Lidsky řečeno
Představ si dějiny jako dlouhý film. Pravěk je ta část, ke které nemáme žádné titulky: lidé ještě neuměli psát, takže o nich víme jen z kostí, nástrojů a hrobů. Starověk začíná ve chvíli, kdy se objeví písmo a první státy (kolem roku 3000 př. n. l. v Mezopotámii a Egyptě). Končí pádem západní části Římské říše v roce 476.
Jak se pravěk a starověk dělí
Hranicí mezi pravěkem a starověkem je vznik písma. Proto starověk nezačíná všude stejně: v Mezopotámii a Egyptě kolem 3000 př. n. l., v českých zemích prakticky až s příchodem písemných zpráv o Keltech a Germánech od Římanů a v plném smyslu až ve středověku.
| Období | Přibližná doba | Hlavní znak |
|---|---|---|
| Starší doba kamenná (paleolit) | asi 2,5 mil. let až 10 000 př. n. l. | lov, sběr, kočovný život, kamenné nástroje |
| Střední doba kamenná (mezolit) | asi 10 000 až 6000 př. n. l. (u nás do asi 5500) | oteplení, drobné nástroje (mikrolity), luk |
| Mladší doba kamenná (neolit) | na Blízkém východě od asi 10 000, u nás od asi 5500 př. n. l. | zemědělství, chov zvířat, usedlost, keramika |
| Pozdní doba kamenná (eneolit) | u nás asi 4500 až 2200 př. n. l. | první měď, kolo, pluh |
| Doba bronzová | u nás asi 2200 až 800 př. n. l. | slitina mědi a cínu, obchod, společenské rozdíly |
| Doba železná | u nás asi 800 př. n. l. až přelom letopočtu | železné nástroje a zbraně, Keltové |
Pravěk: od lovců k zemědělcům
Vývoj člověka: předchůdci člověka (australopiték) žili v Africe. Rod Homo se objevuje asi před 2,5 miliony let (Homo habilis, člověk zručný, první nástroje). Homo erectus (člověk vzpřímený) ovládl oheň a odešel z Afriky. V Evropě žil neandrtálec. Dnešní člověk (Homo sapiens) vznikl v Africe asi před 300 000 lety.
Neolitická revoluce je nejdůležitější změna pravěku: lidé začali pěstovat obilí a chovat zvířata, usadili se ve vesnicích, vyráběli keramiku a tkali. Vznikl majetek, tím i nerovnost a později potřeba vlády a písma. Začala v úrodném půlměsíci (Blízký východ).
Pravěk v českých zemích
| Doba | Co se u nás dělo |
|---|---|
| Paleolit | lovci mamutů pod Pálavou (Dolní Věstonice, Pavlov), Věstonická venuše (asi 29 000 až 25 000 let př. n. l., keramická soška) |
| Neolit | od asi 5500 př. n. l. první zemědělci, kultura s lineární keramikou |
| Doba bronzová | únětická kultura (pojmenovaná podle Únětic u Prahy), mohyly |
| Doba železná | Keltové, kmen Bójů (odtud latinské Boiohaemum, Bohemia), opevněná oppida (Závist, Stradonice, Staré Hradisko) |
| Přelom letopočtu | Germáni, Markomani v Čechách (král Marobud), Kvádové na Moravě |
| 2. století n. l. | markomanské války s Římem (166 až 180), římský nápis na Trenčínské skále (179) |
| 5. a 6. století | stěhování národů, asi v 6. století příchod Slovanů |
Starověký Orient
Nejstarší státy vznikly u velkých řek (Eufrat a Tigris, Nil, Indus, Žlutá řeka), protože zavlažování vyžadovalo společnou organizaci práce. Proto se jim říká říční civilizace.
| Oblast | Co si zapamatovat |
|---|---|
| Mezopotámie (dnes Irák) | Sumerové, klínové písmo (asi od 3200 př. n. l.), městské státy (Ur, Uruk), Chammurapiho zákoník (asi 18. stol. př. n. l., „oko za oko“), Babylon, Asýrie |
| Egypt | sjednocení asi 3100 př. n. l., faraon, hieroglyfy, pyramidy v Gíze (asi 26. stol. př. n. l.), mumifikace, papyrus |
| Fénicie | obchodníci a mořeplavci, hláskové písmo (základ řecké abecedy a latinky) |
| Izrael | monoteismus (víra v jednoho boha), Starý zákon |
| Indie a Čína | Mohendžodáro, Velká čínská zeď (budovaná od 3. stol. př. n. l.), buddhismus, Konfucius |
Starověké Řecko
| Rok (př. n. l.) | Událost |
|---|---|
| asi 1600 až 1200 | mykénská civilizace (Trojská válka podle Homéra) |
| 776 | první olympijské hry (tradiční datum) |
| 8. a 7. stol. | velká kolonizace, vznik polis (městských států) |
| 594 | Solónovy reformy v Athénách |
| 508/507 | Kleisthenés: základy athénské demokracie |
| 490 | bitva u Marathónu (Athéňané porazili Peršany) |
| 480 | Thermopyly (Leónidás a Sparťané) a námořní bitva u Salamíny |
| 5. stol. | „zlatý věk“ Athén za Perikla, stavba Parthenónu |
| 431 až 404 | peloponéská válka Athény proti Spartě (vyhrála Sparta) |
| 336 až 323 | Alexandr Veliký, říše až k Indii, helénismus |
Athény = demokracie (ale jen pro svobodné muže, občany), filozofie, divadlo. Sparta = vojenský stát, výchova chlapců k boji.
Starověký Řím
| Rok | Událost |
|---|---|
| 753 př. n. l. | založení Říma (legenda o Romulovi a Removi) |
| 509 př. n. l. | vyhnání králů, vznik republiky (konzulové, senát) |
| 264 až 146 př. n. l. | punské války s Kartágem (Hannibal), 146 zničení Kartága |
| 44 př. n. l. | zavraždění Gaia Julia Caesara (15. března, „idy březnové“) |
| 27 př. n. l. | Octavianus Augustus prvním císařem, začíná císařství (principát) |
| 1. stol. n. l. | vznik křesťanství, ukřižování Ježíše (asi 30 n. l.) |
| 313 | Milánský edikt Konstantina Velikého: křesťanství povoleno |
| 380 | Theodosius I.: křesťanství státním náboženstvím |
| 395 | rozdělení říše na západní (Řím) a východní (Konstantinopol) |
| 476 | zánik Západořímské říše (Odoakr sesadil Romula Augustula) |
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Proč je důležitá |
|---|---|
| Chammurapi | babylonský král, jeden z nejstarších zákoníků |
| Ramesse II. | slavný egyptský faraon, bitva u Kadeše |
| Homér | Ilias a Odyssea (připisované) |
| Perikles | vrchol athénské demokracie |
| Sókratés, Platón, Aristotelés | zakladatelé evropské filozofie |
| Alexandr Veliký | makedonský král, dobyl Perskou říši, šířil řeckou kulturu |
| Hannibal | kartáginský vojevůdce, přešel s armádou Alpy |
| Gaius Julius Caesar | dobyl Galii, diktátor, zavražděn 44 př. n. l. |
| Augustus | první římský císař |
| Konstantin Veliký | povolil křesťanství (313), založil Konstantinopol (330) |
| Marcus Aurelius | císař-filozof, markomanské války |
Příčiny a důsledky
- Proč vznikly první státy: zemědělství u řek, potřeba zavlažování, přebytky a obchod, správa majetku (odtud písmo).
- Proč padla Západořímská říše: rozlehlost a obtížná obrana, hospodářská krize, vnitřní boje o moc, tlak barbarů za stěhování národů (Hunové, Gótové, Vandalové).
- Co nám antika zanechala: demokracii, římské právo, latinu, abecedu, filozofii, divadlo, olympijské hry, architekturu a křesťanství jako hlavní náboženství Evropy.
Kultura a umění
| Oblast | Typické znaky |
|---|---|
| Pravěk | jeskynní malby (Lascaux, Altamira), venuše, megality (Stonehenge) |
| Egypt | pyramidy, chrámy, sochy v přísné frontální poloze |
| Řecko | sloupové řády: dórský (prostý, bez patky), iónský (závitnice, voluty), korintský (akantové listy); Parthenón; divadlo (tragédie, komedie) |
| Řím | oblouk, klenba, beton; Koloseum, Pantheon, akvadukty, silnice, vítězné oblouky; latinská literatura (Vergilius, Ovidius) |
Pod kapotou · Proč n. l. a př. n. l.
Letopočet podle narození Krista zavedl v 6. století mnich Dionysius Exiguus. Rok nula neexistuje: po roce 1 př. n. l. následuje rok 1 n. l. Ježíš se podle dnešních odhadů narodil o několik let dřív (asi 7 až 4 př. n. l.), protože Dionysius se ve výpočtu zmýlil.
Procvič si to
Kam událost patří?
Přiřaď osobnost k činu
Doplň rok nebo událost
Vyber správnou možnost
Co je hlavním znakem neolitické revoluce?
Neolit přinesl zemědělství, chov zvířat, keramiku a usedlost. Písmo se objevilo až mnohem později (kolem 3200 př. n. l.).
Který kmen dal latinské jméno Čechám (Bohemia)?
Keltští Bójové žili v Čechách před příchodem Germánů. Markomani a Kvádové byli germánské kmeny.
Která bitva nepatří do řecko-perských válek?
U Kadeše bojoval egyptský faraon Ramesse II. s Chetity. Ostatní tři bitvy jsou z řecko-perských válek (490 a 480 př. n. l.).
Co se stalo roku 476?
Germán Odoakr sesadil posledního západořímského císaře Romula Augustula. Východní říše trvala až do roku 1453.
Kdo byl prvním římským císařem?
Caesar byl diktátor, ne císař. Císařství začalo roku 27 př. n. l., kdy senát udělil Octavianovi titul Augustus.