0 bodů

C++ · 26 min

Funkce a reference

Funkce v C++, předání hodnotou, referencí a konstantní referencí, přetěžování a výchozí argumenty. Past s vracením reference na lokální proměnnou.

Lidsky řečeno

Funkce je kuchyňský přístroj. Když mu podáš surovinu hodnotou, dostane její kopii a tvůj původní kus zůstane nedotčený. Když mu podáš referenci, dáš mu klíč od vlastní spíže: co s ní udělá, to se v ní opravdu změní. A konstantní reference je klíč, kterým jde jen nahlížet, ne přemisťovat.

Obtížnost: 3 z 5.

Funkce: deklarace a definice

Funkce má návratový typ, jméno, parametry a tělo. Musí být známá dřív, než ji zavoláš. Buď ji napíšeš před main, nebo před main dáš jen prototyp (deklaraci) a tělo napíšeš později.

cpp
#include <iostream>

int twice(int x);                 // prototyp

int main() {
    std::cout << twice(21) << "\n";
}

int twice(int x) {                // definice
    return 2 * x;
}
text
42

Funkce s návratovým typem void nic nevrací. Parametry (v definici) jsou proměnné uvnitř funkce, argumenty (při volání) jsou hodnoty, které do nich přijdou.

Předání hodnotou a referencí

Výchozí chování v C++ je předání hodnotou: funkce dostane kopii. Reference & znamená „jiné jméno pro tutéž proměnnou“.

cpp
#include <iostream>

void byValue(int x) { x = 99; }
void byRef(int& x) { x = 99; }

int main() {
    int a = 1, b = 1;
    byValue(a);
    byRef(b);
    std::cout << a << " " << b << "\n";
}
text
1 99

byValue změnila svou kopii, a zůstalo 1. byRef změnila přímo b, proto 99. Typická užití reference: funkce, která má změnit argument (swap), nebo vrátit víc hodnot přes výstupní parametry.

cpp
void swapInts(int& x, int& y) {
    int t = x;
    x = y;
    y = t;
}

Zavolání swapInts(p, q) s p = 3, q = 8 vymění hodnoty, takže p je 8 a q je 3.

Doplň

Hodnota, nebo reference?

Konstantní reference: bez kopie a bez změny

Kopírování velkého objektu (dlouhý std::string, std::vector) stojí čas. Přitom funkce často data jen čte. Řešení: const T&: žádná kopie, a překladač hlídá, že funkce objekt nezmění.

cpp
#include <iostream>
#include <string>

std::size_t len(const std::string& s) {
    return s.size();
}

int main() {
    std::cout << len("hello") << "\n";
}
text
5

Pravidlo, které se vyplatí si pamatovat:

SituaceJak předat
Malý typ (int, double, char, bool), jen čtešhodnotou: int x
Velký typ (string, vector), jen čtešconst T&
Funkce má objekt změnitT&
Chceš si vlastní kopii a upravit jihodnotou: T x

Dočasné hodnoty (jako "hello", které se převede na std::string) se smí vázat jen na const T&, ne na obyčejnou T&.

Reference je jméno, ne ukazatel

Reference se musí inicializovat při vzniku a nikdy se nepřepojí jinam. Přiřazení do reference mění původní proměnnou.

cpp
#include <iostream>

int main() {
    int a = 10;
    int& r = a;
    r = 20;
    int b = 5;
    r = b;
    std::cout << a << " " << b << "\n";
}
text
5 5

r = 20 změní a na 20. Pak r = b nepřepojí r na b, jen zkopíruje hodnotu 5 do proměnné a, na kterou r ukazuje. Výsledek je 5 5.

Doplň

Co vypíše reference?

Přetěžování funkcí

V C++ smí mít více funkcí stejné jméno, pokud se liší počtem nebo typy parametrů. Překladač vybere podle argumentů. Návratový typ k rozlišení nestačí.

cpp
#include <iostream>
#include <string>

void show(int x) { std::cout << "int " << x << "\n"; }
void show(double x) { std::cout << "double " << x << "\n"; }
void show(const std::string& s) { std::cout << "string " << s << "\n"; }

int main() {
    show(5);
    show(2.5);
    show(std::string("hi"));
    show(true);
}
text
int 5
double 2.5
string hi
int 1

show(true) vybere int verzi, protože bool se povyšuje na int (promotion), což je lepší než převod na double. Úskalí: show(5L) (typ long) je nejednoznačné, protože převod na int i na double jsou stejně dobré a překladač odmítne vybrat.

Výchozí argumenty

Parametry od konce můžou mít výchozí hodnotu. Uvádí se jen v deklaraci (prototypu), ne dvakrát.

cpp
#include <iostream>

int power(int base, int exp = 2) {
    int r = 1;
    for (int i = 0; i < exp; ++i) r *= base;
    return r;
}

int main() {
    std::cout << power(3) << " " << power(2, 5) << " " << power(5, 0) << "\n";
}
text
9 32 1

power(3) použije exp = 2, tedy 3 * 3 = 9. power(2, 5) je 32. power(5, 0) nespustí cyklus, zůstane r = 1.

Doplň

Výchozí argumenty

Vyber

Vyber správně

Spoj dvojice

Spoj zápis s významem

Ke každému zápisu najdi význam.

Roztřiď

Jak předat parametr?

Roztřiď parametry podle nejvhodnějšího předání.

Kvíz

Co je chyba v tomto kódu? int& f() { int x = 5; return x; }

Kvíz

Který zápis se nepřeloží?

Kvíz

Co vypíše int a = 4; int& r = a; r++; std::cout << a;?

Kvíz

Proč void f(int& x) nejde zavolat jako f(5)?

Pod kapotou · Reference a hodnotové kategorie

Reference jsou v paměti obvykle implementované jako ukazatele, ale jazyk po nich vyžaduje, aby byly vždy platné a neměnné. Od C++11 existují i rvalue reference T&&, které se váží na dočasné hodnoty a umožňují přesun (std::move) místo kopie. U funkcí, které objekt jen čtou, se dnes volí const T&, u malých typů hodnota. Pro nahlížení do řetězce a polí bez kopie existují std::string_view (C++17) a std::span (C++20): objekt s ukazatelem a délkou, který nevlastní data. Pozor: jejich nebezpečí je stejné jako u dangling reference, protože data musí přežít pohled na ně. Přetížení vybírá překladač v pořadí: přesná shoda, povýšení, převod, uživatelský převod. Pokud dvě stejně dobré verze zbydou, je volání nejednoznačné.

Kartičky

Kartičky: funkce a reference