0 bodů

Linux a servery · 24 min

Co je Linux a distribuce

Čím se liší jádro Linux od distribuce, co je GNU, desktopové prostředí a správce balíčků, jaké jsou rodiny distribucí a licence a jak si Linux vyzkoušet z flash disku nebo vedle Windows.

Lidsky řečeno

Představ si auto. Motor je srdce, bez něj nikam nedojedeš, ale sám o sobě v něm sedět nechceš. Dojedeš až s karoserií, sedačkami a palubní deskou. Linux je ten motor (říká se mu jádro), a distribuce (Ubuntu, Fedora, Debian) je hotové auto: jádro plus programy, instalátor, vzhled a aktualizace. Aut s podobným motorem je spousta a každé je trochu jiné.

Obtížnost: 1 z 5. Tahle lekce je jen vysvětlení pojmů, nic nenastavuješ ani nepíšeš do terminálu. Hlavní překážka je velké množství nových názvů, proto jsou všechny sepsané do tabulek.

Jádro a distribuce

Jádro (kernel) je část systému, která mluví přímo s hardwarem: rozděluje procesoru čas mezi programy, spravuje paměť, ovladače disků, sítě, grafiky a USB. Jádro Linux v roce 1991 začal psát finský student Linus Torvalds a dodnes ho vyvíjí tisíce lidí a firem po celém světě.

Samotné jádro ale neumí otevřít okno, spustit prohlížeč ani nainstalovat program. Proto se k němu přidávají další součásti a vzniká distribuce:

VrstvaCo děláPříklad
JádroKomunikace s hardwarem, procesy, paměťLinux
Základní nástrojePříkazy, shell, knihovny, překladačGNU coreutils, bash, glibc
Správce balíčkůInstalace a aktualizace programůapt, dnf, pacman
Grafický serverVykreslování okenWayland nebo X11
Desktopové prostředíPanel, okna, nastavení, vzhledGNOME, KDE Plasma
AplikaceProhlížeč, kancelářské programyFirefox, LibreOffice

Distribuce je hotový „balík“ tohoto všeho s instalátorem. Rozdíly mezi distribucemi jsou hlavně v tom, jaké verze programů dávají, jak často je aktualizují a co je předinstalované. Jádro pod nimi je v podstatě stejné.

Projekt GNU

Většina nástrojů, které z jádra dělají použitelný systém, vznikla v projektu GNU (rekurzivní zkratka „GNU's Not Unix“), který v roce 1983 založil Richard Stallman. Z toho důvodu se někdy celému systému říká GNU/Linux. V praxi se používá krátké „Linux“ a všichni vědí, co si pod ním představit.

Rodiny distribucí

Distribucí jsou stovky, ale většina z nich vychází z několika „rodičů“. Rodina určuje hlavně správce balíčků, a tedy příkazy, které budeš psát.

RodinaTypické distribuceFormát balíčků a správcePovaha
DebianDebian, Ubuntu, Linux Mint.deb, aptRozšířená, spousta návodů
Red HatFedora, RHEL, Rocky Linux, AlmaLinux.rpm, dnfFiremní svět, servery
ArchArch Linux, Manjaro, EndeavourOSpacmanNejnovější verze, rolling
SUSEopenSUSE, SUSE Linux Enterprise.rpm, zypperSilné v Evropě a ve firmách
NezávisléGentoo, NixOS, Alpine, Voidemerge, nix, apk, xbpsVlastní cesta, pro zkušenější

Správce balíčků

Ve Windows stahuješ instalační soubory z webu. V Linuxu je zvykem otevřít správce balíčků: ten ví, kde jsou důvěryhodné programy (repozitáře), stáhne je, nainstaluje i s knihovnami, které potřebují, a později je všechny najednou aktualizuje. Například instalace programu htop vypadá takto:

bash
sudo apt install htop

Příkaz platí na Debianu, Ubuntu a Mintu. Na Fedoře by se napsalo sudo dnf install htop, na Archu sudo pacman -S htop. Podrobně se k tomu vrátíme v lekci o balíčcích.

Desktopová prostředí

Grafické desktopové prostředí (DE) je to, co vidíš: panel, nabídka, správce souborů, nastavení. U Linuxu si prostředí můžeš vybrat nezávisle na distribuci, většina distribucí ale má své výchozí.

ProstředíCharakterKde ho najdeš ve výchozím stavu
GNOMEModerní, minimalistické, bez klasického panelu úlohUbuntu, Fedora Workstation, Debian
KDE PlasmaVelmi přizpůsobitelné, hodně nastaveníKubuntu, openSUSE, Fedora KDE Spin
XfceLehké a rychlé, vhodné pro starší strojeXubuntu, Linux Mint Xfce
CinnamonKlasické rozložení podobné WindowsLinux Mint

Stejný Ubuntu můžeš mít s jiným prostředím, jmenuje se pak jinak (Kubuntu s KDE, Xubuntu s Xfce). Zkoušet prostředí je jednoduché, proto nemusíš litovat, že sis na začátku vybral „špatné“.

Wayland a X11 stručně

Něco musí na obrazovce vykreslit okna. Po desítky let to dělal grafický server X11. Novější náhrada se jmenuje Wayland: je jednodušší, bezpečnější (aplikace si nemohou navzájem číst obsah oken) a lépe zvládá moderní displeje. Starší aplikace stále fungují přes vrstvu XWayland.

Hlavní distribuce s GNOME dnes používají Wayland jako výchozí a novější verze GNOME už relaci X11 vůbec neobsahují. KDE Plasma a Xfce zatím nabízejí obě varianty a podpora Waylandu se u nich rozšiřuje. Jako začátečník to nemusíš řešit, na přihlašovací obrazovce se při potížích dá přepnout na X11 tam, kde je k dispozici.

Licence a svobodný software

Jádro Linux se šíří pod licencí GNU GPL verze 2. Rozumí se tím svobodný software: smíš ho spouštět, studovat zdrojový kód, upravovat a šířit dál, včetně upravených verzí (ty pak musí zůstat pod stejnými podmínkami). Další programy mají licence MIT, BSD nebo Apache, které jsou ještě volnější. Některé věci (například ovladače grafických karet NVIDIA nebo kodeky) mohou být uzavřené a v distribucích bývají jako volitelná součást.

Prakticky to znamená, že Linux je zdarma, nemá žádné licenční poplatky na počítač a nikdo ti ho nemůže „vypnout“.

Proč Linux

  • Zdarma a svobodný. Neplatíš za systém ani za aktualizace.
  • Bezpečnost. Víc oddělených oprávnění (viz lekce o oprávněních), software se instaluje z ověřených zdrojů.
  • Výkon na starém hardwaru. Lehké distribuce rozběhnou i desetiletý počítač.
  • Kontrola. Systém děláš ty, nic se ti neinstaluje na pozadí a nevyskakuje reklama.
  • Nástroje pro programátory. Terminál, git, Docker, kompilátory jsou po ruce.

Desktop a servery

Na serverech Linux vládne: velká část webových stránek, cloudových služeb a prakticky všechny superpočítače běží na Linuxu. Mobilní Android používá také jádro Linux. Na desktopu je podíl menší, ale rychle roste, hlavně díky hrám (Steam, Proton) a oblíbenosti mezi programátory.

Na serveru se obvykle nepoužívá grafické prostředí, ovládá se jen terminálem přes SSH. Proto je v kurzu hodně terminálu: znalost příkazové řádky platí na desktopu i na serveru.

Live USB a dual boot

Live USB je flash disk s distribucí, ze kterého počítač nastartuješ bez instalace. Systém běží z disku a vypnutím se vše smaže (pokud nenastavíš tzv. persistenci). Je to ideální bezpečné vyzkoušení: otestuješ, jestli ti funguje Wi-Fi, zvuk i grafika. Postup přípravy najdeš v další lekci.

Dual boot znamená dva systémy na jednom počítači (typicky Windows a Linux) a při startu si vybereš. Instalátory většiny distribucí to umí nabídnout samy.

Procvič si to

Vyber

Vyber správný pojem

Spoj dvojice

Spoj desktopové prostředí s popisem

Roztřiď

Jádro, distribuce, nebo desktopové prostředí?

Doplň

Doplň údaje

Kvíz

Co je to „distribuce“ Linuxu?

Kvíz

Který správce balíčků patří do rodiny Debian?

Kvíz

K čemu je dobré Live USB?

Kvíz

Co znamená, že je Linux „svobodný software“?

Pod kapotou · Rolling versus pevné verze a kdo Linux vyvíjí

Distribuce se vydávají dvěma způsoby. Pevné verze (Ubuntu, Debian, Fedora) mají naplánované vydání, kde se po ukončení vývoje verze jen opravují chyby, a po čase přejdeš na další verzi. Rolling release (Arch, openSUSE Tumbleweed) nemá verze: systém se průběžně aktualizuje a jsi vždy u nejnovějšího softwaru, za cenu vyšší šance na chybu po aktualizaci. Jádro Linux vyvíjí otevřená komunita pod vedením Linuse Torvaldse a správců jednotlivých částí. Přispívají do něj velké firmy (Intel, Google, Red Hat, Microsoft a další) i jednotlivci. Změny se posílají jako záplaty (patche) a přijímají se na základě kvality, ne podle toho, kdo je posílá. Distribuce jádro obvykle přibalují s vlastními úpravami a ovladači.

Kartičky

Kartičky: základní pojmy