Lidsky řečeno
Po první světové válce vzniklo Československo jako demokratická republika uprostřed Evropy. Mělo silný průmysl, svobodné volby a vzdělaného prezidenta Masaryka. Okolní státy ale postupně sklouzly k diktaturám a ve 30. letech přišla velká hospodářská krize. Hitlerovo Německo nakonec v roce 1938 s pomocí Británie, Francie a Itálie odtrhlo pohraničí. Tím první republika skončila.
Hlavní znaky období
- Versailleský systém: nové hranice a nové státy po roce 1918, Společnost národů.
- Krátká konjunktura 20. let a pak velká hospodářská krize (od 1929).
- Nástup totalitních režimů: komunismus v SSSR, fašismus v Itálii, nacismus v Německu.
- V ČSR parlamentní demokracie, která přežila až do roku 1938 jako jedna z mála ve střední Evropě.
Budování státu
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1918 | vznik ČSR, prezident T. G. Masaryk, předseda vlády Karel Kramář |
| 1919 | boje o Slovensko s maďarskou republikou rad; konflikt o Těšínsko s Polskem; pozemková reforma |
| 1919 | měnová odluka a vlastní koruna (ministr financí Alois Rašín) |
| 29. 2. 1920 | ústava: parlamentní demokracie, dvoukomorové Národní shromáždění |
| 1920–1921 | Malá dohoda s Jugoslávií a Rumunskem |
| prosinec 1920 | generální stávka, rozkol sociální demokracie, 1921 vznik KSČ |
| 1923 | atentát na Rašína, zákon na ochranu republiky |
| 1924 | spojenecká smlouva s Francií |
| 1927 | Masaryk zvolen prezidentem potřetí |
Politický systém
- Prezident: volilo ho Národní shromáždění (Poslanecká sněmovna a Senát).
- Pětka: neformální dohoda předsedů pěti hlavních stran (agrárníci, sociální demokraté, národní socialisté, lidovci, národní demokraté), která ve 20. letech udržovala vládní stabilitu.
- Hrad: neformální skupina kolem Masaryka a Beneše s velkým vlivem na politiku.
- Nejsilnější stranou meziválečné doby byla obvykle agrární strana (Antonín Švehla).
Národnostní složení
ČSR byla mnohonárodnostní stát. Oficiálně se mluvilo o „československém národu“ (Češi a Slováci jako jeden národ), Němci tvořili zhruba čtvrtinu obyvatel. Dále žili v ČSR Maďaři, Rusíni, Židé a Poláci. Slovenští autonomisté (Andrej Hlinka) a později sudetští Němci nebyli s centralizovaným státem spokojeni.
Hospodářství a krize
Ve 20. letech se ČSR hospodářsky dařilo: zdědila zhruba 70 procent průmyslu bývalé monarchie (Škodovy závody, Baťa ve Zlíně, ČKD). Koruna byla stabilní.
Velká hospodářská krize začala krachem na newyorské burze („černý čtvrtek“ 24. 10. 1929). Do ČSR dorazila kolem roku 1930 a vrcholila v roce 1933:
- masová nezaměstnanost (v nejhorším období kolem 900 tisíc nezaměstnaných),
- nejvíc postiženy průmyslové pohraniční oblasti s německým obyvatelstvem (sklářství, textil),
- stávky a nepokoje (Duchcov 1931, Most 1932),
- to nahrávalo radikálům, zejména Sudetoněmecké straně.
Totalitní režimy v Evropě
| Stát | Režim | Vůdce | Klíčové datum |
|---|---|---|---|
| SSSR | komunismus (stalinismus) | Lenin, od konce 20. let Stalin | 1922 vznik SSSR; 30. léta velké čistky |
| Itálie | fašismus | Benito Mussolini | 1922 pochod na Řím |
| Německo | nacismus | Adolf Hitler | 30. 1. 1933 Hitler kancléřem |
| Španělsko | občanská válka, pak Francova diktatura | Francisco Franco | 1936–1939 |
Znaky totalitního režimu: jedna strana, vůdce, ideologie, propaganda, tajná policie, potlačení svobod, kontrola hospodářství a celé společnosti.
Expanze nacistického Německa:
- 1935 obnovení branné povinnosti (porušení Versailles),
- 1935 Norimberské zákony proti Židům,
- 1936 obsazení demilitarizovaného Porýní, osa Berlín–Řím,
- březen 1938 anšlus Rakouska,
- září 1938 Mnichov.
Cesta k Mnichovu
| Datum | Událost |
|---|---|
| květen 1935 | SdP Konráda Henleina vyhrává volby (nejvíc hlasů) |
| 1935 | spojenecká smlouva ČSR se SSSR (platí jen, pomůže-li i Francie) |
| 14. 12. 1935 | Masaryk abdikuje, 18. 12. je prezidentem zvolen Edvard Beneš |
| 14. 9. 1937 | umírá T. G. Masaryk |
| březen 1938 | anšlus Rakouska |
| duben 1938 | karlovarský program SdP (autonomie pro Němce) |
| květen 1938 | částečná (květnová) mobilizace |
| srpen 1938 | Runcimanova mise (britský zprostředkovatel) |
| září 1938 | Hitlerovy projevy, henleinovský puč, Británie a Francie žádají odstoupení území |
| 23. 9. 1938 | všeobecná mobilizace |
| 29.–30. 9. 1938 | Mnichovská dohoda |
| 5. 10. 1938 | Beneš abdikuje a odchází do exilu |
| 2. 11. 1938 | první vídeňská arbitráž: jih Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku |
Mnichovská dohoda: podepsali ji Hitler, Mussolini, Chamberlain (Británie) a Daladier (Francie). Zástupci ČSR u jednání nebyli. ČSR musela vydat Německu pohraničí (Sudety) a během několika dní ho vyklidit. Polsko si zabralo část Těšínska.
Říká se jí také „o nás bez nás“. Britové a Francouzi se snažili Hitlera uklidnit ústupky (politika appeasementu).
Druhá republika
Po Mnichovu vznikla druhá republika (říjen 1938 až březen 1939). Stát se přejmenoval na Česko-Slovensko, Slovensko a Podkarpatská Rus získaly autonomii. Prezidentem byl zvolen Emil Hácha (30. 11. 1938). Demokracie se zužovala, politické strany se sloučily do dvou bloků, objevil se antisemitismus. Republika skončila 15. března 1939 okupací.
Kultura a společnost
První republika byla dobou rozkvětu kultury: Karel Čapek (R.U.R., Válka s mloky, Bílá nemoc), Jaroslav Hašek (Švejk), Vladislav Vančura, avantgarda (Devětsil), osvobozené divadlo (Voskovec a Werich), film, rozhlas (od 1923). Vzdělání se rozšiřovalo, ženy získaly volební právo (ústava 1920, už v obecních volbách 1919).
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Role |
|---|---|
| T. G. Masaryk | prezident 1918–1935 |
| Edvard Beneš | ministr zahraničí 1918–1935, prezident 1935–1938 |
| Antonín Švehla | předseda agrární strany, premiér, „mistr kompromisu“ |
| Alois Rašín | ministr financí, měnová reforma, zavražděn 1923 |
| Andrej Hlinka | vůdce slovenských ľudáků, autonomie Slovenska |
| Konrad Henlein | vůdce Sudetoněmecké strany |
| Emil Hácha | prezident druhé republiky |
| Tomáš Baťa | obuvnický podnikatel ze Zlína, zahynul 1932 |
| Neville Chamberlain | britský premiér, appeasement |
| Benito Mussolini | italský fašistický diktátor |
Spoj osobnost s činem
Kdo za co odpovídal?
Příčiny a důsledky Mnichova
| Příčina | Důsledek |
|---|---|
| hospodářská krize v pohraničí | růst podpory SdP |
| Hitlerova expanze a anšlus | ČSR obklopena Německem ze tří stran |
| appeasement Británie a Francie | ČSR zůstala bez spojenců |
| Mnichovská dohoda a následné zábory | ztráta pohraničí s opevněním, velké části průmyslu a zhruba třetiny obyvatel |
| oslabení státu | druhá republika a 15. 3. 1939 okupace |
Do kterého období událost patří?
Seřaď události.
Doplň rok
Vyber správnou možnost
Kdo nebyl účastníkem jednání v Mnichově 1938?
Mnichovskou dohodu podepsali Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier. Zástupci ČSR pozváni nebyli, odtud „o nás bez nás“.
Co znamená pojem appeasement?
Británie a Francie ustupovaly Hitlerovi v naději, že ho uspokojí. Mnichov je vrchol této politiky.
Proč Sudetoněmecká strana tolik posílila ve volbách 1935?
Pohraničí s exportním průmyslem trpělo nezaměstnaností. Henleinova strana využila nespokojenost a měla podporu nacistického Německa.
Co byla Pětka?
Pětka koordinovala vládní koalici ve 20. letech. Pozor, s pěti muži 28. října nemá nic společného.
Jak se jmenoval stát mezi Mnichovem a 15. březnem 1939?
Po Mnichovu se stát přejmenoval na Česko-Slovensko a Slovensko získalo autonomii. Protektorát vznikl až po okupaci v březnu 1939.
Pod kapotou · Šla se ČSR v září 1938 bránit?
Armáda byla mobilizovaná a pohraničí chránilo opevnění. Vláda přesto 30. září dohodu přijala. Důvody: Francie (spojenec) odmítla pomoci, Británie tlačila na kapitulaci a smlouva se SSSR platila jen spolu s Francií. Hrozila tedy osamocená válka s Německem a zároveň s Polskem a Maďarskem, které měly územní nároky. Historici se dodnes přou, zda by obrana měla šanci. U maturity stačí umět obě strany argumentu.