Obtížnost: 2 z 5
Lidsky řečeno
Program, který jen něco vypisuje, je jako rádio. Zajímavý je teprve ve chvíli, kdy se ptá a podle odpovědi počítá. Tomu se říká vstup. Aby počítač věděl, jak má vypsaná čísla naformátovat a jak má přečtená slova rozumět, používá formátovací značky: malé nálepky začínající %, které říkají „sem patří celé číslo“ nebo „sem patří slovo“.
printf a formátovací značky
Funkce printf bere první argument jako formátovací řetězec. Kdykoli v něm narazí na %…, nahradí to další argumentem v daném formátu.
int vek = 17;
double vyska = 1.82;
char znak = 'A';
printf("Je mi %d let, mam %.2f m a znak %c.\n", vek, vyska, znak);Je mi 17 let, mam 1.82 m a znak A.| Značka | Typ | Příklad výstupu |
|---|---|---|
%d (nebo %i) | int | 42 |
%u | unsigned int | 4000000000 |
%ld | long | 123456789 |
%f | double (i float) | 3.141593 |
%c | char | A |
%s | řetězec | text |
%x, %X | číslo šestnáctkově | ff, FF |
%o | číslo osmičkově | 10 |
%e | desetinné číslo ve vědeckém zápisu | 1.234500e+03 |
%% | znak procenta | % |
Počet i typ argumentů musí odpovídat značkám. Když se neshodují, program vypíše nesmysl, a hlavně gcc -Wall tě na to upozorní. Proto vždy překládej s -Wall.
Šířka, přesnost a zarovnání
Mezi % a písmeno typu můžeš vložit úpravy:
| Zápis | Význam | Výsledek pro 42 nebo 3.14159 |
|---|---|---|
%5d | šířka 5, zarovnáno doprava | [ 42] |
%-5d | zarovnáno doleva | [42 ] |
%05d | doplnit nulami | [00042] |
%+d | vždy ukázat znaménko | +42 |
%.2f | dvě desetinná místa | 3.14 |
%8.3f | šířka 8, tři desetinná místa | [ 3.142] |
%10s | řetězec doprava na šířku 10 | [ ab] |
Šířka se hodí pro tabulky, aby sloupce lícovaly.
Hřiště: formátování
Změň šířky a počet desetinných míst a sleduj, jak se tabulka změní.
scanf: načtení vstupu
Funkce scanf čte z klávesnice (standardního vstupu). Má podobný formátovací řetězec jako printf, ale místo hodnot dostane adresy proměnných, kam má výsledek uložit. Adresu proměnné zjistíš operátorem &.
int vek;
scanf("%d", &vek); // načte celé číslo do proměnné vekPro každý typ je jiná značka:
| Typ proměnné | Značka ve scanf |
|---|---|
int | %d |
long | %ld |
float | %f |
double | %lf (pozor: ve scanf se liší od printf) |
char | %c |
| pole znaků (slovo) | %s (bez &, protože název pole už je adresa) |
Víc hodnot načteš jedním voláním. Čísla ve vstupu se oddělují mezerami nebo konci řádků:
int a, b;
scanf("%d %d", &a, &b);
printf("%d\n", a + b);Příkazy %d, %f, %lf a %s samy přeskakují mezery a konce řádků před hodnotou. Značka %c ne, ta načte hned další znak, i když je to mezera nebo konec řádku. Proto se před %c píše mezera: scanf(" %c", &z); ta mezera říká „přeskoč všechny bílé znaky“.
Hřiště: čtení různých typů
Do pole „Vstup programu“ napiš hodnoty oddělené mezerami nebo řádky. Nejdřív celé číslo, pak desetinné, nakonec slovo.
Návratová hodnota scanf
Funkce scanf vrací počet úspěšně načtených hodnot. Podle toho poznáš, jestli uživatel napsal, co jsi čekal. Když skončil vstup, vrátí EOF (obvykle −1).
int x;
if (scanf("%d", &x) == 1) {
printf("Cislo: %d\n", x);
} else {
printf("To neni cislo.\n");
}Hodí se i pro čtení do konce vstupu: while (scanf("%d", &x) == 1) { ... } načítá čísla, dokud nějaká jsou.
Slova s mezerami a bezpečnost
scanf("%s", slovo) načte jen jedno slovo (po první mezeru) a hlavně nehlídá délku: když uživatel napíše delší slovo, než se vejde do pole, přepíše paměť za polem (přetečení bufferu, jedna z nejčastějších bezpečnostních děr). Vždy omez délku: do pole char jmeno[20] patří scanf("%19s", jmeno), což přečte nejvýš 19 znaků a dvacátý je pro ukončující nulu.
Pro načtení celého řádku včetně mezer slouží fgets:
char radek[100];
fgets(radek, sizeof radek, stdin); // načte řádek včetně \nTuto funkci simulátor v prohlížeči spolehlivě nespouští. Vyzkoušej ji na vlastním počítači (gcc -Wall -o cti cti.c).
Úkol: obvod a obsah obdélníku
Načti šířku a výšku (celá čísla) a vypiš dva řádky: Obvod: X a Obsah: Y. Pro vstup 3 4 je výstup Obvod: 14 a Obsah: 12.
Úkol: zarovnané sloupce
Načti tři celá čísla a vypiš každé na samostatný řádek zarovnané doprava na šířku 6. Pro vstup 7 123 45 vyjde:
Úkol: pozdrav
Načti jméno (jedno slovo) a věk a vypiš Ahoj, <jmeno>! Je ti <vek> let. Pro vstup Petr 17 vyjde Ahoj, Petr! Je ti 17 let.
Procvič si to
Vyber správnou značku
Doplň operátor a značku
Spoj značku s významem
Roztřiď
Co je špatně v int n; scanf("%d", n);?
Funkce scanf potřebuje adresu proměnné. Bez & zapíše hodnotu na náhodné místo v paměti.
Co vypíše printf("[%5d]", 42);?
Šířka 5 zarovná číslo doprava, doplní mezery zleva. Doleva zarovná %-5d, nulami doplní %05d.
Jakou značku dáš do scanf pro proměnnou typu double?
Ve scanf se pro double používá %lf. Pro printf stačí %f (lze i %lf), protože se argumenty typu float převádějí na double.
Co vrací funkce scanf?
Podle návratové hodnoty poznáš, jestli uživatel zadal, co jsi čekal. Když načtení selže, vrátí menší číslo než očekávané (nebo EOF).
Opakování
Pod kapotou · Formátovací řetězec jako zranitelnost a asterisk
Nikdy nevolej printf(text), kde text pochází od uživatele: když v něm bude %s nebo %n, printf začne číst nebo zapisovat do paměti (zranitelnost format string). Správně je printf("%s", text). Hvězdičkou lze šířku předat jako argument: printf("%*d", 8, x); (osm míst) a scanf("%*d") hodnotu načte a zahodí. Funkce snprintf(buf, velikost, "%d", x) zapíše formátovaný text do řetězce a hlídá jeho délku, sscanf naopak čte z řetězce. Standardní vstup je ve výchozím stavu bufferovaný po řádcích: scanf dostane data až po stisknutí Enteru.