rusíni, Židé a Poláci. Slovenští autonomisté (Andrej Hlinka) a později sudetští Němci nebyli s centralizovaným státem spokojeni.

Hospodářství a krize

Ve 20. letech se ČSR hospodářsky dařilo: zdědila zhruba 70 procent průmyslu bývalé monarchie (Škodovy závody, Baťa ve Zlíně, ČKD). Koruna byla stabilní.

Velká hospodářská krize začala krachem na newyorské burze („černý čtvrtek“ 24. 10. 1929). Do ČSR dorazila kolem roku 1930 a vrcholila v roce 1933:

  • masová nezaměstnanost (v nejhorším období kolem 900 tisíc nezaměstnaných),
  • nejvíc postiženy průmyslové pohraniční oblasti s německým obyvatelstvem (sklářství, textil),
  • stávky a nepokoje (Duchcov 1931, Most 1932),
  • to nahrávalo radikálům, zejména Sudetoněmecké straně.

Totalitní režimy v Evropě

StátRežimVůdceKlíčové datum
SSSRkomunismus (stalinismus)Lenin, od konce 20. let Stalin1922 vznik SSSR; 30. léta velké čistky
ItáliefašismusBenito Mussolini1922 pochod na Řím
NěmeckonacismusAdolf Hitler30. 1. 1933 Hitler kancléřem
Španělskoobčanská válka, pak Francova diktaturaFrancisco Franco1936–1939

Znaky totalitního režimu: jedna strana, vůdce, ideologie, propaganda, tajná policie, potlačení svobod, kontrola hospodářství a celé společnosti.

Expanze nacistického Německa:

  • 1935 obnovení branné povinnosti (porušení Versailles),
  • 1935 Norimberské zákony proti Židům,
  • 1936 obsazení demilitarizovaného Porýní, osa Berlín–Řím,
  • březen 1938 anšlus Rakouska,
  • září 1938 Mnichov.

Cesta k Mnichovu

DatumUdálost
květen 1935SdP Konráda Henleina vyhrává volby (nejvíc hlasů)
1935spojenecká smlouva ČSR se SSSR (platí jen, pomůže-li i Francie)
14. 12. 1935Masaryk abdikuje, 18. 12. je prezidentem zvolen Edvard Beneš
14. 9. 1937umírá T. G. Masaryk
březen 1938anšlus Rakouska
duben 1938karlovarský program SdP (autonomie pro Němce)
květen 1938částečná (květnová) mobilizace
srpen 1938Runcimanova mise (britský zprostředkovatel)
září 1938Hitlerovy projevy, henleinovský puč, Británie a Francie žádají odstoupení území
23. 9. 1938všeobecná mobilizace
29.–30. 9. 1938Mnichovská dohoda
5. 10. 1938Beneš abdikuje a odchází do exilu
2. 11. 1938první vídeňská arbitráž: jih Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku

Mnichovská dohoda: podepsali ji Hitler, Mussolini, Chamberlain (Británie) a Daladier (Francie). Zástupci ČSR u jednání nebyli. ČSR musela vydat Německu pohraničí (Sudety) a během několika dní ho vyklidit. Polsko si zabralo část Těšínska.

Říká se jí také „o nás bez nás“. Britové a Francouzi se snažili Hitlera uklidnit ústupky (politika appeasementu).

Druhá republika

Po Mnichovu vznikla druhá republika (říjen 1938 až březen 1939). Stát se přejmenoval na Česko-Slovensko, Slovensko a Podkarpatská Rus získaly autonomii. Prezidentem byl zvolen Emil Hácha (30. 11. 1938). Demokracie se zužovala, politické strany se sloučily do dvou bloků, objevil se antisemitismus. Republika skončila 15. března 1939 okupací.

Kultura a společnost

První republika byla dobou rozkvětu kultury: Karel Čapek (R.U.R., Válka s mloky, Bílá nemoc), Jaroslav Hašek (Švejk), Vladislav Vančura, avantgarda (Devětsil), osvobozené divadlo (Voskovec a Werich), film, rozhlas (od 1923). Vzdělání se rozšiřovalo, ženy získaly volební právo (ústava 1920, už v obecních volbách 1919).

Klíčové osobnosti

OsobnostRole
T. G. Masarykprezident 1918–1935
Edvard Benešministr zahraničí 1918–1935, prezident 1935–1938
Antonín Švehlapředseda agrární strany, premiér, „mistr kompromisu“
Alois Rašínministr financí, měnová reforma, zavražděn 1923
Andrej Hlinkavůdce slovenských ľudáků, autonomie Slovenska
Konrad Henleinvůdce Sudetoněmecké strany
Emil Háchaprezident druhé republiky
Tomáš Baťaobuvnický podnikatel ze Zlína, zahynul 1932
Neville Chamberlainbritský premiér, appeasement
Benito Mussoliniitalský fašistický diktátor
Spoj dvojice

Spoj osobnost s činem

Kdo za co odpovídal?

Příčiny a důsledky Mnichova

PříčinaDůsledek
hospodářská krize v pohraničírůst podpory SdP
Hitlerova expanze a anšlusČSR obklopena Německem ze tří stran
appeasement Británie a FrancieČSR zůstala bez spojenců
Mnichovská dohoda a následné záboryztráta pohraničí s opevněním, velké části průmyslu a zhruba třetiny obyvatel
oslabení státudruhá republika a 15. 3. 1939 okupace
Roztřiď

Do kterého období událost patří?

Seřaď události.

Doplň

Doplň rok

Vyber

Vyber správnou možnost

Kvíz

Kdo nebyl účastníkem jednání v Mnichově 1938?

Kvíz

Co znamená pojem appeasement?

Kvíz

Proč Sudetoněmecká strana tolik posílila ve volbách 1935?

Kvíz

Co byla Pětka?

Kvíz

Jak se jmenoval stát mezi Mnichovem a 15. březnem 1939?

Pod kapotou · Šla se ČSR v září 1938 bránit?

Armáda byla mobilizovaná a pohraničí chránilo opevnění. Vláda přesto 30. září dohodu přijala. Důvody: Francie (spojenec) odmítla pomoci, Británie tlačila na kapitulaci a smlouva se SSSR platila jen spolu s Francií. Hrozila tedy osamocená válka s Německem a zároveň s Polskem a Maďarskem, které měly územní nároky. Historici se dodnes přou, zda by obrana měla šanci. U maturity stačí umět obě strany argumentu.

Kartičky

Kartičky: první republika