Lidsky řečeno
V 18. století lidé začnou věřit, že svět jde zlepšit rozumem. Myslitelé osvícenství tvrdí, že každý člověk má přirozená práva a že moc panovníka má mít hranice. Někteří vládci (Marie Terezie, Josef II.) proto zemi reformují shora. Jinde lidé čekat nechtějí: Američané vyhlásí nezávislost (1776) a Francouzi svrhnou krále (revoluce 1789). Z chaosu revoluce nakonec vyroste Napoleon.
Hlavní znaky období
- Osvícenství: důvěra v rozum, vědu a vzdělání, kritika církve a neomezené moci, přirozená práva člověka.
- Osvícenský absolutismus: panovník vládne neomezeně, ale chce být „prvním služebníkem státu“ a modernizovat zemi reformami.
- Revoluce: americká (1775 až 1783) a francouzská (1789 až 1799) prosadily ústavu, dělbu moci a občanská práva.
- Napoleonské války (1799 až 1815) a Vídeňský kongres (1814 až 1815) nově uspořádaly Evropu.
Osvícenští myslitelé
| Myslitel | Země | Hlavní myšlenka |
|---|---|---|
| John Locke | Anglie | přirozená práva na život, svobodu a majetek, vláda vzniká se souhlasem lidu |
| Charles Montesquieu | Francie | dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní (O duchu zákonů, 1748) |
| Voltaire | Francie | náboženská tolerance, svoboda slova, kritika církve |
| Jean-Jacques Rousseau | Francie (rodák ze Ženevy) | společenská smlouva (1762), suverenita lidu, návrat k přírodě |
| Denis Diderot a Jean d'Alembert | Francie | Encyklopedie (souhrn tehdejšího vědění, 1751 až 1772) |
| Isaac Newton | Anglie | zákony pohybu a gravitace, svět řízený pravidly |
Osvícenský absolutismus v Evropě
| Panovník | Země | Co dělal |
|---|---|---|
| Fridrich II. Veliký | Prusko | reformy armády a správy, tolerance, dobyl Slezsko |
| Kateřina II. Veliká | Rusko | dopisovala si s Voltairem, rozšířila říši, ale posílila nevolnictví |
| Marie Terezie | habsburská monarchie | centralizace, školství, katastr |
| Josef II. | habsburská monarchie | toleranční patent, zrušení nevolnictví, rušení klášterů |
Marie Terezie (1740 až 1780)
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1713 | Pragmatická sankce Karla VI.: nástupnictví i pro dceru |
| 1740 | na trůn nastupuje Marie Terezie, začínají války o rakouské dědictví (1740 až 1748) |
| 1742 | mír s Pruskem: ztráta většiny Slezska a Kladska |
| 1743 | korunována českou královnou v Praze |
| 1749 | centralizace: spojení české a rakouské dvorské kanceláře (konec samostatné české správy) |
| 1756 až 1763 | sedmiletá válka, Slezsko získat zpět nedokázala |
| 1770 | sčítání lidu a číslování domů |
| 1773 | papež zrušil jezuitský řád, jeho majetek šel na školy |
| 1774 | Všeobecný školní řád: povinná školní docházka (triviální, hlavní a normální školy) |
| 1775 | selské povstání v Čechách, poté robotní patent (omezení roboty) |
| 1776 | zrušeno mučení při výslechu |
Dále tereziánský katastr (soupis půdy pro spravedlivější daně), jednotné míry a váhy, trestní zákoník (Theresiana), zdanění šlechty. Marie Terezie měla 16 dětí, mezi nimi Josefa II., Leopolda II. a francouzskou královnu Marii Antoinettu.
Josef II. (1780 až 1790)
| Rok | Reforma |
|---|---|
| 13. 10. 1781 | Toleranční patent: povolena víra luteránská, kalvínská a pravoslavná (soukromé bohoslužby, kostely bez věží) |
| 1. 11. 1781 | Patent o zrušení nevolnictví: poddaní se mohou stěhovat, ženit bez svolení vrchnosti, studovat a učit se řemeslu (robota zůstala) |
| od 1782 | rušení klášterů, které se nevěnovaly školství, péči o nemocné nebo vědě |
| 1781 až 1782 | zmírnění cenzury, zrovnoprávnění Židů (postupně, patenty 1781 a 1782) |
| 1784 | němčina úředním jazykem ve správě, sloučení pražských měst v jedno město |
| 1787 | nový trestní zákoník, trest smrti v běžném řízení zrušen |
Josef II. vládl sám, bez korunovace v Čechách („král v klobouku“), chtěl jednotný, úsporný a moderní stát. Většinu reforem na konci života odvolal (kromě tolerance a zrušení nevolnictví). Jeho nástupce Leopold II. se dal roku 1791 v Praze opět korunovat.
Americká revoluce
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1765 | Kolkový zákon: Britové zdaňují kolonie, „žádné daně bez zastoupení“ |
| 1773 | bostonské pití čaje (čaj vysypán do moře na protest proti clu) |
| 1775 | střety u Lexingtonu a Concordu, začátek války za nezávislost |
| 4. 7. 1776 | Deklarace nezávislosti (autor hlavně Thomas Jefferson) |
| 1777 | vítězství Američanů u Saratogy, poté spojenectví s Francií (1778) |
| 1781 | britská kapitulace u Yorktownu |
| 1783 | Pařížský (versailleský) mír: Británie uznala nezávislost USA |
| 1787 | ústava USA (Filadelfie), nejstarší dosud platná psaná ústava |
| 1789 | George Washington prvním prezidentem |
Velká francouzská revoluce
Příčiny: finanční krize státu (války, i pomoc Americe, dvůr ve Versailles), neúroda a drahota, nespravedlnost stavovské společnosti (1. stav duchovenstvo a 2. stav šlechta neplatily daně, 3. stav ano), šíření osvícenských myšlenek, slabý král Ludvík XVI.
| Datum | Událost |
|---|---|
| 5. 5. 1789 | svolány generální stavy (poprvé od roku 1614) |
| 17. 6. 1789 | třetí stav se prohlásil Národním shromážděním |
| 14. 7. 1789 | dobytí Bastily (dnes státní svátek Francie) |
| 26. 8. 1789 | Deklarace práv člověka a občana |
| 1791 | ústava: konstituční monarchie; útěk krále do Varennes |
| 1792 | válka s Rakouskem a Pruskem, svržení monarchie, vyhlášena republika (září) |
| 21. 1. 1793 | poprava Ludvíka XVI. (gilotina), Marie Antoinetta v říjnu 1793 |
| 1793 až 1794 | jakobínská diktatura, teror (Robespierre, Danton, Marat) |
| 27. 7. 1794 | thermidorský převrat: pád a poprava Robespierra |
| 1795 až 1799 | direktorium (pětičlenná vláda) |
| 9. 11. 1799 | převrat 18. brumairu: Napoleon prvním konzulem, konec revoluce |
Heslo revoluce: Volnost, rovnost, bratrství. Politické skupiny: umírnění girondisté, radikální jakobíni. Odtud pochází dělení na levici a pravici (podle zasedacího pořádku v shromáždění).
Napoleon Bonaparte
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1799 | převrat, konzulát |
| 1804 | Code civil (občanský zákoník) a korunovace na císaře (2. prosince) |
| 1804 | František II. vyhlásil Rakouské císařství |
| 1805 | porážka francouzského loďstva u Trafalgaru (admirál Nelson) |
| 2. 12. 1805 | bitva u Slavkova (Austerlitz), „bitva tří císařů“ na Moravě, Napoleonovo vítězství |
| 1806 | zánik Svaté říše římské, kontinentální blokáda Británie |
| 1810 | sňatek s Marií Luisou, dcerou rakouského císaře |
| 1812 | neúspěšné tažení do Ruska (požár Moskvy, ústup v zimě) |
| 1813 | bitva národů u Lipska (porážka), předtím bitva u Chlumce u Teplic |
| 1814 | abdikace, vyhnanství na ostrov Elba |
| 1815 | návrat na sto dní, porážka u Waterloo (18. června), vyhnanství na Svatou Helenu (zemřel 1821) |
| 1814 až 1815 | Vídeňský kongres (kníže Metternich), poté Svatá aliance (Rusko, Rakousko, Prusko) |
Souvislost s českými zeměmi
- Reformy Marie Terezie a Josefa II. modernizovaly stát, ale centralizovaly ho a posílily němčinu. Reakcí bylo národní obrození (Josef Dobrovský, Královská česká společnost nauk).
- Školní docházka (1774) zvýšila gramotnost, zrušení nevolnictví (1781) umožnilo odchod lidí do měst a průmysl.
- Napoleonské války se odehrály i u nás: Slavkov (1805) na Moravě, Chlumec (1813) v Čechách. V Praze roku 1813 jednal mírový kongres.
- Po roce 1815 nastal Metternichův absolutismus: policie, cenzura, potlačování liberálních a národních hnutí (až do 1848).
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Čin |
|---|---|
| Marie Terezie | školní docházka, centralizace, ztráta Slezska |
| Josef II. | toleranční patent, zrušení nevolnictví |
| Fridrich II. Veliký | pruský král, vzal Habsburkům Slezsko |
| Thomas Jefferson | autor Deklarace nezávislosti |
| George Washington | velitel americké armády, první prezident USA |
| Benjamin Franklin | spoluautor Deklarace, diplomat ve Francii, vynálezce hromosvodu |
| Ludvík XVI. | francouzský král popravený 1793 |
| Maximilien Robespierre | vůdce jakobínů, teror |
| Napoleon Bonaparte | konzul a císař, Code civil, Slavkov, Waterloo |
| Klemens Metternich | rakouský kancléř, Vídeňský kongres |
Kultura: klasicismus a empír
Klasicismus (2. polovina 18. stol. a začátek 19. stol.) navazuje na antiku: řád, rozum, symetrie, jednoduchost, sloupy a trojúhelníkové štíty. Odpovídá osvícenské víře v rozum. Empír je jeho pozdní, okázalá napoleonská podoba.
| Oblast | Příklady |
|---|---|
| Architektura | Panthéon v Paříži, Braniborská brána v Berlíně, Stavovské divadlo v Praze (1783), zámek Kačina (empír) |
| Hudba | Haydn, Mozart (premiéra Dona Giovanniho v Praze 1787), Beethoven |
| Malířství | Jacques-Louis David (Přísaha Horatiů, Napoleon) |
| Literatura | Voltaire (Candide), Goethe, Schiller |
Procvič si to
Kam událost patří?
Přiřaď osobnost k činu
Doplň rok
Vyber správnou možnost
Co je osvícenský absolutismus?
Panovník (Josef II., Fridrich II.) si moc nechává celou, ale používá ji k reformám ve jménu rozumu a prospěchu státu.
Co přinesl patent o zrušení nevolnictví (1781)?
Poddaní se mohli stěhovat a ženit bez svolení vrchnosti. Robota zanikla až roku 1848.
Co nebylo příčinou Velké francouzské revoluce?
Waterloo je z roku 1815, tedy dávno po revoluci. Bylo koncem Napoleonovy vlády.
Proč se bitvě u Slavkova říká „bitva tří císařů“?
Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka II. (I.) a ruského cara Alexandra I.
Který dokument vznikl nejdříve?
Deklarace nezávislosti je z roku 1776, ústava USA z roku 1787, francouzská deklarace z roku 1789 a Code civil z roku 1804.