Lidsky řečeno
Středověké české dějiny si představ jako štafetu rodů. Nejdřív krátce Sámo, pak Velká Morava (první velký slovanský stát), potom přes 400 let Přemyslovci, po nich Lucemburkové (s Karlem IV. nejslavnějším českým panovníkem), pak bouřlivé husitství, „husitský král“ Jiří z Poděbrad a nakonec Jagellonci, kteří vládnou z Budína. Roku 1526 přicházejí Habsburkové a středověk končí.
Přehled období
| Období | Doba | Hlavní znak |
|---|---|---|
| Sámova říše | asi 623 (nebo 631) až 658/659 | kmenový svaz Slovanů proti Avarům |
| Velká Morava | asi 833 až 906/907 | první slovanský stát, misie Cyrila a Metoděje |
| Přemyslovci | asi 9. stol. až 1306 | vznik českého státu, knížata, od 1198 dědiční králové |
| Lucemburkové | 1310 až 1437 | Jan, Karel IV., Václav IV., Zikmund |
| Husitství | 1419 až 1436 (1434 Lipany) | náboženská reforma a války |
| Jiří z Poděbrad | 1458 až 1471 | „husitský král“, mírový projekt |
| Jagellonci | 1471 až 1526 | Vladislav II. a Ludvík, moc šlechty |
Sámova říše
- Popisuje ji jediný pramen, Fredegarova kronika. Franský kupec Sámo vedl Slovany v boji proti kočovným Avarům a stal se jejich vládcem.
- Vláda podle Fredegara trvala 35 let, obvykle se uvádí 623 (624) až 658 (659), část historiků posouvá začátek k roku 631.
- Bitva u Wogastisburgu (631 nebo 632): Sámo porazil vojsko franského krále Dagoberta I. Místo bitvy není známo.
- Šlo spíš o kmenový svaz než o stát a po Sámově smrti se rozpadl.
Velká Morava
| Rok | Událost |
|---|---|
| 833 | kníže Mojmír I. připojil Nitransko (vyhnal Pribinu), vzniká Velká Morava |
| 846 | Ludvík Němec sesadil Mojmíra, knížetem se stal Rastislav |
| 863 | příchod Konstantina (Cyrila) a Metoděje z Byzance |
| 869 | Konstantin umírá v Římě, před smrtí přijal jméno Cyril |
| 870 | vládu přebírá Svatopluk I. (Rastislava vydal Frankům) |
| 880 | papežská bula Industriae tuae povolila staroslověnštinu v bohoslužbě |
| 885 | umírá Metoděj, jeho žáci jsou vyhnáni |
| 894 | umírá Svatopluk, spory jeho synů |
| 895 | Čechy se odpoutaly od Velké Moravy |
| 906/907 | zánik pod nájezdy Maďarů (bitva u Bratislavy 907) |
Rastislav pozval věrozvěsty z Byzance, aby omezil vliv franských (bavorských) kněží. Konstantin sestavil hlaholici, první slovanské písmo, a přeložil do staroslověnštiny liturgické texty. Metoděj se stal arcibiskupem. Centra: Mikulčice, Staré Město u Uherského Hradiště, Pohansko u Břeclavi.
Přemyslovci
| Rok | Událost |
|---|---|
| asi 883 | Bořivoj I., první historicky doložený Přemyslovec, přijal křest (podle tradice od Metoděje, datum nejisté) |
| 921 | zavražděna kněžna Ludmila |
| 935 (starší výklad 929) | Boleslav I. zavraždil bratra Václava ve Staré Boleslavi (28. září) |
| 973 (někdy 976) | založeno pražské biskupství |
| 995 | vyvraždění Slavníkovců v Libici, sjednocení Čech |
| 1039 | Břetislav I. vyplenil Hnězdno, přivezl ostatky sv. Vojtěcha |
| 1055 | stařešinský (seniorátní) řád: vládne nejstarší z rodu |
| 1085 | Vratislav II. prvním českým králem (titul jen pro sebe) |
| 1158 | Vladislav II. králem (také jen osobně) |
| 1198 | Přemysl Otakar I. králem, od té doby dědičně |
| 1212 | Zlatá bula sicilská (Fridrich II., 26. září, Basilej) potvrdila dědičný královský titul |
| 13. stol. | kolonizace, příchod německých osadníků, zakládání měst, těžba stříbra (Jihlava, Kutná Hora) |
| 1278 | Přemysl Otakar II. padl na Moravském poli proti Rudolfu Habsburskému |
| 1300 | Václav II. polským králem, zavedl pražský groš a horní zákoník |
| 1306 | Václav III. zavražděn v Olomouci, Přemyslovci vymírají po meči |
Přemysl Otakar II. („král železný a zlatý“) získal Rakousy, Štýrsko, Korutany a Kraňsko a jeho říše sahala až k Jadranu. Rudolf Habsburský mu je odebral a Přemysl padl roku 1278.
Lucemburkové
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1310 | Jan Lucemburský si vzal Elišku Přemyslovnu a stal se českým králem |
| 1344 | pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, začíná stavba katedrály sv. Víta |
| 1346 | Jan padl v bitvě u Kresčaku (Francie), Karel zvolen římským králem |
| 1348 | Karel IV. zakládá univerzitu (7. dubna) a Nové Město pražské |
| 1355 | Karel IV. korunován v Římě na císaře |
| 1356 | Zlatá bula Karla IV.: pravidla volby římského krále, český král je kurfiřtem |
| 1357 | začátek stavby Karlova mostu |
| 1378 | umírá Karel IV., nastupuje Václav IV. |
| 1393 | umučen generální vikář Jan z Pomuku (Nepomucký) |
| 1409 | Dekret kutnohorský: na univerzitě mají Češi tři hlasy, cizí národy jeden |
| 1419 | umírá Václav IV. |
| 1436 až 1437 | Zikmund uznán za krále, umírá 1437 a s ním rod |
Karel IV. vytvořil pojem Koruna česká (země Koruny české), z Prahy udělal sídlo říše, nechal postavit Karlštejn a napsal vlastní životopis (Vita Caroli).
Husitství
| Rok | Událost |
|---|---|
| od 1402 | Jan Hus káže v Betlémské kapli |
| 1412 | Hus kritizuje prodej odpustků, odchází na venkov (Kozí Hrádek, Krakovec) |
| 6. 7. 1415 | Hus upálen v Kostnici |
| 1416 | upálen Jeroným Pražský |
| 30. 7. 1419 | první pražská defenestrace (Jan Želivský), začátek revoluce |
| 1420 | založen Tábor, čtyři artikuly pražské |
| 14. 7. 1420 | Jan Žižka vítězí na Vítkově nad první křížovou výpravou |
| 1424 | Žižka umírá, vedení přebírá Prokop Holý |
| 1431 | Domažlice: útěk páté (poslední) křížové výpravy |
| 30. 5. 1434 | Lipany: umírnění husité a katolíci porazili radikály (Prokop Holý padl) |
| 1436 | basilejská kompaktáta vyhlášena v Jihlavě (přijímání podobojí povoleno) |
Čtyři artikuly pražské: svobodné kázání slova Božího, přijímání podobojí (chléb i víno, symbol kalich), chudá církev bez světského majetku, trestání smrtelných hříchů.
Husitské směry: umírnění pražané (Jan Rokycana), radikální táborité (Žižka, Prokop Holý), orebité (sirotci). Bojová taktika: vozová hradba, píšťaly (palné zbraně), kázeň (Žižkův vojenský řád).
Jiří z Poděbrad a Jagellonci
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1453 až 1457 | Ladislav Pohrobek (Habsburk), zemským správcem je Jiří z Poděbrad |
| 1457 | vzniká Jednota bratrská (Kunvald), duchovně navazuje na Petra Chelčického |
| 1458 | Jiří z Poděbrad zvolen českým králem (2. března) |
| 1462 až 1464 | mírový projekt: návrh svazu křesťanských panovníků proti Turkům |
| 1462 | papež Pius II. zrušil kompaktáta |
| 1469 | Matyáš Korvín zvolen v Olomouci katolickými pány za krále |
| 1471 | Jiří umírá, králem se stává Vladislav II. Jagellonský |
| 1485 | Kutnohorský náboženský mír: rovnoprávnost katolíků a utrakvistů |
| 1490 | Vladislav uherským králem, odchází do Budína |
| 1500 | Vladislavské zřízení zemské: posílení moci šlechty |
| 1526 | Ludvík Jagellonský padl u Moháče proti Turkům, nastupují Habsburkové |
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Čin |
|---|---|
| Sámo | vůdce Slovanů proti Avarům, Wogastisburg |
| Rastislav | pozval Cyrila a Metoděje |
| Cyril a Metoděj | hlaholice, staroslověnština, křesťanství ve slovanském jazyce |
| Svatopluk I. | největší rozmach Velké Moravy |
| sv. Václav | kníže, patron českých zemí, zavražděn 935 |
| sv. Vojtěch | slavníkovský pražský biskup, misie, zemřel jako mučedník (997) |
| Přemysl Otakar I. | dědičný královský titul (1212) |
| Přemysl Otakar II. | „král železný a zlatý“, padl 1278 |
| Václav II. | pražský groš, polská koruna |
| Karel IV. | císař, univerzita, Nové Město, Karlův most |
| Jan Hus | kazatel a reformátor, upálen 1415 |
| Jan Žižka | husitský vojevůdce, nikdy neprohrál bitvu |
| Prokop Holý | husitský vojevůdce, padl u Lipan |
| Jiří z Poděbrad | český král zvolený šlechtou, mírový projekt |
| Vladislav II. Jagellonský | slabý král, Vladislavské zřízení zemské |
Příčiny a důsledky husitství
- Příčiny: bohatství a zesvětštění církve, prodej odpustků, papežské schizma, kritika (Wyclif, Hus), napětí mezi Čechy a Němci (Dekret kutnohorský), hospodářské potíže.
- Důsledky: úpadek moci církve a oslabení krále, posílení šlechty a měst, uznání podobojí (kompaktáta), mezinárodní izolace, ale také vzestup češtiny a později vznik Jednoty bratrské.
Kultura a umění
| Sloh | Typické památky v českých zemích |
|---|---|
| Románský (11. až 13. stol.) | rotundy (sv. Martin na Vyšehradě, sv. Jiří na Řípu, Znojmo), bazilika sv. Jiří na Pražském hradě, Vyšehradský kodex |
| Přemyslovská gotika (13. stol.) | Anežský klášter v Praze, Zlatá Koruna, Staronová synagoga |
| Lucemburská gotika (14. stol.) | katedrála sv. Víta (Matyáš z Arrasu, Petr Parléř), Karlův most, Karlštejn (obrazy Mistra Theodorika) |
| Vladislavská gotika (kolem 1500) | Vladislavský sál (Benedikt Ried), chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Prašná brána (Matěj Rejsek) |
- Písemnictví: staroslověnské legendy, píseň Hospodine, pomiluj ny, chorál Svatý Václave, Kosmova kronika (latinsky, dokončena 1125), Dalimilova kronika (první česky psaná, počátek 14. stol.), Husovy spisy, husitské písně (Ktož jsú boží bojovníci).
Procvič si to
Ke kterému období událost patří?
Přiřaď osobnost k činu
Doplň rok
Vyber správnou možnost
Proč Rastislav pozval Cyrila a Metoděje?
Rastislav se snažil o nezávislost na Východofranské říši. Proto požádal byzantského císaře o kněze, kteří by učili slovansky.
Co přinesla Zlatá bula sicilská (1212)?
Fridrich II. ji vydal Přemyslu Otakarovi I. Pravidla volby římského krále přinesla až Zlatá bula Karla IV. (1356).
Co stanovil Dekret kutnohorský (1409)?
Václav IV. tím posílil český národ na univerzitě. Němečtí mistři a studenti odešli a založili univerzitu v Lipsku.
Kdo porazil radikální husity u Lipan (1434)?
Lipany byly vnitřní střet. Radikály vedl Prokop Holý, který v bitvě padl. Výsledkem byla jednání a kompaktáta (1436).
Co byl Kutnohorský náboženský mír (1485)?
Mír uzavřený za Vladislava II. Jagellonského zaručil, že si šlechta i poddaní mohou vybrat mezi katolickou a utrakvistickou vírou.