Lidsky řečeno
Řízení toku je křižovatka a kruhový objezd. Podmínka if je křižovatka: podle značky (pravda / nepravda) jedeš doleva nebo doprava. Cyklus je kruhový objezd: dokola, dokud nesplníš podmínku výjezdu. A chyba, kdy zapomeneš výjezd, se jmenuje nekonečný cyklus.
Obtížnost: 2 z 5.
Podmínky if a else
#include <iostream>
int main() {
int score = 72;
if (score >= 90) {
std::cout << "A\n";
} else if (score >= 70) {
std::cout << "B\n";
} else {
std::cout << "C\n";
}
}BPodmínky se testují shora dolů a provede se první pravdivá větev. 72 >= 90 je nepravda, 72 >= 70 je pravda, vypíše se B a zbytek se přeskočí. Složené závorky { } piš vždy, i když je v bloku jediný příkaz: ušetříš si chyby při pozdějších úpravách.
Logické operátory: && (a zároveň), || (nebo), ! (negace). && a || se vyhodnocují líně: pokud je výsledek jasný z levé strany, pravá se vůbec nevyhodnotí. Zkrácený zápis podmínky je ternární operátor: int m = a > b ? a : b;.
Co vypíše if?
switch a propadání
switch vybírá větev podle celočíselné hodnoty (nebo enum, char). Každá větev obvykle končí break;. Když ho vynecháš, program propadne do další větve.
#include <iostream>
int main() {
int n = 2;
switch (n) {
case 1: std::cout << "one ";
case 2: std::cout << "two ";
case 3: std::cout << "three "; break;
default: std::cout << "other ";
}
std::cout << "\n";
}two three Hodnota 2 skočí na case 2, vypíše two , nenarazí na break, propadne na case 3, vypíše three a tam se zastaví. Větev case 1 se vůbec neprovedla.
Kam propadne switch?
Cyklus for a range-for
Klasický for má tři části: inicializace, podmínka, krok. Range-for (od C++11) projde všechny prvky kontejneru.
#include <iostream>
#include <vector>
int main() {
int sum = 0;
for (int i = 1; i <= 4; ++i) {
sum += i;
}
std::cout << sum << "\n";
std::vector<int> v{3, 1, 4};
for (int x : v) {
std::cout << x * 2 << " ";
}
std::cout << "\n";
}10
6 2 8 Součet 1 + 2 + 3 + 4 je 10. Range-for bere prvky 3, 1, 4 a vypisuje jejich dvojnásobky 6 2 8.
Co vypíše cyklus?
Úskalí range-for: kopie, nebo reference
for (int x : v) do x kopíruje každý prvek. Změna x se do vektoru nepromítne. Aby se měnily skutečné prvky, napiš referenci int&.
#include <iostream>
#include <vector>
int main() {
std::vector<int> v{1, 2, 3};
for (int x : v) x *= 10;
for (int& y : v) y += 1;
for (int z : v) std::cout << z << " ";
std::cout << "\n";
}2 3 4 První cyklus mění kopie, takže vektor zůstane 1 2 3. Druhý cyklus přičítá k původním prvkům, vznikne 2 3 4. U velkých prvků (třeba std::string) se pro čtení píše const auto&, aby se nekopírovalo.
while, do-while, break a continue
while testuje podmínku před průchodem, do-while po průchodu, takže proběhne minimálně jednou. break cyklus ukončí, continue přeskočí zbytek aktuálního průchodu.
#include <iostream>
int main() {
int i = 0;
while (i < 10) {
++i;
if (i % 2 == 0) continue;
if (i > 7) break;
std::cout << i << " ";
}
std::cout << "\n";
int k = 5;
do {
std::cout << k;
--k;
} while (k > 5);
std::cout << "\n";
}1 3 5 7
5V prvním cyklu se sudá čísla přeskočí (continue), vypíše se 1 3 5 7. Při i = 9 (liché) je i > 7, takže break cyklus ukončí dřív, než se 9 vypíše. do-while vypíše 5 i když je k > 5 nepravda, protože podmínka se testuje až po prvním průchodu.
Co vypíše while a do-while?
Vyber správnou odpověď
Spoj konstrukci s popisem
Ke každé konstrukci najdi popis.
Který cyklus se hodí?
Roztřiď situace podle nejpřirozenějšího cyklu.
Kolikrát se vypíše x v kódu for (int i = 0; i < 3; ++i); std::cout << "x";? Zaměř se na středník za závorkou.
Středník hned za for (...) je prázdný příkaz, tedy tělo cyklu. Výpis už je mimo cyklus a provede se jednou.
Který zápis opraví hodnoty ve vektoru v (každý prvek zvětší o 1)?
Jen reference int& mění skutečné prvky. const int& se nepřeloží, ostatní mění kopie.
Co udělá continue uvnitř cyklu?
continue přeskočí zbytek aktuálního průchodu. U for se provede krok a testuje se podmínka.
Co je chyba v for (unsigned i = 5; i >= 0; --i)?
Při i = 0 se po --i hodnota obtočí na velké číslo, a protože unsigned nikdy není záporné, podmínka platí pořád.
Pod kapotou · if s inicializací a switch v praxi
Od C++17 můžeš deklarovat proměnnou přímo v podmínce: if (auto it = m.find(key); it != m.end()) { ... }. Proměnná it platí jen uvnitř if a else. Stejně funguje switch (init; value). switch smí testovat jen celočíselné typy a enum, ne řetězce. Překladač obvykle vyrábí z hustého switch skokovou tabulku, takže je rychlý. Hodnoty enum class ve switch překladač umí hlídat: s -Wall varuje, když zapomeneš ošetřit některou hodnotu a nemáš default. Cyklus while (true) s break je v pořádku, kde je podmínka výstupu uprostřed těla.