0 bodů

Dějepis · 32 min

Studená válka a komunismus v ČSR

Od poválečné obnovy přes únor 1948, politické procesy 50. let, pražské jaro a okupaci 1968 až po normalizaci a disent. K tomu hlavní konflikty studené války ve světě.

Lidsky řečeno

Po válce se svět rozdělil na dva tábory: Západ v čele s USA a Východ v čele se SSSR. Přímo spolu nikdy nebojovaly, proto se tomu říká studená válka (1947 až 1991). Československo spadlo do sovětské sféry. V únoru 1948 převzali moc komunisté a vládli 41 let. Byly to roky politických procesů, uzavřených hranic a cenzury. V roce 1968 přišel pokus o „socialismus s lidskou tváří“, který ukončily tanky Varšavské smlouvy.

Hlavní znaky období

  • Bipolární svět: USA a NATO proti SSSR a Varšavské smlouvě.
  • Železná opona: hranice mezi Západem a Východem (pojem zpopularizoval Churchill ve Fultonu 1946).
  • Závody ve zbrojení (jaderné zbraně) a ve vesmíru.
  • Zástupné války (Korea, Vietnam, Afghánistán).
  • V ČSR vedoucí úloha KSČ, plánované hospodářství, cenzura, tajná policie StB.

Poválečná ČSR (1945–1948)

  • Národní fronta: povoleny jen strany sdružené v ní, opozice neexistovala.
  • Benešovy dekrety: mimo jiné znárodnění velkých podniků a bank (říjen 1945) a konfiskace majetku Němců.
  • Odsun Němců (1945–1946) na základě Postupimské konference.
  • Volby 1946: KSČ vyhrála, v českých zemích kolem 40 % hlasů, předsedou vlády Klement Gottwald.
  • 1947: ČSR pod tlakem Stalina odmítla Marshallův plán (americkou hospodářskou pomoc).

Únor 1948

DatumUdálost
20. 2. 194812 nekomunistických ministrů podává demisi (spor o policii)
21.–24. 2.komunisté mobilizují Lidové milice, akční výbory, generální stávka
25. 2. 1948Beneš přijímá demisi a jmenuje novou vládu podle Gottwalda
10. 3. 1948nalezen mrtvý Jan Masaryk
9. 5. 1948ústava 9. května
červen 1948Beneš abdikuje, prezidentem je Klement Gottwald

50. léta: stalinismus

  • Politické procesy: popravena Milada Horáková (27. 6. 1950), proces s Rudolfem Slánským a dalšími komunisty (1952, popraveno 11 obžalovaných),
  • pronásledování církví: akce K (rušení klášterů, 1950), věznění kněží,
  • kolektivizace zemědělství: zakládání JZD (zákon 1949), soukromí rolníci („kulaci“) šikanováni,
  • tábory nucených prací, jáchymovské uranové doly, PTP (pomocné technické prapory),
  • měnová reforma 1953: lidé přišli o úspory, v Plzni propukly protesty,
  • kult osobnosti: Stalinův pomník na Letné (odhalen 1955, odstřelen 1962).
RokUdálost
1949zákon o JZD, vznik RVHP a NATO
1950proces s Miladou Horákovou
1952proces se Slánským
1953smrt Stalina (5. 3.) i Gottwalda (14. 3.), měnová reforma (1. 6.)
1955ČSR členem Varšavské smlouvy
1957prezidentem Antonín Novotný
1960nová ústava, stát se jmenuje ČSSR

Pražské jaro a okupace 1968

DatumUdálost
5. 1. 1968prvním tajemníkem KSČ je Alexander Dubček
březen 1968zmírnění cenzury, prezidentem Ludvík Svoboda
duben 1968Akční program KSČ („socialismus s lidskou tváří“)
červen 1968manifest Dva tisíce slov (Ludvík Vaculík)
21. 8. 1968invaze vojsk Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko; NDR se vojensky nakonec nezapojila)
26. 8. 1968Moskevský protokol, vedení KSČ přistupuje na ústupky
říjen 1968smlouva o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk
1. 1. 1969federace: Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika
16. 1. 1969sebeupálení Jana Palacha (zemřel 19. 1.), v únoru Jan Zajíc
duben 1969prvním tajemníkem je Gustáv Husák, začíná normalizace

Normalizace (1969–1989)

  • prověrky a vyloučení statisíců lidí z KSČ, ztráta zaměstnání,
  • dokument Poučení z krizového vývoje (1970) označil rok 1968 za kontrarevoluci,
  • Husák je od roku 1975 i prezidentem,
  • relativní materiální stabilita výměnou za politickou pasivitu (chaty, chalupy),
  • disent: Charta 77 (leden 1977; mluvčí Jan Patočka, Václav Havel, Jiří Hájek), proces s undergroundem (Plastic People of the Universe, 1976), samizdat,
  • Anticharta (1977): veřejné odsouzení Charty umělci pod tlakem režimu,
  • 1988 svíčková demonstrace v Bratislavě, 1989 Palachův týden, petice Několik vět.

Studená válka ve světě

RokUdálost
1946Churchillův projev o železné oponě (Fulton)
1947Trumanova doktrína a Marshallův plán
1948–1949berlínská blokáda, letecký most
1949vznik NATO, rozdělení Německa (SRN a NDR), sovětská atomová bomba
1950–1953korejská válka
1955Varšavská smlouva
1956maďarské povstání potlačeno sovětskou armádou
1957Sputnik, první umělá družice
1961Gagarin v kosmu; berlínská zeď (13. 8.)
1962karibská (kubánská) krize
60. a 70. létaválka ve Vietnamu (USA odchází 1973, konec 1975)
1969přistání Apolla 11 na Měsíci
1979–1989sovětská válka v Afghánistánu
1985Michail Gorbačov: perestrojka a glasnosť
9. 11. 1989pád berlínské zdi
1991rozpad Varšavské smlouvy a SSSR (prosinec)

Klíčové osobnosti

OsobnostRole
Klement Gottwaldpředseda KSČ, prezident 1948–1953
Rudolf Slánskýgenerální tajemník KSČ, popraven 1952
Milada Horákovápolitička, popravena 1950
Antonín Novotnýprezident 1957–1968
Alexander Dubčekvůdce pražského jara
Ludvík Svobodaprezident 1968–1975
Gustáv Husákvůdce normalizace, prezident 1975–1989
Jan Palachstudent, sebeupálení na protest proti normalizaci
Václav Haveldramatik, disident, mluvčí Charty 77
Jan Patočkafilozof, mluvčí Charty 77, zemřel po výsleších 1977
Harry S. Trumanprezident USA, Trumanova doktrína
Nikita Chruščovsovětský vůdce, kubánská krize
Michail Gorbačovsovětský vůdce, perestrojka
Spoj dvojice

Spoj osobnost s činem

Kdo co udělal?

Příčiny a důsledky

PříčinaDůsledek
osvobození Rudou armádou, zklamání z Mnichovasilná pozice KSČ a SSSR po válce
odmítnutí Marshallova plánuČSR v sovětské sféře
únor 194841 let vlády KSČ
destalinizace, hospodářské problémypražské jaro
invaze 1968normalizace, emigrace, sovětská vojska v ČSSR do 1991
Gorbačovovy reformypád komunistických režimů 1989
Roztřiď

Do kterého období patří?

Seřaď události.

Doplň

Doplň rok

Vyber

Vyber správnou možnost

Kvíz

Proč ČSR v roce 1947 odmítla Marshallův plán?

Kvíz

Která reforma pražského jara přežila normalizaci?

Kvíz

Co byla Charta 77?

Kvíz

Která událost nepatří do studené války jako zásah SSSR ve vlastním bloku?

Kvíz

Kdo se stal prezidentem po únoru 1948?

Pod kapotou · Helsinky 1975 a lidská práva

V roce 1975 podepsaly státy Východu i Západu Závěrečný akt KBSE v Helsinkách. Východ získal uznání poválečných hranic, ale zavázal se i k dodržování lidských práv. Na tento závazek se odvolávala Charta 77 a další disidentská hnutí: režim nemohl tvrdit, že po něm chtějí něco nezákonného. Proto se říká, že Helsinky nechtěně otevřely cestu disentu.

Kartičky

Kartičky: komunismus a studená válka