Lidsky řečeno
Představ si auto. Motor je srdce, bez něj nikam nedojedeš, ale sám o sobě v něm sedět nechceš. Dojedeš až s karoserií, sedačkami a palubní deskou. Linux je ten motor (říká se mu jádro), a distribuce (Ubuntu, Fedora, Debian) je hotové auto: jádro plus programy, instalátor, vzhled a aktualizace. Aut s podobným motorem je spousta a každé je trochu jiné.
Obtížnost: 1 z 5. Tahle lekce je jen vysvětlení pojmů, nic nenastavuješ ani nepíšeš do terminálu. Hlavní překážka je velké množství nových názvů, proto jsou všechny sepsané do tabulek.
Jádro a distribuce
Jádro (kernel) je část systému, která mluví přímo s hardwarem: rozděluje procesoru čas mezi programy, spravuje paměť, ovladače disků, sítě, grafiky a USB. Jádro Linux v roce 1991 začal psát finský student Linus Torvalds a dodnes ho vyvíjí tisíce lidí a firem po celém světě.
Samotné jádro ale neumí otevřít okno, spustit prohlížeč ani nainstalovat program. Proto se k němu přidávají další součásti a vzniká distribuce:
| Vrstva | Co dělá | Příklad |
|---|---|---|
| Jádro | Komunikace s hardwarem, procesy, paměť | Linux |
| Základní nástroje | Příkazy, shell, knihovny, překladač | GNU coreutils, bash, glibc |
| Správce balíčků | Instalace a aktualizace programů | apt, dnf, pacman |
| Grafický server | Vykreslování oken | Wayland nebo X11 |
| Desktopové prostředí | Panel, okna, nastavení, vzhled | GNOME, KDE Plasma |
| Aplikace | Prohlížeč, kancelářské programy | Firefox, LibreOffice |
Distribuce je hotový „balík“ tohoto všeho s instalátorem. Rozdíly mezi distribucemi jsou hlavně v tom, jaké verze programů dávají, jak často je aktualizují a co je předinstalované. Jádro pod nimi je v podstatě stejné.
Projekt GNU
Většina nástrojů, které z jádra dělají použitelný systém, vznikla v projektu GNU (rekurzivní zkratka „GNU's Not Unix“), který v roce 1983 založil Richard Stallman. Z toho důvodu se někdy celému systému říká GNU/Linux. V praxi se používá krátké „Linux“ a všichni vědí, co si pod ním představit.
Rodiny distribucí
Distribucí jsou stovky, ale většina z nich vychází z několika „rodičů“. Rodina určuje hlavně správce balíčků, a tedy příkazy, které budeš psát.
| Rodina | Typické distribuce | Formát balíčků a správce | Povaha |
|---|---|---|---|
| Debian | Debian, Ubuntu, Linux Mint | .deb, apt | Rozšířená, spousta návodů |
| Red Hat | Fedora, RHEL, Rocky Linux, AlmaLinux | .rpm, dnf | Firemní svět, servery |
| Arch | Arch Linux, Manjaro, EndeavourOS | pacman | Nejnovější verze, rolling |
| SUSE | openSUSE, SUSE Linux Enterprise | .rpm, zypper | Silné v Evropě a ve firmách |
| Nezávislé | Gentoo, NixOS, Alpine, Void | emerge, nix, apk, xbps | Vlastní cesta, pro zkušenější |
Správce balíčků
Ve Windows stahuješ instalační soubory z webu. V Linuxu je zvykem otevřít správce balíčků: ten ví, kde jsou důvěryhodné programy (repozitáře), stáhne je, nainstaluje i s knihovnami, které potřebují, a později je všechny najednou aktualizuje. Například instalace programu htop vypadá takto:
sudo apt install htopPříkaz platí na Debianu, Ubuntu a Mintu. Na Fedoře by se napsalo sudo dnf install htop, na Archu sudo pacman -S htop. Podrobně se k tomu vrátíme v lekci o balíčcích.
Desktopová prostředí
Grafické desktopové prostředí (DE) je to, co vidíš: panel, nabídka, správce souborů, nastavení. U Linuxu si prostředí můžeš vybrat nezávisle na distribuci, většina distribucí ale má své výchozí.
| Prostředí | Charakter | Kde ho najdeš ve výchozím stavu |
|---|---|---|
| GNOME | Moderní, minimalistické, bez klasického panelu úloh | Ubuntu, Fedora Workstation, Debian |
| KDE Plasma | Velmi přizpůsobitelné, hodně nastavení | Kubuntu, openSUSE, Fedora KDE Spin |
| Xfce | Lehké a rychlé, vhodné pro starší stroje | Xubuntu, Linux Mint Xfce |
| Cinnamon | Klasické rozložení podobné Windows | Linux Mint |
Stejný Ubuntu můžeš mít s jiným prostředím, jmenuje se pak jinak (Kubuntu s KDE, Xubuntu s Xfce). Zkoušet prostředí je jednoduché, proto nemusíš litovat, že sis na začátku vybral „špatné“.
Wayland a X11 stručně
Něco musí na obrazovce vykreslit okna. Po desítky let to dělal grafický server X11. Novější náhrada se jmenuje Wayland: je jednodušší, bezpečnější (aplikace si nemohou navzájem číst obsah oken) a lépe zvládá moderní displeje. Starší aplikace stále fungují přes vrstvu XWayland.
Hlavní distribuce s GNOME dnes používají Wayland jako výchozí a novější verze GNOME už relaci X11 vůbec neobsahují. KDE Plasma a Xfce zatím nabízejí obě varianty a podpora Waylandu se u nich rozšiřuje. Jako začátečník to nemusíš řešit, na přihlašovací obrazovce se při potížích dá přepnout na X11 tam, kde je k dispozici.
Licence a svobodný software
Jádro Linux se šíří pod licencí GNU GPL verze 2. Rozumí se tím svobodný software: smíš ho spouštět, studovat zdrojový kód, upravovat a šířit dál, včetně upravených verzí (ty pak musí zůstat pod stejnými podmínkami). Další programy mají licence MIT, BSD nebo Apache, které jsou ještě volnější. Některé věci (například ovladače grafických karet NVIDIA nebo kodeky) mohou být uzavřené a v distribucích bývají jako volitelná součást.
Prakticky to znamená, že Linux je zdarma, nemá žádné licenční poplatky na počítač a nikdo ti ho nemůže „vypnout“.
Proč Linux
- Zdarma a svobodný. Neplatíš za systém ani za aktualizace.
- Bezpečnost. Víc oddělených oprávnění (viz lekce o oprávněních), software se instaluje z ověřených zdrojů.
- Výkon na starém hardwaru. Lehké distribuce rozběhnou i desetiletý počítač.
- Kontrola. Systém děláš ty, nic se ti neinstaluje na pozadí a nevyskakuje reklama.
- Nástroje pro programátory. Terminál, git, Docker, kompilátory jsou po ruce.
Desktop a servery
Na serverech Linux vládne: velká část webových stránek, cloudových služeb a prakticky všechny superpočítače běží na Linuxu. Mobilní Android používá také jádro Linux. Na desktopu je podíl menší, ale rychle roste, hlavně díky hrám (Steam, Proton) a oblíbenosti mezi programátory.
Na serveru se obvykle nepoužívá grafické prostředí, ovládá se jen terminálem přes SSH. Proto je v kurzu hodně terminálu: znalost příkazové řádky platí na desktopu i na serveru.
Live USB a dual boot
Live USB je flash disk s distribucí, ze kterého počítač nastartuješ bez instalace. Systém běží z disku a vypnutím se vše smaže (pokud nenastavíš tzv. persistenci). Je to ideální bezpečné vyzkoušení: otestuješ, jestli ti funguje Wi-Fi, zvuk i grafika. Postup přípravy najdeš v další lekci.
Dual boot znamená dva systémy na jednom počítači (typicky Windows a Linux) a při startu si vybereš. Instalátory většiny distribucí to umí nabídnout samy.
Procvič si to
Vyber správný pojem
Spoj desktopové prostředí s popisem
Jádro, distribuce, nebo desktopové prostředí?
Doplň údaje
Co je to „distribuce“ Linuxu?
Distribuce je hotový celek: jádro Linux, základní nástroje, správce balíčků, často i desktopové prostředí a aplikace.
Který správce balíčků patří do rodiny Debian?
apt a balíčky .deb používají Debian, Ubuntu a Linux Mint. dnf je Red Hat, pacman Arch a zypper SUSE.
K čemu je dobré Live USB?
Z Live USB nastartuješ systém přímo z flash disku a nic se nemění na pevném disku, dokud systém sám nenainstaluješ.
Co znamená, že je Linux „svobodný software“?
Svobodný software zaručuje svobody používat, zkoumat, měnit a šířit program. Jádro Linux je pod licencí GPL.
Pod kapotou · Rolling versus pevné verze a kdo Linux vyvíjí
Distribuce se vydávají dvěma způsoby. Pevné verze (Ubuntu, Debian, Fedora) mají naplánované vydání, kde se po ukončení vývoje verze jen opravují chyby, a po čase přejdeš na další verzi. Rolling release (Arch, openSUSE Tumbleweed) nemá verze: systém se průběžně aktualizuje a jsi vždy u nejnovějšího softwaru, za cenu vyšší šance na chybu po aktualizaci. Jádro Linux vyvíjí otevřená komunita pod vedením Linuse Torvaldse a správců jednotlivých částí. Přispívají do něj velké firmy (Intel, Google, Red Hat, Microsoft a další) i jednotlivci. Změny se posílají jako záplaty (patche) a přijímají se na základě kvality, ne podle toho, kdo je posílá. Distribuce jádro obvykle přibalují s vlastními úpravami a ovladači.