Úroveň: B1
Lidsky řečeno
Vedlejší věta je věta, která nedává smysl sama o sobě a visí na jiné větě: „..., protože jsem unavený“, „..., že přijdeš“. V němčině má jedno velké pravidlo: sloveso, které se časuje, jde úplně na konec. Česky řekneš „protože jsem unavený“, německy weil ich müde bin. Když si tohle jedno pravidlo zažiješ, máš polovinu lekce hotovou.
Hlavní věta a vedlejší věta
V hlavní větě stojí časované sloveso na 2. místě. Ve vedlejší větě stojí na posledním místě.
| Typ věty | Příklad | Překlad |
|---|---|---|
| hlavní věta | Ich bin heute müde. | Dnes jsem unavený. |
| vedlejší věta | ..., weil ich heute müde bin. | ..., protože jsem dnes unavený. |
| hlavní věta s modálním slovesem | Ich muss morgen früh aufstehen. | Zítra musím brzy vstávat. |
| vedlejší věta s modálním slovesem | ..., dass ich morgen früh aufstehen muss. | ..., že zítra musím brzy vstávat. |
| perfektum ve vedlejší větě | ..., weil ich den Bus verpasst habe. | ..., protože jsem zmeškal autobus. |
- Mezi hlavní a vedlejší větou píšeš v němčině vždy čárku.
- Odlučitelná slovesa se ve vedlejší větě spojí: Ich stehe früh auf. → ..., weil ich früh aufstehe.
- Když má věta dvě slovesa (modální + infinitiv, nebo haben/sein + příčestí), jde časované sloveso úplně poslední: ..., dass er nicht kommen kann.
Nejdůležitější spojky
| Spojka | Význam | Příklad | Překlad |
|---|---|---|---|
| weil | protože | Ich lerne Deutsch, weil ich in Wien arbeiten möchte. | Učím se německy, protože bych chtěl pracovat ve Vídni. |
| dass | že | Ich glaube, dass das Kino um acht beginnt. | Myslím, že kino začíná v osm. |
| wenn | když, jestliže, kdykoli | Wenn es regnet, fahre ich mit dem Bus. | Když prší, jezdím autobusem. |
| als | když (jednou v minulosti) | Als ich zehn war, habe ich in Brünn gewohnt. | Když mi bylo deset, bydlel jsem v Brně. |
| ob | jestli, zda | Weißt du, ob der Laden heute geöffnet ist? | Nevíš, jestli má obchod dnes otevřeno? |
| obwohl | přestože, ačkoli | Obwohl er krank ist, geht er zur Arbeit. | Přestože je nemocný, jde do práce. |
| damit | aby | Ich spreche langsam, damit alle mich verstehen. | Mluvím pomalu, aby mi všichni rozuměli. |
| bevor / nachdem | než / poté, co | Bevor ich esse, wasche ich mir die Hände. | Než se najím, umyju si ruce. |
Wenn, nebo als?
Česky na obojí řekneš „když“. Německy musíš vybrat.
| als | wenn | |
|---|---|---|
| minulost, jednou | Als wir in Prag ankamen, war es schon dunkel. | |
| minulost, opakovaně | Wenn ich Oma besucht habe, hat sie immer Kuchen gebacken. | |
| přítomnost | Wenn ich Zeit habe, lese ich. | |
| budoucnost, podmínka | Wenn du morgen kommst, koche ich etwas. |
Ob, nebo wenn?
Česky „jestli“ může znamenat dvě věci. Ob používáš v nepřímé otázce (můžeš ji převést na otázku ano/ne): Ich weiß nicht, ob er kommt. (Přijde? Nevím.) Wenn je podmínka: Wenn er kommt, gehen wir zusammen ins Kino. (Pokud přijde, půjdeme.)
Vedlejší věta na začátku
Když začneš vedlejší větou, celá vedlejší věta zabere 1. místo. Hlavní věta pak začíná slovesem. Vznikne typický německý „sendvič“ dvou sloves kolem čárky.
- Weil ich krank war, bin ich zu Hause geblieben. (Protože jsem byl nemocný, zůstal jsem doma.)
- Wenn du willst, können wir morgen schwimmen gehen. (Jestli chceš, můžeme zítra jít plavat.)
- Obwohl es kalt ist, trägt sie keine Jacke. (Přestože je zima, nemá na sobě bundu.)
Vztažné věty (Relativsätze)
Vztažná věta blíže popisuje podstatné jméno, jako česky „který, která, které“. Vztažné zájmeno má rod a číslo podle podstatného jména a pád podle své role ve vedlejší větě. Sloveso jde opět na konec.
| Pád | mužský rod | ženský rod | střední rod | množné číslo |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád (Nominativ) | der | die | das | die |
| 4. pád (Akkusativ) | den | die | das | die |
| 3. pád (Dativ) | dem | der | dem | denen |
- Das ist der Mann, der neben mir wohnt. (To je muž, který bydlí vedle mě.) Zájmeno je podmět, proto 1. pád.
- Das ist der Mann, den ich gestern gesehen habe. (To je muž, kterého jsem včera viděl.) Zájmeno je předmět, proto 4. pád.
- Das ist die Kollegin, der ich geholfen habe. (To je kolegyně, které jsem pomohl.) helfen + 3. pád.
- Das sind die Kinder, mit denen ich Fußball spiele. (To jsou děti, se kterými hraju fotbal.)
Poslech: plány na víkend
Poslechni si rozhovor dvou kamarádů a všímej si slovosledu za spojkami.
Jana: Hallo Tobias, kommst du am Samstag mit zum See?
Tobias: Ich weiß noch nicht, ob ich Zeit habe. Meine Schwester hat gesagt, dass sie mich vielleicht besucht.
Jana: Schade. Als wir letztes Jahr dort waren, war es wirklich schön.
Tobias: Ja, das stimmt. Wenn meine Schwester nicht kommt, fahre ich natürlich mit.
Jana: Super. Ich nehme mein Fahrrad mit, obwohl der Weg ziemlich lang ist.
Tobias: Ich fahre lieber mit dem Zug, weil ich am Sonntag früh arbeiten muss.
Jana: Kein Problem. Der Zug, der um neun Uhr fährt, ist meistens nicht so voll.
Proč Tobias ještě neví, jestli pojede?
Říká: „Meine Schwester hat gesagt, dass sie mich vielleicht besucht.“
Proč chce Tobias jet raději vlakem?
„..., weil ich am Sonntag früh arbeiten muss.“ Všimni si, že muss stojí na konci.
Procvič si
Vyber správnou spojku
Vyber větu se správným slovosledem
Doplň vztažné zájmeno
Spoj spojku s významem
Spoj německou spojku s českým významem.
Mění spojka slovosled?
Která věta je správně?
Podmínka v přítomnosti = wenn. Ve vedlejší větě je habe na konci, hlavní věta pak začíná slovesem besuche.
Jak řekneš „To je ten kamarád, kterému jsem pomohl“?
Sloveso helfen se pojí se 3. pádem. Mužský rod ve 3. pádě = dem.
Ve které větě je spojka „denn“ použita správně?
Denn netvoří vedlejší větu, sloveso zůstává na 2. místě.
Slovní zásoba k lekci
Kartičky: spojky a užitečné úvody vět
Pod kapotou · Nepřímé otázky s tázacím slovem
Vedlejší větu netvoří jen spojky. Stejně se chovají tázací slova v nepřímé otázce: Weißt du, wann der Kurs beginnt? (Nevíš, kdy začíná kurz?) Kannst du mir sagen, wo der Bahnhof ist? (Můžeš mi říct, kde je nádraží?) Tohle je zároveň zdvořilejší způsob, jak se na něco zeptat, takže se ti hodí v mluvení i ve formálním e-mailu u zkoušky.