0 bodů

Dějepis · 28 min

Po roce 1989

Sametová revoluce, transformace na demokracii a tržní hospodářství, rozdělení Československa 1993, vstup do NATO a EU a hlavní události Česka až do současnosti.

Lidsky řečeno

V listopadu 1989 stačilo několik týdnů demonstrací a stávek a komunistický režim po 41 letech padl. Bez střelby, proto sametová revoluce. Pak přišly svobodné volby, otevřené hranice, soukromé podnikání a odchod sovětských vojsk. V roce 1993 se Československo pokojně rozdělilo na Česko a Slovensko. Česko pak vstoupilo do NATO (1999) a Evropské unie (2004).

Hlavní znaky období

  • Demokratizace: svobodné volby, pluralita stran, svoboda slova a shromažďování.
  • Transformace ekonomiky: z plánovaného na tržní hospodářství, privatizace, restituce.
  • Pokojné rozdělení Československa (1993).
  • Návrat na Západ: OECD, NATO, EU, Schengen.
  • Současnost: globalizace, digitalizace, hospodářské a bezpečnostní krize.

Sametová revoluce

Souvislosti: Gorbačovova perestrojka, pád komunistických režimů v Polsku a Maďarsku a pád berlínské zdi 9. 11. 1989.

DatumUdálost
17. 11. 1989studentská demonstrace k výročí roku 1939 (Albertov, Vyšehrad), zásah policie na Národní třídě
18. 11.stávka studentů a divadel
19. 11.v Praze vzniká Občanské fórum (Václav Havel)
20. 11.v Bratislavě vzniká Veřejnost proti násilí
20.–25. 11.masové demonstrace na Václavském náměstí a na Letné
27. 11.generální stávka
29. 11.Federální shromáždění ruší článek 4 ústavy o vedoucí úloze KSČ
10. 12.vláda národního porozumění (Marián Čalfa), Husák abdikuje
28. 12.předsedou Federálního shromáždění je Alexander Dubček
29. 12. 1989prezidentem je zvolen Václav Havel

Transformace (1990–1992)

  • Červen 1990 první svobodné volby: vyhrálo Občanské fórum a Veřejnost proti násilí,
  • „pomlčková válka“ (1990) o název státu, výsledek: Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR),
  • 1991 odchod posledních sovětských vojáků (červen) a rozpuštění Varšavské smlouvy a RVHP,
  • restituce (vrácení majetku zabaveného komunisty), malá privatizace (obchody, služby),
  • kupónová privatizace (od 1992, dvě vlny): občané kupovali kupóny a za ně akcie státních podniků,
  • vůdčí osobnost ekonomické reformy: ministr financí Václav Klaus,
  • na Slovensku rostla podpora silnější autonomie (Vladimír Mečiar).

Rozdělení Československa

DatumUdálost
červen 1992volby: v Česku vítězí ODS (Klaus), na Slovensku HZDS (Mečiar)
červenec 1992Slovenská národní rada přijímá deklaraci o svrchovanosti, Havel abdikuje
25. 11. 1992Federální shromáždění přijímá zákon o zániku ČSFR
16. 12. 1992přijata Ústava České republiky
1. 1. 1993vznikají Česká republika a Slovenská republika
26. 1. 1993prezidentem ČR je zvolen Václav Havel

Rozdělení proběhlo bez referenda, na základě dohody vítězných stran. Mluví se o „sametovém rozvodu“.

Česká republika: hlavní události

RokUdálost
1993vznik ČR, členství v OSN
1995vstup do OECD
1996první volby do Senátu
1997povodně na Moravě; pád Klausovy vlády
1998úřednická vláda Josefa Tošovského, pak vláda Miloše Zemana, opoziční smlouva ČSSD a ODS
12. 3. 1999vstup do NATO (spolu s Polskem a Maďarskem)
2000vznik krajů (vyšší územní samosprávné celky)
2002povodně v Čechách
2003referendum o vstupu do EU (pro asi 77 % hlasujících); prezidentem Václav Klaus
1. 5. 2004vstup do Evropské unie
2007vstup do schengenského prostoru (21. 12.)
2009první předsednictví Rady EU (1. pololetí)
2013první přímá volba prezidenta, zvolen Miloš Zeman
2020–2021pandemie covid-19
2022ruská invaze na Ukrajinu, Česko přijímá statisíce uprchlíků; druhé předsednictví Rady EU (2. pololetí)
2023prezidentem zvolen Petr Pavel (úřadu se ujal 9. 3. 2023)
2024rozsáhlé povodně (září, hlavně Jesenicko a Moravskoslezský kraj)
2025volby do Poslanecké sněmovny (říjen), předsedou vlády jmenován Andrej Babiš (9. 12. 2025)
2026komunální a senátní volby (říjen)

Prezidenti

PrezidentObdobíJak byl volen
Václav Havel1989–1992 (ČSFR), 1993–2003 (ČR)parlamentem
Václav Klaus2003–2013parlamentem
Miloš Zeman2013–2023přímou volbou
Petr Pavelod 2023přímou volbou

Předsedové vlády ČR

Václav Klaus (1993–1997), Josef Tošovský (1998), Miloš Zeman (1998–2002), Vladimír Špidla (2002–2004), Stanislav Gross (2004–2005), Jiří Paroubek (2005–2006), Mirek Topolánek (2006–2009), Jan Fischer (2009–2010), Petr Nečas (2010–2013), Jiří Rusnok (2013–2014), Bohuslav Sobotka (2014–2017), Andrej Babiš (2017–2021), Petr Fiala (2021–2025), Andrej Babiš (od prosince 2025).

Svět po roce 1989

  • 3. 10. 1990 sjednocení Německa,
  • 1991 rozpad SSSR a válka v Jugoslávii (rozpad Jugoslávie v 90. letech),
  • 1992 Maastrichtská smlouva, vznik Evropské unie (1993),
  • 11. 9. 2001 teroristické útoky v USA, pak války v Afghánistánu a Iráku,
  • 2008 světová finanční krize,
  • 2014 Rusko anektuje Krym,
  • 2020 pandemie covid-19,
  • 2022 ruská invaze na Ukrajinu.

Klíčové osobnosti

OsobnostRole
Václav Havelvůdce Občanského fóra, prezident ČSFR a ČR
Alexander Dubčekpředseda Federálního shromáždění od 1989
Marián Čalfapředseda vlády národního porozumění
Václav Klausministr financí, premiér, prezident 2003–2013
Vladimír Mečiarslovenský premiér, HZDS
Miloš Zemanpremiér 1998–2002, první přímo zvolený prezident
Petr Pavelprezident od 2023
Michail Gorbačovsovětský vůdce, jeho reformy umožnily změny
Spoj dvojice

Spoj osobnost s rolí

Kdo byl kdo?

Příčiny a důsledky

PříčinaDůsledek
perestrojka, pád režimů v sousedstvísametová revoluce
zásah na Národní tříděstávky, Občanské fórum, pád KSČ
rozdílné představy Čechů a Slováků o státěrozdělení 1993
snaha o bezpečí a návrat na ZápadNATO 1999, EU 2004
vstup do EUvolný pohyb osob, zboží a služeb, dotace, Schengen
Roztřiď

Do kterého období patří?

Seřaď události.

Doplň

Doplň rok nebo datum

Vyber

Vyber správnou možnost

Kvíz

Proč se revoluci 1989 říká sametová?

Kvíz

Jak se rozhodlo o rozdělení Československa?

Kvíz

Kdy vstoupila Česká republika do Evropské unie?

Kvíz

Kdo byl prvním přímo zvoleným prezidentem ČR?

Kvíz

Co znamenala kupónová privatizace?

Pod kapotou · Proč se Československo rozdělilo

Historici uvádějí několik příčin: odlišné představy o uspořádání státu (Slováci chtěli volnější svazek, česká strana buď funkční federaci, nebo rozdělení), rozdílné dopady ekonomické reformy (na Slovensku vyšší nezaměstnanost), historicky nevyřešené postavení Slovenska ve společném státě a volební výsledek 1992, kdy vyhrály strany s neslučitelnými programy. Průzkumy tehdy ukazovaly, že většina občanů v obou částech rozdělení spíš nechtěla, k referendu ale nedošlo.

Kartičky

Kartičky: po roce 1989