Obtížnost: 3 z 5
Lidsky řečeno
Tohle je mise, ne další výklad. Postavíme dohromady malou hru: počítač si „myslí“ číslo a ty ho hádáš. Po každém tipu ti řekne, jestli je tvoje číslo moc malé, nebo moc velké. Hru stavíme po schodech: nejdřív jeden tip, pak opakování, pak úklid do funkcí a nakonec náhoda a omezený počet pokusů. Každý krok je malý a po každém uvidíš, že program funguje. Přesně takhle se programy píšou i ve skutečnosti.
Co budeme stavět
Ukázka hotové hry (tajné číslo je 37):
Hadej cislo od 1 do 100.
Tip 1: 50
Moc mnoho.
Tip 2: 25
Moc malo.
Tip 3: 37
Trefa! Uhodl jsi na 3. pokus.Pracovní postup má pět kroků: porovnání, cyklus, funkce, náhodné číslo a limit pokusů. Využiješ scanf a printf, podmínky if, cykly, funkce a trochu knihovny stdlib.h.
Krok 1: jeden tip
Z klávesnice se načtou dvě čísla: tajné a tip. Program vypíše, jestli je tip malý, velký, nebo trefa. Tajné číslo se zatím zadává ručně, ať můžeme hru vyzkoušet. Náhodné přijde až v kroku 4.
Krok 1: porovnání tipu
Doplň podmínky. Výpisy musí být přesně Moc malo., Moc mnoho. nebo Trefa!.
Krok 2: opakuj, dokud nehádáš správně
Jeden tip je málo. Potřebujeme cyklus, který se opakuje, dokud hráč netrefí číslo. Počet pokusů ukládáme do proměnné pokusy. Tip se musí načíst znovu při každém průchodu, jinak by cyklus běžel donekonečna (typická chyba).
Krok 2: cyklus do trefy
Na vstupu je nejdřív tajné číslo a pak posloupnost tipů. Dopiš cyklus: dokud tip není roven tajnému číslu, vypisuj nápovědu a načítej další tip. Nakonec vypiš Trefa! Uhodl jsi na N. pokus.
Krok 3: úklid do funkce
Rozhodování „malé, velké, trefa“ se hodí vyčlenit do funkce. Funkce porovnej vrátí -1, když je tip menší než tajné číslo, 1, když je větší, a 0 při rovnosti. Hlavní program se pak čte jako věta.
Krok 3: funkce porovnej
Dopiš tělo funkce porovnej. Zbytek programu už je hotový a využívá ji.
Dobrá funkce dělá jednu věc a má jasné jméno. Zkus se při psaní ptát: „Šla by tahle část použít i jinde?“ Pokud ano, patří do funkce.
Krok 4: náhodné číslo
Doteď jsme tajné číslo zadávali. Hra by ale měla dát číslo sama. K tomu slouží funkce z <stdlib.h>:
| Funkce | Co dělá |
|---|---|
rand() | vrátí pseudonáhodné číslo od 0 do RAND_MAX |
srand(seed) | nastaví počáteční hodnotu („semínko“) generátoru |
time(NULL) | aktuální čas v sekundách (<time.h>), dobré semínko |
Číslo od 1 do 100 získáš výrazem rand() % 100 + 1. Zbytek po dělení stovkou dává 0 až 99, přičtením jedničky 1 až 100. Bez volání srand by hra měla při každém spuštění stejné „náhodné“ číslo, proto se na začátku zavolá srand(time(NULL)) jen jednou. Tato metoda má malou nerovnoměrnost a hodí se pro hry, ne pro bezpečnost.
Krok 4: náhodné tajné číslo
Hřiště: program si vylosuje číslo od 1 do 100 a vypíše pět losů. Při každém spuštění budou jiné. Zkus změnit rozsah, třeba na hod kostkou (rand() % 6 + 1).
Výstup záleží na čase spuštění, takže se tu nedá automaticky kontrolovat. Proto je závěrečný úkol postavený tak, že tajné číslo dostane na vstupu. Do vlastní verze na svém počítači vlož tajne = rand() % 100 + 1; místo načtení.
Krok 5: omezený počet pokusů
Hra je napínavější, když pokusů není nekonečně. Přidáme limit (například 5 pokusů) a dvě možná zakončení: výhra, nebo prohra. Cyklus se tedy zastaví buď tehdy, když hráč uhodne, nebo když vyčerpá pokusy. Na vstupu už nemusí být tipů dost, proto scanf vrací počet načtených hodnot a při konci vstupu EOF.
Krok 5: limit pokusů (závěrečný úkol)
Složte celou hru. Vstup: tajné číslo a pak tipy. Hráč má nejvýš 5 pokusů. Po každém tipu vypiš Moc malo. nebo Moc mnoho.. Při uhodnutí vypiš Trefa! Uhodl jsi na N. pokus. a skonči. Pokud neuhodl ani na 5. pokus, vypiš Prohra. Cislo bylo X.
Nápady na vylepšení
Projekt můžeš rozšířit i podle vlastní fantazie:
- Obtížnosti: menší rozsah a víc pokusů, nebo naopak.
- Historie tipů: ukládej tipy do pole a na konci je vypiš.
- Nápověda „teplo, chladno“: podle rozdílu
abs(tip - tajne)z<stdlib.h>. - Opakování hry: po skončení se zeptej, jestli chce hráč hrát znovu.
- Jiná hra: kámen, nůžky, papír proti počítači, nebo hod kostkou.
- Hlavičkové soubory: přesuň funkce do
hra.cahra.hpodle předchozí lekce.
Přeložení a spuštění u sebe
Složenou hru ulož jako hra.c a přelož: gcc -Wall -Wextra -std=c11 -o hra hra.c (Windows: MSYS2/MinGW, Linux: gcc, macOS: clang). Spuštění: ./hra. V terminálu pak hádáš skutečně interaktivně a počítač losuje sám.
Ověř si, že víš, proč
Doplň části hry
Správně, nebo past
Který výraz vylosuje číslo od 1 do 6?
rand() % 6 dává 0 až 5, přičtením jedničky se rozsah posune na 1 až 6.
Proč se srand(time(NULL)) volá jen jednou?
time mění hodnotu jen po sekundách. Opakované srand se stejným semínkem vrací stejnou řadu čísel.
Který cyklus se hodí, když se tip musí načíst aspoň jednou?
do-while zkoumá podmínku až po prvním průchodu.
Co vrací scanf, když na vstupu žádné další číslo není?
scanf vrací počet úspěšně načtených hodnot, a při konci vstupu EOF.
Pod kapotou · Lepší náhoda a bezpečné čtení vstupu
Funkce rand je jednoduchý generátor s omezenou kvalitou, na hry stačí, na kryptografii ne. Při rand() % n se mírně upřednostňují nižší hodnoty, protože RAND_MAX + 1 nemusí být násobkem n. Na Linuxu je pro vážnější použití k dispozici getrandom, na POSIX systémech random. Na vstup od uživatele se nedá spolehnout: když zadá písmeno místo čísla, scanf("%d", ...) selže a nechá písmeno ve vstupu, takže cyklus se zacyklí. Odolnější je přečíst celý řádek pomocí fgets a převést ho funkcí strtol, která umí oznámit chybu. Tyto dvě funkce simulátor na stránce nemusí podporovat, vyzkoušej je na svém počítači.