Lidsky řečeno
Roku 1526 si čeští stavové zvolí za krále Habsburka Ferdinanda I. Habsburkové jsou katolíci a chtějí silnou panovnickou moc, většina českých šlechticů a měšťanů je ale nekatolická a chce si o věcech rozhodovat sama. Tohle napětí vybuchne roku 1618 (vyhození místodržících z okna) a skončí porážkou stavů na Bílé hoře (1620). Z místní vzpoury se mezitím stane třicetiletá válka, která zpustoší půl Evropy.
Hlavní znaky období
- Habsburská monarchie: spojení českých zemí, Rakouska a Uher pod jednou dynastií (od 1526).
- Boj panovníka (snaha o absolutismus, katolictví) proti stavům (šlechta a města, většinou nekatolíci).
- Náboženské rozdělení Evropy po reformaci, nakonec třicetiletá válka (1618 až 1648).
- Po Bílé hoře rekatolizace, emigrace nekatolíků, baroko.
Časová osa: od Moháče k Bílé hoře
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1526 | po smrti Ludvíka u Moháče zvolen Ferdinand I. Habsburský |
| 1547 | první stavovský odboj: stavové odmítli pomoci Ferdinandovi ve šmalkaldské válce a byli potrestáni (města ztratila privilegia) |
| 1556 | do Prahy přicházejí jezuité (Klementinum) |
| 1575 | Česká konfese: společné vyznání nekatolíků (utrakvisté, luteráni, bratři) |
| 1576 | králem a císařem Rudolf II. |
| 1583 | Rudolf II. přesídlil do Prahy, ta se stala sídlem císaře |
| 1608 | bratrský spor: Matyáš donutil Rudolfa postoupit mu Uhry, Rakousy a Moravu |
| 1609 | Majestát Rudolfa II.: náboženská svoboda pro nekatolíky (9. července) |
| 1611 | Rudolf musel předat českou korunu Matyášovi |
| 1617 | stavové přijali za budoucího krále Ferdinanda Štýrského (horlivý katolík) |
| 23. 5. 1618 | druhá pražská defenestrace: místodržící Martinic a Slavata a písař Fabricius vyhozeni z okna Pražského hradu |
| 1619 | Česká konfederace, sesazení Ferdinanda, králem zvolen Fridrich Falcký („zimní král“) |
| 8. 11. 1620 | bitva na Bílé hoře: stavovské vojsko poraženo armádou císaře a Katolické ligy |
| 21. 6. 1621 | poprava 27 vůdců povstání na Staroměstském náměstí |
| 1627 | Obnovené zřízení zemské pro Čechy (pro Moravu 1628) |
Po Bílé hoře
- Poprava 27 pánů (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů), mezi nimi rektor univerzity Jan Jesenius a Kryštof Harant z Polžic.
- Konfiskace majetku rebelů, statky získala nová, často cizí katolická šlechta (Albrecht z Valdštejna, Lichtenštejnové).
- Rekatolizace: nekatolíci museli přestoupit, nebo odejít. Šlechta a měšťané dostali na rozhodnutí lhůtu (1627), poddaní na výběr neměli.
- Emigrace: odešly desetitisíce lidí (přesná čísla nejsou známa, odhady se liší), mezi nimi Jan Amos Komenský (1628).
- Obnovené zřízení zemské (1627 Čechy, 1628 Morava): - dědičné právo Habsburků na český trůn (konec volby krále), - katolictví jediným povoleným náboženstvím, - němčina rovnoprávná s češtinou, - vznik duchovního stavu jako prvního stavu na sněmu, omezení moci sněmu.
Fáze třicetileté války
| Fáze | Doba | Co se dělo |
|---|---|---|
| Česko-falcká | 1618 až 1623 | stavovské povstání, Bílá hora, porážka Fridricha Falckého |
| Dánská | 1625 až 1629 | dánský král Kristián IV. proti císaři, vítězí Valdštejn |
| Švédská | 1630 až 1635 | Gustav II. Adolf, bitva u Lützenu (1632, král padl), 1634 zavražděn Valdštejn |
| Francouzsko-švédská | 1635 až 1648 | katolická Francie bojuje na straně protestantů proti Habsburkům, 1648 Švédové v Praze |
Válka ve střední Evropě: Habsburkové a Katolická liga (Bavorsko) proti protestantské Unii, Dánsku, Švédsku a Francii. Válka začala jako náboženská, ale skončila jako mocenský boj o převahu v Evropě (to ukazuje katolická Francie na protestantské straně).
1648 v Praze: Švédové dobyli a vyplenili Malou Stranu a odvezli velkou část Rudolfových sbírek. Staré Město a Karlův most ubránili měšťané a studenti.
Vestfálský mír (1648)
Podepsán 24. října 1648 v Münsteru a Osnabrücku.
- potvrdil zásadu čí země, toho víra a rozšířil ji i na kalvinisty,
- Nizozemsko a Švýcarsko uznány jako nezávislé,
- posílily Francie a Švédsko, Svatá říše římská se rozdrobila na stovky státečků,
- české země zůstaly Habsburkům a pro nekatolíky se nic nezměnilo (emigranti se domů vrátit nemohli),
- české země byly zpustošené, odhady mluví o ztrátě zhruba třetiny obyvatel.
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Proč je důležitá |
|---|---|
| Ferdinand I. | první Habsburk na českém trůnu (1526), potlačil odboj 1547 |
| Rudolf II. | císař v Praze, mecenáš umění a vědy, Majestát 1609 |
| Tycho Brahe a Johannes Kepler | astronomové na dvoře Rudolfa II. |
| Matyáš | Rudolfův bratr, bratrský spor, král 1611 |
| Ferdinand II. (Štýrský) | katolík, vítěz Bílé hory, Obnovené zřízení zemské |
| Fridrich Falcký | „zimní král“ (1619 až 1620) |
| Jan Jesenius | lékař a rektor univerzity, popraven 1621 |
| Albrecht z Valdštejna | vojevůdce císaře, generalissimus, zavražděn v Chebu 1634 |
| Gustav II. Adolf | švédský král, padl u Lützenu 1632 |
| Jan Amos Komenský | „učitel národů“, biskup Jednoty bratrské, emigroval 1628, zemřel 1670 v Amsterdamu |
Komenský napsal Labyrint světa a ráj srdce, Velkou didaktiku, učebnice Brána jazyků otevřená a Svět v obrazech (Orbis pictus). Prosazoval školu hrou, výuku od jednoduchého ke složitému, vzdělání pro všechny, i pro dívky a chudé.
Příčiny a důsledky
- Příčiny povstání: porušování Majestátu (spory o kostely v Hrobu a Broumově), snaha Habsburků o absolutismus a katolizaci, nástup Ferdinanda Štýrského.
- Příčiny porážky: nejednotnost stavů, nedostatek peněz a žoldnéřské vojsko, malá podpora od protestantských spojenců a poddaných.
- Důsledky pro české země: konec samostatné politiky stavů, dědičná vláda Habsburků, rekatolizace a emigrace, nová šlechta, válečné zpustošení, postupné zhoršení postavení poddaných (selská povstání 1680).
Kultura: baroko
Baroko vzniklo v Itálii koncem 16. století jako umění protireformace a v Čechách vrcholí v 1. polovině 18. století. Chce ohromit, dojmout a přesvědčit: dynamika, křivky, světlo a stín, zlato, iluzivní malby na stropech, propojení architektury, sochy a malby.
| Oblast | Osobnosti a díla |
|---|---|
| Evropa | Gian Lorenzo Bernini (náměstí sv. Petra), Rubens, Caravaggio, Rembrandt |
| Architektura u nás | Valdštejnský palác (rané baroko), Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové (chrám sv. Mikuláše na Malé Straně), Jan Blažej Santini-Aichel (barokní gotika, Zelená hora ve Žďáru) |
| Sochařství | Matyáš Bernard Braun (Kuks), Ferdinand Maxmilián Brokoff (sochy na Karlově mostě) |
| Malířství | Karel Škréta, Petr Brandl, Václav Vavřinec Reiner |
| Literatura | Bohuslav Balbín (obrana češtiny), Komenský v exilu |
Procvič si to
Před Bílou horou, nebo po ní?
Přiřaď osobnost k činu
Doplň rok
Vyber správnou možnost
Co bylo bezprostředním začátkem třicetileté války?
Vyhození místodržících z okna 23. května 1618 zahájilo stavovské povstání. Z něj se rozvinula třicetiletá válka.
Co neobsahovalo Obnovené zřízení zemské?
Nevolnictví zrušil až Josef II. roku 1781. Obnovené zřízení zemské naopak posílilo moc panovníka nad stavy.
Kdo byl „zimní král“?
Kalvinistu Fridricha Falckého zvolili stavové roku 1619. Po Bílé hoře uprchl, vládl tedy jen asi jednu zimu.
Která fáze třicetileté války je správně spojená s obdobím?
Pořadí je česko-falcká (1618 až 1623), dánská (1625 až 1629), švédská (1630 až 1635) a francouzsko-švédská (1635 až 1648).
Co přinesl Vestfálský mír českým zemím?
Habsburkové si české země udrželi a výsledky rekatolizace platily dál. Slezsko ztratila monarchie až za Marie Terezie (1742).