- Autor
- Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837), ruský básník, prozaik a dramatik, zakladatel moderní ruské literatury
- Literární druh
- lyrickoepika (příběh vyprávěný ve verších, vypravěč do děje často vstupuje lyrickými odbočkami)
- Žánr
- román ve verších (veršovaný román) o osmi kapitolách
- Doba děje
- Rusko 20. let 19. století (zhruba 1819–1825, přesné datování se v textu neuvádí)
- Místo děje
- Rusko, venkovské panství, Moskva a Petrohrad (Petrohrad na začátku a na konci)
- Literární období
- ruský romantismus s prvky realismu (romantismus 1. poloviny 19. století)
- Vznik
- 1823–1831 (psáno osm let, kapitoly vycházely postupně, první úplné vydání 1833)
- Kompozice
- osm kapitol, zrcadlová stavba (Taťána napíše dopis Oněginovi, o léta později napíše dopis Oněgin Taťáně), děj prokládaný lyrickými odbočkami vypravěče
Dílo za 30 sekund
Petrohradský elegán Evžen Oněgin zdědí po strýci venkovské sídlo a ze zvědavosti se spřátelí s mladým básníkem Lenským. Do Oněgina se zamiluje sestra Lenského snoubenky, prostá a snivá Taťána, a napíše mu dopis. Oněgin ji odmítne. Z pouhé nudy a vzdoru pak flirtuje s Lenského snoubenkou Olgou, dojde k souboji a Oněgin Lenského zabije. Po letech se s Taťánou setká znovu, ona je vdaná za generála, Oněgin se do ní zamiluje, ale Taťána ho odmítne, protože zůstane věrná manželovi.
Jak skončí Oněginův a Taťánin vztah?
Na konci Oněgin vyzná lásku Taťáně, která je už provdaná. I když ho stále miluje, zůstane věrná.
Postavy
Hlavní jsou tři: Oněgin, Taťána a Lenskij. Vedlejší postavy jsou Olga, Taťánin manžel generál a Lenského sekundant Zareckij. Vypravěč je další živá postava, protože do příběhu neustále vstupuje.
Evžen Oněgin
Znuděný petrohradský elegánMladý šlechtic z Petrohradu, který zná život salonů a přestal v něm vidět smysl. Tuhle nudu a chlad nese i na venkov. Odmítne Taťánu, protože se nechce svázat, a pak zabije přítele. Bývá označován za první typ „zbytečného člověka“ v ruské literatuře.
Poznáš podle: nudy, kázání Taťáně v zahradě a souboje s Lenským.
Taťána Larinová
Citlivá venkovská dívka, která zrajeStarší dcera venkovské statkářky. Je tichá, čte romány a sní o lásce. Z lásky k Oněginovi napíše první dopis a Oněgin ji odmítne. Po letech se z ní stane vznešená petrohradská dáma. Zůstává ale poctivá a vzdá se vlastního štěstí kvůli věrnosti.
Poznáš podle: dopisu Oněginovi, snu o medvědovi a odmítnutí Oněgina v závěru.
Vladimír Lenskij
Mladý romantický básníkSousední statkář, který studoval v Německu a píše sentimentální básně. Je zamilovaný do Olgy a Oněgina bere jako přítele. Z urážky a žárlivosti ho vyzve na souboj. Ten ho připraví o život.
Poznáš podle: romantických veršů, lásky k Olze a smrti v souboji.
Olga Larinová
Veselá sestra bez hloubkyMladší dcera, Taťánina sestra a Lenského snoubenka. Je veselá, hezká a povrchní. Když Oněgin na plese tančí s ní, způsobí tím Lenského zuřivost. Brzy po Lenského smrti se provdá za jiného a odjede.
Poznáš podle: veselosti a rychlého zapomnění na Lenského.
Zareckij
Lenského sekundantZkušený duelant, kterého Lenskij vybere za sekundanta. Souboj bere jako formalitu a nesnaží se ho zastavit. Právě proto jde všechno až k tragickému konci.
Poznáš podle: že souboj bere jako pravidla společnosti, a ne jako lidskou tragédii.
Taťánin manžel
Vážený generál a knížeStarší vznešený muž, za kterého se Taťána po příjezdu do Moskvy provdá. V osmé kapitole žijí spolu v Petrohradě. Právě jemu zůstane Taťána věrná, i když Oněgina stále miluje.
Poznáš podle: vysokého postavení a toho, že se objeví až v osmé kapitole.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Kdo jedná jak?
Kdo se v příběhu zachová jak?
Děj v 5 krocích
- Začátek (1. kapitola): Oněgin je znuděný petrohradský elegán. Zdědí po umírajícím strýci panství a odjede na venkov. Ani tam ho nic netěší, dokud se nesblíží s mladým básníkem Lenským.
- Zápletka (2. a 3. kapitola): Lenskij ho seznámí s rodinou Larinových. Oněgin potká Taťánu a ona se do něj zamiluje. Napíše mu citlivý dopis plný lásky (původně francouzsky), ale Oněgin ji ve čtvrté kapitole klidně a rozumně odmítne.
- Vývoj (5. a 6. kapitola): Taťánu trápí sen a pak oslava jmenin, kam Oněgin dorazí podrážděný. Z vzdoru tančí s Olgou a Lenskij se cítí uražený. Požádá Oněgina o souboj a ten ho přijme.
- Vyvrcholení (6. a 7. kapitola): Při souboji Oněgin Lenského zabije a z kraje odjede. Olga se brzy provdá a odjede také. Taťána navštíví Oněginův prázdný dům, čte jeho knihy a uvědomí si, jaký doopravdy je. Matka ji pak odveze do Moskvy, kde se provdá.
- Závěr (8. kapitola): Po letech cestování se Oněgin vrátí do Petrohradu. Potká Taťánu jako vznešenou dámu a zamiluje se do ní. Napíše jí dopis, vyzná lásku a nakonec jde za ní. Taťána ho odmítne, i když ho miluje, protože zůstane věrná manželovi. Oněgin tam zůstane sám.
Proč Oněgin v souboji zabije Lenského?
Oněgin tančil na plese s Olgou jen ze vzdoru. Lenskij to vzal jako urážku, vyzval ho a Oněgin se pod tlakem společenských pravidel neomluvil.
Jak reaguje Oněgin na Taťánin dopis?
Oněgin se zachová slušně, ale chladně. Tvrdí, že by ji nedokázal učinit šťastnou, a nabídne jí jen přátelství.
Co udělá Taťána v poslední kapitole?
Taťána přizná lásku, ale ctí manželský slib. Je to její morální vítězství a Oněginova trvalá porážka.
Která část děje to je?
Přiřaď událost k části příběhu.
Hlavní myšlenka, témata a motivy
Puškin ukazuje člověka, který má všechno, kromě smyslu života. Oněgin nedokáže přijmout opravdovou lásku ani přátelství a svou chladnou nadřazeností ničí sebe i druhé. Teprve když je láska nedosažitelná, pochopí, co zahodil. Zároveň román poprvé v ruské literatuře zachytil obraz celé společnosti: venkov, Moskvu, Petrohrad, zábavy, předsudky i každodennost. Kritik Vissarion Bělinskij ho později nazval „encyklopedií ruského života“.
Témata:
- Zmařená láska a pozdní poznání: Oněgin odmítne lásku, když se mu nabízí, a touží po ní, až když ji ztratí. Role dvojice se obrátí.
- Zbytečný člověk: Oněgin je talentovaný, ale nudí se a neví, co s životem. Takové postavy pak v ruské literatuře pokračují.
- Společenské konvence: soubojový řád, tlak okolí a povinnosti ženy se postarají o tragédii, kterou nikdo nechce.
- Věrnost a morální síla: Taťána se rozhodne podle svědomí, i když to znamená vzdát se štěstí.
- Venkov a město: prostá venkovská Taťána a hlučný, povrchní Petrohrad se v románu střetávají a prolínají.
Motivy:
- Dopis: Taťána píše Oněginovi a po letech Oněgin Taťáně. Dopisy tvoří zrcadlovou osu příběhu.
- Duel: souboj Lenského s Oněginem je ostrým zlomem v životě obou.
- Sen a kniha: Taťánin sen předznamená tragédii a v Oněginově knihovně pozná, kdo doopravdy je.
Který typ postavy v ruské literatuře Oněgin představuje?
Oněgin je vzdělaný a nadaný, ale nedokáže ani milovat, ani konat. Po něm následují další „zbyteční lidé“ v ruské literatuře.
Proč je ve stavbě románu důležitá zrcadlová symetrie?
Role se obrátí: na začátku píše dopis Taťána a Oněgin ji odmítne, na konci píše dopis Oněgin a Taťána ho odmítne.
Co znamená označení „encyklopedie ruského života“?
Puškin ukázal celou společnost, nejen hlavní hrdiny. Proto je román důležitý jako obraz doby.
Autor a doba
Alexandr Sergejevič Puškin se narodil 6. června 1799 v Moskvě ve staré šlechtické rodině. Studoval na carském lyceu v Carském Selu a brzy se stal nejslavnějším ruským básníkem své doby. Jeho odvážné verše o svobodě se ale nelíbily carovi, a proto ho v roce 1820 poslali z Petrohradu do vyhnanství na jih Ruska. Další roky strávil v izolaci na rodinném panství Michajlovskoje. V roce 1826 ho car Mikuláš I. omilostnil, ale Puškin zůstal pod dohledem.
Evžena Oněgina psal přibližně osm let, od roku 1823 do roku 1831. Kapitoly vycházely samostatně a první úplné vydání vyšlo roku 1833. Osmou kapitolu dopsal na podzim 1830 na panství Boldino, kde ho zadržela epidemie cholery, a Oněginův dopis doplnil až roku 1831. Plodnému podzimu v Boldinu se říká „boldinský podzim“. Puškin se v roce 1831 oženil s Natalií Gončarovou a zemřel 10. února 1837 v Petrohradě po souboji s francouzským důstojníkem Georgesem d'Anthèsem. Tak ho potkal podobný osud jako Lenského v jeho románu.
Další díla: Ruslan a Ljudmila (1820), pohádková básnická povídka. Boris Godunov (1825), drama. Povídky Ivana Petroviče Bělkina (1830). Měděný jezdec (napsáno 1833), báseň o Petrohradu. Piková dáma (1834), povídka. Kapitánská dcerka (1836), román.
Ruský romantismus s prvky realismu: Puškin se nejprve inspiroval romantiky (například Byronem), ale v Oněginovi začíná zobrazovat skutečný život a obyčejné lidi. Proto se mu říká zakladatel moderní ruské literatury a ruského spisovného jazyka.
Současníci: Michail Lermontov (Rusko, Hrdina naší doby), Nikolaj Gogol (Rusko, Revizor, Mrtvé duše) a Adam Mickiewicz (Polsko, romantický básník). Z Puškinova románu později vznikla slavná opera Evžen Oněgin (premiéra 1879) od Petra Iljiče Čajkovského.
Který text napsal Puškin?
Pikovou dámu napsal Puškin. Hrdina naší doby je od Lermontova, Revizor a Mrtvé duše od Gogola.
Jazyk a styl, rozbor ukázky
Lyrický subjekt a vypravěč: příběh vypráví autorský vypravěč, který mluví v er-formě o postavách, ale sám se v textu často objevuje. Oslovuje čtenáře, komentuje děj, vzpomíná na vlastní mládí a přemýšlí o lásce, přátelství a době. Těmto odbočkám se říká lyrické odbočky. Vypravěč se vydává za Oněginova přítele a mluví s ironií a odstupem.
Oněginská strofa: celý román je psán strofami po čtrnácti verších, které Puškin vymyslel a které se po něm jmenují oněginská strofa. Verš je jambický čtyřstopý (jamb je stopa nepřízvučná a přízvučná, čtyři stopy v každém verši). Schéma rýmů je AbAbCCddEffEgg: čtyři verše křížově, pak dva páry sdružených rýmů, čtyři verše obkročně a závěrečné sdružené dvojverší (velká písmena jsou rýmy ženské, malá mužské). Poslední dvojverší strofy často uzavře myšlenku pointou.
Ukázka, Taťánin dopis (3. kapitola): dopis je nejslavnější scéna románu. Taťána v něm vyznává lásku muži, kterého sotva zná. Píše mu citlivě a bezelstně. V dopisu přejde z formálního vykání na důvěrné tykání a Puškin to jako vypravěč komentuje jako přeřeknutí, které vzniklo z citu.
- Rétorická otázka: Taťána se ptá, co ještě má říct, a ukazuje svou bezradnost.
- Apostrofa (oslovení): přímé oslovení Oněgina dodává dopisu naléhavost.
- Gradace: od prostého oznámení, že píše, přes sny o něm až po prosbu o pochopení.
- Kontrast: nesmělost a upřímnost dívky stojí proti chladnému rozumu muže, který dopis dostane.
- Zrcadlení: podobný dopis napíše po letech Oněgin Taťáně a role se obrátí.
Jaká je forma Evžena Oněgina?
Puškin psal příběh ve verších a vymyslel pro něj vlastní 14veršovou strofu, jambický čtyřstopý verš.
Co jsou lyrické odbočky v Oněginovi?
Vypravěč ve svých odbočkách komentuje děj, vzpomíná a obrací se na čtenáře. Právě ony dělají z románu lyrickoepické dílo.