0 bodů

C++ · 24 min

Typy, proměnné a auto

Základní typy C++ (int, double, char, bool), inicializace se složenými závorkami, const a constexpr, auto a pasti převodů a přetečení.

Lidsky řečeno

Proměnná je krabice s popiskem a pevným tvarem. Do krabice na ponožky (int) nenacpeš slona (double s desetinami) bez toho, aby ti část nevypadla. C++ je přísné: každá krabice má typ a ten se po celou dobu života nemění. Klíčové slovo auto je říkání „typ si domysli podle toho, co do krabice dávám“.

Obtížnost: 2 z 5.

Základní typy

TypK čemuPoznámka
intcelé číslotypicky 32 bitů, velikost záleží na platformě
long longvětší celé čísloaspoň 64 bitů
unsigned intcelé číslo bez znaménkanikdy záporné, při přetečení se „obtočí“
doubledesetinné číslodvojitá přesnost, obvykle výchozí volba
floatdesetinné číslomenší přesnost
charjeden znakvelikost 1 bajt, zapisuje se 'A'
boolpravda / nepravdahodnoty true, false
std::stringtextz hlavičky <string>

Když potřebuješ přesnou šířku (třeba přesně 32 bitů), použij <cstdint>: std::int32_t, std::uint8_t, std::int64_t. Standard u základních typů zaručuje jen minimální rozsah, proto se na velikost int nespoléhej.

Deklarace a inicializace

cpp
#include <iostream>

int main() {
    int a = 10;
    double b = 3.5;
    auto c = a + b;
    auto d = a / 4;
    std::cout << c << "\n";
    std::cout << d << "\n";
}
text
13.5
2

a + b je int plus double, výsledek je double, proto 13.5. a / 4 jsou dvě celá čísla, výsledek je int, tedy 2. auto vždy odvodí typ při překladu z pravé strany. Není to dynamický typ jako v Pythonu: c je od teď napořád double.

Proměnnou lze inicializovat třemi způsoby:

cpp
int x = 5;     // klasicky
int y(6);      // závorky
int z{7};      // složené závorky (doporučené v moderním C++)
int w{};       // prázdné závorky = nula

Složené závorky mají výhodu: zakážou ztrátové převody. int q{3.5}; se nepřeloží (zúžení typu, anglicky narrowing), kdežto int q = 3.5; projde a tiše zahodí desetinnou část.

Doplň

Co vypíše program?

Převody typů a úskalí

Při převodu desetinného čísla na celé se ořízne k nule (ne zaokrouhlí). U typů bez znaménka a malých typů se hodnota obtáčí (modulo).

cpp
#include <iostream>

int main() {
    double x = 9.99;
    int i = x;
    int j = static_cast<int>(-2.7);
    unsigned char c = 255;
    c = c + 1;
    std::cout << i << " " << j << " " << static_cast<int>(c) << "\n";
}
text
9 -2 0

int i = x; zahodí .99, vznikne 9. static_cast<int>(-2.7) je -2 (ořez k nule). c + 1 se spočítá jako int (256) a při uložení zpět do unsigned char se hodnota zmenší modulo 256, výsledek je 0. Výpis přes static_cast<int>, jinak by cout vypsal znak, ne číslo.

Převody píšeme explicitně přes static_cast<typ>(hodnota). Je lépe viditelný než starý céčkový (int)x a dá se snadno najít.

Doplň

Převody a ořez

const a constexpr

const říká „po inicializaci se hodnota nesmí měnit“. constexpr je silnější: hodnota se musí dát spočítat už při překladu.

cpp
#include <iostream>

constexpr int sq(int x) { return x * x; }

int main() {
    constexpr int k = sq(6);
    const int n = 4;
    std::cout << k + n << "\n";
}
text
40

k je 36, n je 4, součet je 40. Zápis n = 5; by se nepřeložil, protože n je konstanta. Konstanty používej všude, kde se hodnota nemá měnit: překladač ti pak pomůže hlídat chyby a program se lépe čte.

auto a jeho pravidla

  • auto x = 5; je int, auto y = 5.0; je double, auto z = 5.0f; je float.
  • auto s = "ahoj"; není std::string, ale ukazatel const char*. Pro std::string napiš typ, nebo použij literál "ahoj"s (po using namespace std::string_literals;).
  • auto zahodí const a referenci: const int a = 1; auto b = a; je obyčejné int (kopie), které se dá měnit.
  • auto se hodí u dlouhých názvů typů (iterátory) a u cyklů. U jednoduchých typů je často lepší napsat typ výslovně, aby bylo vidět, co čekáš.
Vyber

Jaký typ odvodí auto?

Spoj dvojice

Spoj typ s použitím

Ke každému typu najdi nejlepší použití.

Roztřiď

Přeloží se, nebo ne?

Roztřiď řádky (každý je samostatně v těle funkce main).

Kvíz

Jaký typ má proměnná auto x = 3 / 2.0;?

Kvíz

Co udělá int n = 7.99;?

Kvíz

Co je správně o constexpr?

Kvíz

Co vypíše std::cout << (5 > 3) << (5 < 3);?

Pod kapotou · Co zaručuje standard a co ne

Standard definuje minimální rozsahy typů: int aspoň 16 bitů (prakticky 32), long long aspoň 64. Velikosti zjistíš přes sizeof a rozsahy přes std::numeric_limits<T> z <limits>. Znaménkový char je implementačně závislý (signed na x86 u GCC, unsigned často na ARM). Přetečení u znaménkových celých čísel je nedefinované chování, což umožňuje optimalizace (překladač smí předpokládat, že i + 1 > i). Od C++20 jsou celá čísla se znaménkem uložena v doplňkovém kódu (two's complement), ale přetečení zůstává nedefinované. Nástroje na hledání: -fsanitize=undefined u GCC a Clang zachytí přetečení za běhu.

Kartičky

Kartičky: typy