Úroveň: A2
Lidsky řečeno
Modální slovesa říkají, jestli něco můžeš, musíš, smíš, chceš nebo bys rád. Fungují jako v češtině: Musím pracovat. Rozdíl je ve slovosledu: modální sloveso je na 2. místě a druhé sloveso jde v infinitivu na konec věty: Ich muss heute lange arbeiten. A ve vedlejší větě s weil nebo dass jde na konec dokonce i to sloveso, které je normálně na 2. místě.
Šest modálních sloves
| Sloveso | Význam | Příklad | Překlad |
|---|---|---|---|
| können | moct, umět | Ich kann schwimmen. | Umím plavat. |
| müssen | muset | Du musst lernen. | Musíš se učit. |
| dürfen | smět | Hier darf man nicht rauchen. | Tady se nesmí kouřit. |
| sollen | mít (povinnost od někoho) | Der Arzt sagt, ich soll Sport machen. | Lékař říká, že mám sportovat. |
| wollen | chtít | Wir wollen nach Italien fahren. | Chceme jet do Itálie. |
| mögen | mít rád | Ich mag Schokolade. | Mám rád čokoládu. |
| möchten | chtěl bych | Ich möchte einen Kaffee. | Dal bych si kávu. |
Časování v přítomném čase
| Osoba | können | müssen | dürfen | sollen | wollen | mögen | möchten |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ich | kann | muss | darf | soll | will | mag | möchte |
| du | kannst | musst | darfst | sollst | willst | magst | möchtest |
| er / sie / es | kann | muss | darf | soll | will | mag | möchte |
| wir | können | müssen | dürfen | sollen | wollen | mögen | möchten |
| ihr | könnt | müsst | dürft | sollt | wollt | mögt | möchtet |
| sie / Sie | können | müssen | dürfen | sollen | wollen | mögen | möchten |
Vyber správné modální sloveso
Slovosled: infinitiv na konec
| 1. místo | 2. místo: modální sloveso | zbytek | konec: infinitiv |
|---|---|---|---|
| Ich | kann | heute nicht | kommen. |
| Morgen | müssen | wir früh | aufstehen. |
| Was | willst | du am Wochenende | machen? |
| Darf | ich das Fenster | öffnen? |
Mögen se většinou používá samo, bez dalšího slovesa: Ich mag Hunde. Möchten je zdvořilejší „chci“: Ich möchte bezahlen.
Odlučitelná slovesa
Slovesa s předponou an-, auf-, aus-, ein-, mit-, zu-, fern-, zurück- ji v přítomném čase odtrhnou na konec. S modálním slovesem zůstanou vcelku na konci.
| Infinitiv | Přítomný čas | S modálním slovesem |
|---|---|---|
| aufstehen | Ich stehe um sieben auf. | Ich muss um sieben aufstehen. |
| einkaufen | Wir kaufen im Supermarkt ein. | Wir wollen im Supermarkt einkaufen. |
| anrufen | Er ruft seine Mutter an. | Er soll seine Mutter anrufen. |
| fernsehen | Siehst du heute fern? | Darfst du heute fernsehen? |
Inverze: co na prvním místě
Sloveso zůstává na 2. místě, i když větu začneš něčím jiným než podmětem. Podmět pak jde za sloveso.
| 1. místo | 2. místo | 3. místo | zbytek |
|---|---|---|---|
| Ich | gehe | heute ins Kino. | |
| Heute | gehe | ich | ins Kino. |
| Am Wochenende | muss | ich | arbeiten. |
| Leider | kann | er | nicht kommen. |
Spojky, které slovosled nemění
und (a), aber (ale), oder (nebo), denn (neboť, protože), sondern (nýbrž, ale) stojí na tzv. nultém místě. Za nimi jde normální věta.
Ich bleibe zu Hause, denn ich bin krank. (Zůstávám doma, protože jsem nemocný.)
Vedlejší věty: sloveso na konec
Po spojkách weil (protože), dass (že), wenn (když, jestli), ob (jestli) jde časované sloveso úplně na konec vedlejší věty. Před spojkou je čárka.
| Hlavní věta | Vedlejší věta |
|---|---|
| Ich bleibe zu Hause, | weil ich krank bin. |
| Ich bleibe zu Hause, | weil ich lernen muss. |
| Ich glaube, | dass er morgen kommt. |
| Ich weiß nicht, | ob sie Zeit hat. |
| Wir gehen spazieren, | wenn das Wetter schön ist. |
| Er sagt, | dass er um sechs aufsteht. |
Když vedlejší věta stojí na začátku, hlavní věta začíná slovesem: Wenn ich Zeit habe, komme ich. (Když mám čas, přijdu.)
Doplň sloveso na správné místo (jedno slovo)
Préteritum modálních sloves
V minulosti se modální slovesa říkají v préteritu, ne v perfektu. Ztrácejí přehlásku a mají -te.
| Infinitiv | ich / er | du | wir / sie |
|---|---|---|---|
| können | konnte | konntest | konnten |
| müssen | musste | musstest | mussten |
| dürfen | durfte | durftest | durften |
| sollen | sollte | solltest | sollten |
| wollen | wollte | wolltest | wollten |
Gestern musste ich lange arbeiten. (Včera jsem musel dlouho pracovat.) Als Kind konnte ich nicht schwimmen. (Jako dítě jsem neuměl plavat.)
Lena: Hallo, Ondřej! Kommst du heute Abend mit ins Kino?
Ondřej: Ich möchte gern, aber ich kann leider nicht. Ich muss für die Prüfung lernen.
Lena: Schade! Und morgen?
Ondřej: Morgen muss ich arbeiten. Aber am Samstag habe ich Zeit.
Lena: Gut. Ich glaube, dass Paul auch mitkommen will.
Ondřej: Super! Darf ich meine Schwester mitbringen? Sie mag Filme sehr.
Lena: Natürlich! Wenn sie Zeit hat, kann sie gern mitkommen.
Proč Ondřej dnes večer nemůže do kina?
„Ich muss für die Prüfung lernen.“
Kdy má Ondřej čas?
Zítra musí pracovat, ale „am Samstag habe ich Zeit“.
Koho chce Ondřej vzít s sebou?
„Darf ich meine Schwester mitbringen?“
Která věta je správně?
Po weil jde časované sloveso na konec vedlejší věty.
Jak řekneš „Nemusíš mi pomáhat“?
Nicht müssen = nemuset. Nicht dürfen by znamenalo „nesmíš“.