Lidsky řečeno
Program je jako recept. main je řádek „začni tady“. cout je ústa, kterými program mluví k tobě, cin jsou uši, kterými poslouchá tebe. Překladač je kuchař, který recept nejdřív přečte a když v něm najde nesmysl, odmítne vařit.
Obtížnost: 1 z 5.
Stavba programu
#include <iostream>
int main() {
std::cout << "Ahoj svete\n";
return 0;
}Ahoj sveteRozbor řádek po řádku:
| Část | Význam |
|---|---|
#include <iostream> | vloží deklarace vstupu a výstupu (proudy cout, cin) |
int main() | hlavní funkce, vrací celé číslo (návratový kód programu) |
{ ... } | tělo funkce |
std::cout | standardní výstup (obrazovka), std:: říká, že je ze standardní knihovny |
<< | operátor „pošli do proudu“ |
"Ahoj svete\n" | textový literál, \n je konec řádku |
return 0; | 0 znamená „vše v pořádku“. V main se může vynechat, překladač ho doplní |
Každý příkaz končí středníkem. Za } funkce středník nepatří.
Výstup přes cout
Operátor << se dá řetězit, protože každé použití vrátí ten samý proud:
#include <iostream>
int main() {
int a = 4;
int b = 5;
std::cout << "Soucet: " << a + b << "\n";
}Soucet: 9Výraz a + b se spočítá dřív než <<, protože sčítání má vyšší přednost. Konec řádku jde zapsat dvěma způsoby: "\n" (jen nový řádek) nebo std::endl (nový řádek a vyprázdnění vyrovnávací paměti, je pomalejší). Obvykle stačí "\n".
Co vypíše cout?
Jmenný prostor std
Všechno ze standardní knihovny žije ve jmenném prostoru std. Proto píšeš std::cout. Dvě dvojtečky (::) znamenají „z tohoto prostoru“. Můžeš si to zkrátit:
#include <iostream>
using namespace std;
int main() {
cout << "Ahoj\n";
}To funguje, ale v hlavičkových souborech a ve větších projektech se using namespace std; nedoporučuje: názvy ze std (například count, max, list) se pak mohou střetnout s tvými vlastními. V ukázkách v kurzu proto používáme std:: vždy.
Vstup přes cin
Operátor >> čte z klávesnice hodnotu podle typu proměnné. Odděluje mezerami a novými řádky.
#include <iostream>
#include <string>
int main() {
std::string name;
int age;
std::cin >> name >> age;
std::cout << name << " bude mit " << age + 1 << "\n";
}Když uživatel zadá Eva 17 (a Enter), program vypíše:
Eva bude mit 18Co vypíše program se vstupem?
Úskalí: cin a getline
std::cin >> n přečte číslo, ale nechá v proudu znak nového řádku. Když hned potom zavoláš std::getline, přečte ten zbylý konec řádku a vrátí prázdný řetězec.
#include <iostream>
#include <string>
int main() {
int n;
std::string line;
std::cin >> n;
std::getline(std::cin, line);
std::cout << "[" << line << "]\n";
}Uživatel zadá na prvním řádku 5 a na druhém ahoj. Výstup:
[]Oprava: po cin >> n zahodit zbytek řádku, například std::cin.ignore(1000, '\n');, nebo celý vstup číst jen přes getline a čísla převádět zvlášť.
Vyber správný výstup
Z textu na program
Překlad už znáš z minulé lekce. V jedné řádce, zde pro GCC:
g++ -std=c++20 -Wall -o prog prog.cpp
./progU MSVC: cl /EHsc /std:c++20 prog.cpp a pak prog.exe. Jak se příklad vyzkouší bez instalace: Compiler Explorer (godbolt.org) ukáže překlad a i výstup, OnlineGDB umí program spustit a zadávat vstup. V obou případech posíláš kód třetí straně.
Spoj zápis s významem
Ke každému zápisu najdi význam.
Přeloží se, nebo ne?
Roztřiď řádky podle toho, co řekne překladač (předpokládej #include <iostream> a bez using namespace std).
Co vypíše std::cout << 2 + 3 << "\n";?
Sčítání se provede před výpisem, vypíše se 5. Aby se vypsalo 23, musely by to být dva výpisy za sebou.
Který zápis je správný začátek hlavní funkce?
Podle standardu vrací main typ int. void main není standardní.
Co je chyba v kódu #include <iostream> int main() { cout << "x"; } (bez using)?
Bez using namespace std; je třeba psát std::cout. Návrat return 0; se v main může vynechat.
Co se stane, když po std::cin >> n; zavoláš std::getline?
Znak nového řádku po čísle zůstal v proudu, getline ho najde jako konec prázdného řádku.
Pod kapotou · Proudy, buffering a rychlost
std::cout je objekt typu std::ostream a << je přetížený operátor, který proud vrací, proto jde řetězit. std::endl navíc volá flush, což u velkého výstupu zpomaluje. Při soutěžním programování se kvůli rychlosti používá std::ios::sync_with_stdio(false); a std::cin.tie(nullptr);, tím se přeruší synchronizace s C vstupem (scanf), po které už nesmíš míchat cin a scanf. V C++23 přibyla v hlavičce <print> funkce std::println("Soucet: {}", a + b); s formátováním ve stylu {}. Podpora je v novějších verzích překladačů, ověř si ji u svého.