Lidsky řečeno
Po válce se svět rozdělil na dva tábory: Západ v čele s USA a Východ v čele se SSSR. Přímo spolu nikdy nebojovaly, proto se tomu říká studená válka (1947 až 1991). Československo spadlo do sovětské sféry. V únoru 1948 převzali moc komunisté a vládli 41 let. Byly to roky politických procesů, uzavřených hranic a cenzury. V roce 1968 přišel pokus o „socialismus s lidskou tváří“, který ukončily tanky Varšavské smlouvy.
Hlavní znaky období
- Bipolární svět: USA a NATO proti SSSR a Varšavské smlouvě.
- Železná opona: hranice mezi Západem a Východem (pojem zpopularizoval Churchill ve Fultonu 1946).
- Závody ve zbrojení (jaderné zbraně) a ve vesmíru.
- Zástupné války (Korea, Vietnam, Afghánistán).
- V ČSR vedoucí úloha KSČ, plánované hospodářství, cenzura, tajná policie StB.
Poválečná ČSR (1945–1948)
- Národní fronta: povoleny jen strany sdružené v ní, opozice neexistovala.
- Benešovy dekrety: mimo jiné znárodnění velkých podniků a bank (říjen 1945) a konfiskace majetku Němců.
- Odsun Němců (1945–1946) na základě Postupimské konference.
- Volby 1946: KSČ vyhrála, v českých zemích kolem 40 % hlasů, předsedou vlády Klement Gottwald.
- 1947: ČSR pod tlakem Stalina odmítla Marshallův plán (americkou hospodářskou pomoc).
Únor 1948
| Datum | Událost |
|---|---|
| 20. 2. 1948 | 12 nekomunistických ministrů podává demisi (spor o policii) |
| 21.–24. 2. | komunisté mobilizují Lidové milice, akční výbory, generální stávka |
| 25. 2. 1948 | Beneš přijímá demisi a jmenuje novou vládu podle Gottwalda |
| 10. 3. 1948 | nalezen mrtvý Jan Masaryk |
| 9. 5. 1948 | ústava 9. května |
| červen 1948 | Beneš abdikuje, prezidentem je Klement Gottwald |
50. léta: stalinismus
- Politické procesy: popravena Milada Horáková (27. 6. 1950), proces s Rudolfem Slánským a dalšími komunisty (1952, popraveno 11 obžalovaných),
- pronásledování církví: akce K (rušení klášterů, 1950), věznění kněží,
- kolektivizace zemědělství: zakládání JZD (zákon 1949), soukromí rolníci („kulaci“) šikanováni,
- tábory nucených prací, jáchymovské uranové doly, PTP (pomocné technické prapory),
- měnová reforma 1953: lidé přišli o úspory, v Plzni propukly protesty,
- kult osobnosti: Stalinův pomník na Letné (odhalen 1955, odstřelen 1962).
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1949 | zákon o JZD, vznik RVHP a NATO |
| 1950 | proces s Miladou Horákovou |
| 1952 | proces se Slánským |
| 1953 | smrt Stalina (5. 3.) i Gottwalda (14. 3.), měnová reforma (1. 6.) |
| 1955 | ČSR členem Varšavské smlouvy |
| 1957 | prezidentem Antonín Novotný |
| 1960 | nová ústava, stát se jmenuje ČSSR |
Pražské jaro a okupace 1968
| Datum | Událost |
|---|---|
| 5. 1. 1968 | prvním tajemníkem KSČ je Alexander Dubček |
| březen 1968 | zmírnění cenzury, prezidentem Ludvík Svoboda |
| duben 1968 | Akční program KSČ („socialismus s lidskou tváří“) |
| červen 1968 | manifest Dva tisíce slov (Ludvík Vaculík) |
| 21. 8. 1968 | invaze vojsk Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko; NDR se vojensky nakonec nezapojila) |
| 26. 8. 1968 | Moskevský protokol, vedení KSČ přistupuje na ústupky |
| říjen 1968 | smlouva o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk |
| 1. 1. 1969 | federace: Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika |
| 16. 1. 1969 | sebeupálení Jana Palacha (zemřel 19. 1.), v únoru Jan Zajíc |
| duben 1969 | prvním tajemníkem je Gustáv Husák, začíná normalizace |
Normalizace (1969–1989)
- prověrky a vyloučení statisíců lidí z KSČ, ztráta zaměstnání,
- dokument Poučení z krizového vývoje (1970) označil rok 1968 za kontrarevoluci,
- Husák je od roku 1975 i prezidentem,
- relativní materiální stabilita výměnou za politickou pasivitu (chaty, chalupy),
- disent: Charta 77 (leden 1977; mluvčí Jan Patočka, Václav Havel, Jiří Hájek), proces s undergroundem (Plastic People of the Universe, 1976), samizdat,
- Anticharta (1977): veřejné odsouzení Charty umělci pod tlakem režimu,
- 1988 svíčková demonstrace v Bratislavě, 1989 Palachův týden, petice Několik vět.
Studená válka ve světě
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1946 | Churchillův projev o železné oponě (Fulton) |
| 1947 | Trumanova doktrína a Marshallův plán |
| 1948–1949 | berlínská blokáda, letecký most |
| 1949 | vznik NATO, rozdělení Německa (SRN a NDR), sovětská atomová bomba |
| 1950–1953 | korejská válka |
| 1955 | Varšavská smlouva |
| 1956 | maďarské povstání potlačeno sovětskou armádou |
| 1957 | Sputnik, první umělá družice |
| 1961 | Gagarin v kosmu; berlínská zeď (13. 8.) |
| 1962 | karibská (kubánská) krize |
| 60. a 70. léta | válka ve Vietnamu (USA odchází 1973, konec 1975) |
| 1969 | přistání Apolla 11 na Měsíci |
| 1979–1989 | sovětská válka v Afghánistánu |
| 1985 | Michail Gorbačov: perestrojka a glasnosť |
| 9. 11. 1989 | pád berlínské zdi |
| 1991 | rozpad Varšavské smlouvy a SSSR (prosinec) |
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Role |
|---|---|
| Klement Gottwald | předseda KSČ, prezident 1948–1953 |
| Rudolf Slánský | generální tajemník KSČ, popraven 1952 |
| Milada Horáková | politička, popravena 1950 |
| Antonín Novotný | prezident 1957–1968 |
| Alexander Dubček | vůdce pražského jara |
| Ludvík Svoboda | prezident 1968–1975 |
| Gustáv Husák | vůdce normalizace, prezident 1975–1989 |
| Jan Palach | student, sebeupálení na protest proti normalizaci |
| Václav Havel | dramatik, disident, mluvčí Charty 77 |
| Jan Patočka | filozof, mluvčí Charty 77, zemřel po výsleších 1977 |
| Harry S. Truman | prezident USA, Trumanova doktrína |
| Nikita Chruščov | sovětský vůdce, kubánská krize |
| Michail Gorbačov | sovětský vůdce, perestrojka |
Spoj osobnost s činem
Kdo co udělal?
Příčiny a důsledky
| Příčina | Důsledek |
|---|---|
| osvobození Rudou armádou, zklamání z Mnichova | silná pozice KSČ a SSSR po válce |
| odmítnutí Marshallova plánu | ČSR v sovětské sféře |
| únor 1948 | 41 let vlády KSČ |
| destalinizace, hospodářské problémy | pražské jaro |
| invaze 1968 | normalizace, emigrace, sovětská vojska v ČSSR do 1991 |
| Gorbačovovy reformy | pád komunistických režimů 1989 |
Do kterého období patří?
Seřaď události.
Doplň rok
Vyber správnou možnost
Proč ČSR v roce 1947 odmítla Marshallův plán?
Vláda nejdřív účast přijala, ale po jednání v Moskvě ji pod Stalinovým tlakem odmítla. Bylo to znamení, že ČSR patří do sovětské sféry.
Která reforma pražského jara přežila normalizaci?
Federace (ČSR a SSR) vznikla 1. 1. 1969 a platila až do roku 1992. Cenzura se vrátila a sovětská vojska v zemi zůstala do roku 1991.
Co byla Charta 77?
Charta 77 vyzývala režim, aby dodržoval lidská práva, ke kterým se zavázal (Helsinky 1975). Režim signatáře pronásledoval.
Která událost nepatří do studené války jako zásah SSSR ve vlastním bloku?
Korejská válka byla zástupná válka mezi bloky. V Maďarsku, ČSSR i NDR zasáhla sovětská moc proti vlastním spojencům.
Kdo se stal prezidentem po únoru 1948?
Beneš abdikoval v červnu 1948 a prezidentem byl zvolen Gottwald. Zápotocký byl prezidentem 1953–1957.
Pod kapotou · Helsinky 1975 a lidská práva
V roce 1975 podepsaly státy Východu i Západu Závěrečný akt KBSE v Helsinkách. Východ získal uznání poválečných hranic, ale zavázal se i k dodržování lidských práv. Na tento závazek se odvolávala Charta 77 a další disidentská hnutí: režim nemohl tvrdit, že po něm chtějí něco nezákonného. Proto se říká, že Helsinky nechtěně otevřely cestu disentu.