Lidsky řečeno
V listopadu 1989 stačilo několik týdnů demonstrací a stávek a komunistický režim po 41 letech padl. Bez střelby, proto sametová revoluce. Pak přišly svobodné volby, otevřené hranice, soukromé podnikání a odchod sovětských vojsk. V roce 1993 se Československo pokojně rozdělilo na Česko a Slovensko. Česko pak vstoupilo do NATO (1999) a Evropské unie (2004).
Hlavní znaky období
- Demokratizace: svobodné volby, pluralita stran, svoboda slova a shromažďování.
- Transformace ekonomiky: z plánovaného na tržní hospodářství, privatizace, restituce.
- Pokojné rozdělení Československa (1993).
- Návrat na Západ: OECD, NATO, EU, Schengen.
- Současnost: globalizace, digitalizace, hospodářské a bezpečnostní krize.
Sametová revoluce
Souvislosti: Gorbačovova perestrojka, pád komunistických režimů v Polsku a Maďarsku a pád berlínské zdi 9. 11. 1989.
| Datum | Událost |
|---|---|
| 17. 11. 1989 | studentská demonstrace k výročí roku 1939 (Albertov, Vyšehrad), zásah policie na Národní třídě |
| 18. 11. | stávka studentů a divadel |
| 19. 11. | v Praze vzniká Občanské fórum (Václav Havel) |
| 20. 11. | v Bratislavě vzniká Veřejnost proti násilí |
| 20.–25. 11. | masové demonstrace na Václavském náměstí a na Letné |
| 27. 11. | generální stávka |
| 29. 11. | Federální shromáždění ruší článek 4 ústavy o vedoucí úloze KSČ |
| 10. 12. | vláda národního porozumění (Marián Čalfa), Husák abdikuje |
| 28. 12. | předsedou Federálního shromáždění je Alexander Dubček |
| 29. 12. 1989 | prezidentem je zvolen Václav Havel |
Transformace (1990–1992)
- Červen 1990 první svobodné volby: vyhrálo Občanské fórum a Veřejnost proti násilí,
- „pomlčková válka“ (1990) o název státu, výsledek: Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR),
- 1991 odchod posledních sovětských vojáků (červen) a rozpuštění Varšavské smlouvy a RVHP,
- restituce (vrácení majetku zabaveného komunisty), malá privatizace (obchody, služby),
- kupónová privatizace (od 1992, dvě vlny): občané kupovali kupóny a za ně akcie státních podniků,
- vůdčí osobnost ekonomické reformy: ministr financí Václav Klaus,
- na Slovensku rostla podpora silnější autonomie (Vladimír Mečiar).
Rozdělení Československa
| Datum | Událost |
|---|---|
| červen 1992 | volby: v Česku vítězí ODS (Klaus), na Slovensku HZDS (Mečiar) |
| červenec 1992 | Slovenská národní rada přijímá deklaraci o svrchovanosti, Havel abdikuje |
| 25. 11. 1992 | Federální shromáždění přijímá zákon o zániku ČSFR |
| 16. 12. 1992 | přijata Ústava České republiky |
| 1. 1. 1993 | vznikají Česká republika a Slovenská republika |
| 26. 1. 1993 | prezidentem ČR je zvolen Václav Havel |
Rozdělení proběhlo bez referenda, na základě dohody vítězných stran. Mluví se o „sametovém rozvodu“.
Česká republika: hlavní události
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1993 | vznik ČR, členství v OSN |
| 1995 | vstup do OECD |
| 1996 | první volby do Senátu |
| 1997 | povodně na Moravě; pád Klausovy vlády |
| 1998 | úřednická vláda Josefa Tošovského, pak vláda Miloše Zemana, opoziční smlouva ČSSD a ODS |
| 12. 3. 1999 | vstup do NATO (spolu s Polskem a Maďarskem) |
| 2000 | vznik krajů (vyšší územní samosprávné celky) |
| 2002 | povodně v Čechách |
| 2003 | referendum o vstupu do EU (pro asi 77 % hlasujících); prezidentem Václav Klaus |
| 1. 5. 2004 | vstup do Evropské unie |
| 2007 | vstup do schengenského prostoru (21. 12.) |
| 2009 | první předsednictví Rady EU (1. pololetí) |
| 2013 | první přímá volba prezidenta, zvolen Miloš Zeman |
| 2020–2021 | pandemie covid-19 |
| 2022 | ruská invaze na Ukrajinu, Česko přijímá statisíce uprchlíků; druhé předsednictví Rady EU (2. pololetí) |
| 2023 | prezidentem zvolen Petr Pavel (úřadu se ujal 9. 3. 2023) |
| 2024 | rozsáhlé povodně (září, hlavně Jesenicko a Moravskoslezský kraj) |
| 2025 | volby do Poslanecké sněmovny (říjen), předsedou vlády jmenován Andrej Babiš (9. 12. 2025) |
| 2026 | komunální a senátní volby (říjen) |
Prezidenti
| Prezident | Období | Jak byl volen |
|---|---|---|
| Václav Havel | 1989–1992 (ČSFR), 1993–2003 (ČR) | parlamentem |
| Václav Klaus | 2003–2013 | parlamentem |
| Miloš Zeman | 2013–2023 | přímou volbou |
| Petr Pavel | od 2023 | přímou volbou |
Předsedové vlády ČR
Václav Klaus (1993–1997), Josef Tošovský (1998), Miloš Zeman (1998–2002), Vladimír Špidla (2002–2004), Stanislav Gross (2004–2005), Jiří Paroubek (2005–2006), Mirek Topolánek (2006–2009), Jan Fischer (2009–2010), Petr Nečas (2010–2013), Jiří Rusnok (2013–2014), Bohuslav Sobotka (2014–2017), Andrej Babiš (2017–2021), Petr Fiala (2021–2025), Andrej Babiš (od prosince 2025).
Svět po roce 1989
- 3. 10. 1990 sjednocení Německa,
- 1991 rozpad SSSR a válka v Jugoslávii (rozpad Jugoslávie v 90. letech),
- 1992 Maastrichtská smlouva, vznik Evropské unie (1993),
- 11. 9. 2001 teroristické útoky v USA, pak války v Afghánistánu a Iráku,
- 2008 světová finanční krize,
- 2014 Rusko anektuje Krym,
- 2020 pandemie covid-19,
- 2022 ruská invaze na Ukrajinu.
Klíčové osobnosti
| Osobnost | Role |
|---|---|
| Václav Havel | vůdce Občanského fóra, prezident ČSFR a ČR |
| Alexander Dubček | předseda Federálního shromáždění od 1989 |
| Marián Čalfa | předseda vlády národního porozumění |
| Václav Klaus | ministr financí, premiér, prezident 2003–2013 |
| Vladimír Mečiar | slovenský premiér, HZDS |
| Miloš Zeman | premiér 1998–2002, první přímo zvolený prezident |
| Petr Pavel | prezident od 2023 |
| Michail Gorbačov | sovětský vůdce, jeho reformy umožnily změny |
Spoj osobnost s rolí
Kdo byl kdo?
Příčiny a důsledky
| Příčina | Důsledek |
|---|---|
| perestrojka, pád režimů v sousedství | sametová revoluce |
| zásah na Národní třídě | stávky, Občanské fórum, pád KSČ |
| rozdílné představy Čechů a Slováků o státě | rozdělení 1993 |
| snaha o bezpečí a návrat na Západ | NATO 1999, EU 2004 |
| vstup do EU | volný pohyb osob, zboží a služeb, dotace, Schengen |
Do kterého období patří?
Seřaď události.
Doplň rok nebo datum
Vyber správnou možnost
Proč se revoluci 1989 říká sametová?
Režim padl po demonstracích a generální stávce, bez ozbrojeného boje. Jediný velký zásah byl policejní útok na studenty 17. 11.
Jak se rozhodlo o rozdělení Československa?
Po volbách 1992 se ODS a HZDS dohodly na rozdělení. Federální shromáždění pak přijalo zákon o zániku ČSFR. Referendum se nekonalo.
Kdy vstoupila Česká republika do Evropské unie?
- 5. 2004 vstoupilo do EU deset nových států včetně Česka. 1999 je NATO, 2007 Schengen, 1993 vznik ČR.
Kdo byl prvním přímo zvoleným prezidentem ČR?
Přímá volba platí od roku 2013, kdy vyhrál Miloš Zeman. Havla i Klause volil parlament.
Co znamenala kupónová privatizace?
Vrácení majetku jsou restituce, dražby obchodů malá privatizace. Kupónová privatizace rozdělila akcie velkých podniků mezi občany.
Pod kapotou · Proč se Československo rozdělilo
Historici uvádějí několik příčin: odlišné představy o uspořádání státu (Slováci chtěli volnější svazek, česká strana buď funkční federaci, nebo rozdělení), rozdílné dopady ekonomické reformy (na Slovensku vyšší nezaměstnanost), historicky nevyřešené postavení Slovenska ve společném státě a volební výsledek 1992, kdy vyhrály strany s neslučitelnými programy. Průzkumy tehdy ukazovaly, že většina občanů v obou částech rozdělení spíš nechtěla, k referendu ale nedošlo.