Lidsky řečeno
Představ si Evropu jako skupinu rivalů, kteří spolu uzavřeli tajné dohody typu „když napadnou tebe, jdu do toho taky“. Pak v Sarajevu jeden atentátník zastřelí následníka rakouského trůnu a během pár týdnů se do války zapojí skoro celý kontinent. Válka měla trvat do Vánoc, nakonec trvala čtyři roky (1914–1918), zemřely v ní miliony lidí a rozpadly se čtyři říše. Z jedné z nich, Rakouska-Uherska, vzniklo i Československo.
Příčiny války
- Soupeření velmocí o kolonie, trhy a vliv (hlavně Německo proti Británii a Francii).
- Zbrojení, zejména námořní závody Německa a Británie.
- Nacionalismus a spory na Balkáně („sud prachu Evropy“): Rakousko-Uhersko proti Srbsku a Rusku.
- Systém spojenectví, který z místního konfliktu udělal světový.
- Bezprostřední záminka: atentát v Sarajevu 28. června 1914, kdy srbský nacionalista Gavrilo Princip zastřelil následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii Chotkovou.
Dva bloky
| Ústřední mocnosti | Dohoda (Trojdohoda) |
|---|---|
| Německo | Francie |
| Rakousko-Uhersko | Velká Británie |
| Osmanská říše (od 1914) | Rusko (do 1918) |
| Bulharsko (od 1915) | Srbsko, Belgie, Japonsko |
| Itálie (od 1915), Rumunsko (1916), USA (1917) |
Průběh války
| Datum | Událost |
|---|---|
| 28. 6. 1914 | atentát v Sarajevu |
| 28. 7. 1914 | Rakousko-Uhersko vyhlašuje válku Srbsku |
| srpen 1914 | do války vstupují Německo, Rusko, Francie, Británie |
| září 1914 | bitva na Marně, zastavení německého postupu na Paříž |
| 1915 | Itálie vstupuje do války na straně Dohody; Gallipoli; první použití bojového plynu u Ypry |
| 1916 | Verdun a Somme, nejkrvavější bitvy na západní frontě |
| 21. 11. 1916 | umírá František Josef I., císařem je Karel I. |
| duben 1917 | USA vstupují do války (neomezená ponorková válka Německa) |
| 2. 7. 1917 | bitva u Zborova (legie v Rusku) |
| listopad 1917 | bolševická (říjnová) revoluce v Rusku |
| 8. 1. 1918 | Wilsonových 14 bodů |
| 3. 3. 1918 | brestlitevský mír, Rusko odchází z války |
| březen 1918 | bitva u Bachmače (legie kryjí ústup z Ukrajiny) |
| 28. 10. 1918 | vznik Československa |
| 11. 11. 1918 | příměří v Compiègne, konec bojů |
Fronty
- Západní (Francie, Belgie): zákopová válka, fronta se roky skoro nehýbala. Marna, Verdun, Somme.
- Východní (Rusko proti Německu a Rakousku-Uhersku): pohyblivější, skončila odchodem Ruska v roce 1918.
- Italská (od 1915): boje v Alpách a na řece Piavě a Soči (Isonzo), bojovalo zde mnoho vojáků z českých zemí.
- Balkánská a blízkovýchodní (Srbsko, Gallipoli, Osmanská říše).
Nové zbraně: kulomety, bojové plyny, tanky (Somme 1916), letadla, ponorky. Válka se stala totální: zapojilo se celé hospodářství a civilisté.
České země za války
České země byly součástí Rakouska-Uherska, takže čeští vojáci bojovali v rakousko-uherské armádě. Doma vládl tvrdý režim: cenzura, zákaz politické činnosti, procesy za velezradu, nedostatek potravin, přídělový systém. Nadšení pro válku bylo malé, objevovaly se dezerce a přechody k Rusům.
Domácí odboj
- Maffie: tajná organizace spojená s Masarykem, předávala informace do zahraničí.
- Karel Kramář a Alois Rašín byli odsouzeni k smrti za velezradu, později amnestováni (1917).
- Tříkrálová deklarace (6. 1. 1918): čeští poslanci žádají sebeurčení národa.
- Národní výbor československý (od července 1918): orgán, který 28. října převzal moc.
Zahraniční odboj
- T. G. Masaryk: v Ženevě 1915 vyhlásil boj proti Rakousku, jednal s vládami Dohody, v Rusku a v USA.
- Edvard Beneš: organizoval odboj v Paříži, diplomat.
- Milan Rastislav Štefánik: slovenský astronom, generál francouzské armády, organizoval legie.
- Národní rada československá (Paříž, 1916): vrcholný orgán odboje, v roce 1918 uznaná jako prozatímní vláda.
Československé legie
Legie byly dobrovolnické jednotky Čechů a Slováků v armádách Dohody. Bojovaly za samostatný stát a jejich existence přesvědčila Dohodu, že Čechoslováci si stát zaslouží. Legiemi prošlo přes 100 000 mužů.
| Země | Co si zapamatovat |
|---|---|
| Rusko | Česká družina (1914), Zborov (2. 7. 1917), Bachmač (březen 1918), sibiřská anabáze: cesta po Transsibiřské magistrále až do Vladivostoku, návrat lodí do roku 1920 |
| Francie | rota Nazdar (u Arrasu 1915), Terron (1918) |
| Itálie | Doss Alto (1918), Piava |
Vznik Československa
| Datum | Událost |
|---|---|
| 14. 10. 1918 | Beneš v Paříži oznamuje vznik prozatímní vlády |
| 18. 10. 1918 | Washingtonská deklarace: Masaryk vyhlašuje nezávislost |
| 27. 10. 1918 | Andrássyho nóta: Rakousko-Uhersko přijímá Wilsonovy podmínky |
| 28. 10. 1918 | Národní výbor v Praze vyhlašuje samostatný československý stát |
| 30. 10. 1918 | Martinská deklarace: Slováci se hlásí ke společnému státu |
| 14. 11. 1918 | Revoluční národní shromáždění volí Masaryka prezidentem, předsedou vlády je Karel Kramář |
| 21. 12. 1918 | Masaryk se vrací do Prahy |
Lidé 28. října v Praze mylně pochopili Andrássyho nótu jako kapitulaci a slavili. Národní výbor toho využil a převzal moc. Muži 28. října: Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár.
Konec války a mírové smlouvy
Válka skončila porážkou Ústředních mocností. Rozpadly se čtyři říše: Rakousko-Uhersko, Německé císařství, Ruské impérium a Osmanská říše. Na pařížské mírové konferenci (1919–1920) vznikl versailleský systém.
| Smlouva | S kým | Rok |
|---|---|---|
| Versailles | Německo | 28. 6. 1919 |
| Saint-Germain | Rakousko | 1919 |
| Trianon | Maďarsko | 1920 |
| Neuilly | Bulharsko | 1919 |
| Sèvres | Osmanská říše | 1920 |
Byla založena Společnost národů (1920). Saint-Germainská a trianonská smlouva potvrdily hranice ČSR, včetně Podkarpatské Rusi. O Těšínsko proběhl v lednu 1919 krátký ozbrojený konflikt s Polskem.
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Role |
|---|---|
| František Ferdinand d'Este | následník trůnu, zavražděn v Sarajevu |
| Gavrilo Princip | atentátník |
| Karel I. | poslední rakouský císař (1916–1918) |
| Woodrow Wilson | prezident USA, 14 bodů, právo národů na sebeurčení |
| T. G. Masaryk | vůdce zahraničního odboje, první prezident |
| Edvard Beneš | diplomat odboje, ministr zahraničí |
| M. R. Štefánik | organizátor legií, zahynul při leteckém neštěstí 4. 5. 1919 |
| Karel Kramář | odsouzen k smrti, první předseda vlády ČSR |
| Vladimir Iljič Lenin | vůdce bolševické revoluce |
Spoj osobnost s činem
Kdo co udělal?
Kam událost patří?
Seřaď události do správného období.
Doplň rok nebo datum
Vyber správnou možnost
Co bylo bezprostřední záminkou první světové války?
Záminkou byl atentát 28. 6. 1914. Zbrojení a soupeření velmocí jsou hlubší příčiny, nikoli záminka.
Která bitva je spojena s československými legiemi v Rusku v roce 1917?
U Zborova 2. 7. 1917 se legie proslavily. Doss Alto je v Itálii, Terron ve Francii, u Verdunu legie nebojovaly jako samostatná jednotka.
Co způsobilo, že 28. října 1918 Pražané vyšli do ulic?
Andrássyho nóta přijímala Wilsonovy podmínky, lidé ji vnímali jako konec války. Masaryk přijel až 21. 12. 1918, Versailles je 1919.
Která říše se po první světové válce nerozpadla?
Rozpadly se čtyři říše: Rakousko-Uhersko, Německé císařství, Ruské impérium a Osmanská říše. Britské impérium bylo na straně vítězů.
Jak se jmenoval vrcholný orgán zahraničního odboje, uznaný jako prozatímní vláda?
Národní rada československá v Paříži (1916) vedla zahraniční odboj. Národní výbor působil doma, Maffie byla tajná domácí organizace.
Pod kapotou · Proč měly legie takový význam
Legie nebyly jen vojenská síla. Když v roce 1918 ovládly Transsibiřskou magistrálu, staly se mezinárodně sledovaným faktorem v ruské občanské válce. To pomohlo Masarykovi a Benešovi přesvědčit Dohodu, aby uznala Národní radu jako prozatímní vládu (Francie v červnu 1918, Británie a USA v létě a na začátku září 1918). Legionáři se později stali oporou armády i politiky první republiky.