0 bodů

Linux a servery · 45 min

Balíčky, služby a logy

Instalace a aktualizace programů (apt, dnf, pacman), repozitáře a snap či Flatpak, služby pod systemd, čtení logů přes journalctl, psaní jednoduché unit, cron a systemd timery a sledování procesů, disku a paměti.

Lidsky řečeno

Správce balíčků je jako obchod s aplikacemi na telefonu: řekneš, co chceš, a on to stáhne, nainstaluje a časem aktualizuje. Služba je program, který běží stále na pozadí (webový server, databáze, SSH) a o jeho spouštění se stará systém systemd, něco jako vrátný, který ráno odemyká, večer zamyká a hlídá, jestli všichni ve službě fungují. A log je jeho deník, kam se zapisuje, co se dělo.

Obtížnost: 3 z 5. Příkazy jsou snadné a opakují se, ale je jich hodně a stejná věc se na různých distribucích dělá trochu jinak. Víc práce je s pochopením systemd (unit, enable, timer).

Balíčky: tři rodiny, stejné myšlenky

Balíček obsahuje program, jeho soubory a seznam závislostí. Správce balíčků je stáhne z repozitáře, nainstaluje i s knihovnami a pamatuje si, co kde je. Příkazy se liší podle distribuční rodiny:

ÚkolDebian, Ubuntu, Mint (apt)Fedora, RHEL, Rocky (dnf)Arch, Manjaro (pacman)
Obnovit seznam balíčkůsudo apt update(dělá se samo)(součást -Syu)
Aktualizovat všesudo apt upgradesudo dnf upgradesudo pacman -Syu
Hledatapt search htopdnf search htoppacman -Ss htop
Informaceapt show htopdnf info htoppacman -Si htop
Nainstalovatsudo apt install htopsudo dnf install htopsudo pacman -S htop
Odstranitsudo apt remove htopsudo dnf remove htopsudo pacman -Rns htop
Uklidit nepotřebnésudo apt autoremovesudo dnf autoremove(-Rns uklidí závislosti při odstranění)
Seznam nainstalovanýchapt list --installeddnf list --installedpacman -Q

Debian a Ubuntu: apt

bash
sudo apt update
sudo apt upgrade
sudo apt install htop

apt update jen stáhne aktuální seznam balíčků z repozitářů (nic nenainstaluje). apt upgrade pak nainstaluje novější verze toho, co už máš. apt install htop nainstaluje program i s jeho závislostmi. Výpis vždy ukáže, co se změní, a zeptá se [Y/n]: stačí Enter nebo y.

bash
sudo apt remove htop
sudo apt purge htop
sudo apt autoremove

remove odstraní program, ale nechá jeho konfigurační soubory. purge smaže i je. autoremove odstraní závislosti, které už nikdo nepotřebuje. Příkaz sudo apt full-upgrade navíc umí odstraňovat nebo přidávat balíčky, pokud to nová verze vyžaduje.

Fedora a RHEL: dnf

bash
sudo dnf upgrade
sudo dnf install htop
sudo dnf remove htop

dnf upgrade aktualizuje všechny balíčky (stahuje si aktuální metadata sám, samostatné „update“ nepotřebuješ). Pro RHEL, Rocky a AlmaLinux platí stejné příkazy.

Arch: pacman

bash
sudo pacman -Syu
sudo pacman -S htop
sudo pacman -Rns htop

-S je instalace (sync), -y stáhne seznam balíčků a -u aktualizuje systém, takže -Syu dělá celou aktualizaci. -Rns odstraní balíček včetně závislostí a konfiguračních souborů, které nikdo jiný nepotřebuje.

Repozitáře

Repozitář je server s balíčky. Distribuce má své oficiální repozitáře a přidat můžeš další:

RodinaKde jsou nastavené repozitáře
Debian, Ubuntu/etc/apt/sources.list a soubory v /etc/apt/sources.list.d/
Fedora, RHELsoubory .repo v /etc/yum.repos.d/
Arch/etc/pacman.conf a seznam zrcadel /etc/pacman.d/mirrorlist

Na Ubuntu existují ještě PPA (osobní archivy, sudo add-apt-repository ppa:jmeno/archiv). Na Fedoře jsou obdobou COPR repozitáře. Pro Arch slouží AUR, uživatelská sbírka receptů, které se sestavují lokálně a nejsou oficiální.

Snap a Flatpak stručně

Kromě distribučních balíčků existují univerzální formáty, které běží na různých distribucích:

  • Snap (od firmy Canonical) je předinstalovaný na Ubuntu: snap list, sudo snap install vlc.
  • Flatpak je rozšířený na Fedoře a Mintu a používá obchod Flathub. Aplikace běží v „písečku“ a mají vlastní knihovny.
bash
flatpak remote-add --if-not-exists flathub https://dl.flathub.org/repo/flathub.flatpakrepo
flatpak install flathub org.videolan.VLC
flatpak run org.videolan.VLC
flatpak update

Řádky v pořadí: přidají obchod Flathub, nainstalují VLC, spustí ho a aktualizují všechny Flatpak aplikace. Univerzální balíky jsou větší a spouštějí se pomaleji, ale bývají nové a nezávislé na verzi distribuce.

Služby a systemd

Většina moderních distribucí používá systemd. Jeho základní příkaz je systemctl a spravuje jednotky (units), hlavně služby (.service). Jako příklad nám poslouží webový server nginx:

bash
sudo apt install nginx
sudo systemctl status nginx

Výpis (zkráceně):

text
● nginx.service - A high performance web server and a reverse proxy server
     Loaded: loaded (/usr/lib/systemd/system/nginx.service; enabled)
     Active: active (running) since Thu 2026-11-19 10:30:12 CET; 5min ago

Loaded ... enabled znamená, že se služba spustí při startu systému, Active: active (running) že běží teď. Skončíš klávesou q.

PříkazCo dělá
sudo systemctl start nginxSpustí službu teď
sudo systemctl stop nginxZastaví službu
sudo systemctl restart nginxZastaví a znovu spustí
sudo systemctl reload nginxNačte novou konfiguraci bez přerušení (pokud služba umí)
sudo systemctl enable nginxZapne automatické spuštění při startu
sudo systemctl disable nginxVypne automatické spuštění
sudo systemctl enable --now nginxPovolí i hned spustí
systemctl is-active nginxVypíše active nebo inactive
systemctl list-units --type=service --state=runningVšechny běžící služby
systemctl --failedSlužby, které selhaly

Logy: journalctl

Systemd shromažďuje logy všech služeb do žurnálu (journal). Čteš ho příkazem journalctl (pro plný výpis potřebuješ sudo nebo členství ve skupině adm či systemd-journal):

bash
sudo journalctl -u nginx
sudo journalctl -u nginx -n 20
sudo journalctl -f
sudo journalctl -b -p err
sudo journalctl --since "1 hour ago"
journalctl --disk-usage

Postupně: všechny záznamy služby nginx; posledních 20 řádků; sledování nových záznamů živě (Ctrl+C ukončí); chyby od posledního startu (-b je aktuální boot, -p err úroveň chyb a horší); záznamy za poslední hodinu; a kolik místa žurnál zabírá. Staré záznamy smažeš příkazem sudo journalctl --vacuum-time=7d.

Starší textové logy v /var/log (například /var/log/nginx/error.log) můžeš číst tail -f, ale systémové věci jsou dnes hlavně v žurnálu.

Vlastní služba (unit soubor)

Jednoduchý skript přeměníme na službu. Nejdřív skript /usr/local/bin/hello.sh:

bash
#!/bin/bash
while true; do
  echo "Ahoj ze služby: $(date)"
  sleep 30
done

Vytvoříš ho třeba sudo nano /usr/local/bin/hello.sh a pak mu dáš spouštěcí právo: sudo chmod +x /usr/local/bin/hello.sh. Potom unit soubor /etc/systemd/system/hello.service:

ini
[Unit]
Description=Ukázková služba hello
After=network.target

[Service]
Type=simple
ExecStart=/usr/local/bin/hello.sh
Restart=on-failure

[Install]
WantedBy=multi-user.target

[Unit] je popis a pořadí startu, [Service] říká, co se spouští (ExecStart) a že se má restartovat po pádu, [Install] určuje, že se služba zapne při běžném startu (WantedBy=multi-user.target). Systemd je potřeba o novém souboru informovat a pak službu spustit:

bash
sudo systemctl daemon-reload
sudo systemctl enable --now hello
sudo journalctl -u hello -n 5

V žurnálu uvidíš řádky „Ahoj ze služby“. Zastavíš ji příkazem sudo systemctl disable --now hello. U skutečné služby přidej do [Service] volbu User= s nepřivilegovaným uživatelem, aby neběžela jako root.

Plánování úloh: cron

Cron spouští příkazy v zadaném čase. Úlohy uživatele upravíš příkazem:

bash
crontab -e
crontab -l

První otevře editor, druhý vypíše současné úlohy. Řádek úlohy má pět časových polí a příkaz:

PoleHodnoty
minuta0 až 59
hodina0 až 23
den v měsíci1 až 31
měsíc1 až 12
den v týdnu0 až 7 (0 a 7 je neděle)
text
*/15 * * * * /home/jana/zaloha.sh
0 3 * * 1 /home/jana/tydenni-zaloha.sh
30 6 * * 1-5 /home/jana/rano.sh
@reboot /home/jana/start.sh

Řádky: každých 15 minut; každé pondělí ve 3:00; v pracovní dny v 6:30; po startu systému. Hvězdička znamená „každý“. Používej úplné cesty k programům, cron má minimální prostředí. Na Fedoře a Archu může být potřeba nainstalovat a zapnout balíček cronie (služba crond).

Plánování úloh: systemd timery

Moderní alternativa jsou timery, které spouštějí službu. Je to vždy dvojice souborů. Služba /etc/systemd/system/denni-zprava.service:

ini
[Unit]
Description=Denní zpráva do žurnálu

[Service]
Type=oneshot
ExecStart=/usr/bin/logger -t denni-zprava Ahoj z casovace

A časovač /etc/systemd/system/denni-zprava.timer:

ini
[Unit]
Description=Spouští denní zprávu každý den

[Timer]
OnCalendar=daily
Persistent=true

[Install]
WantedBy=timers.target
bash
sudo systemctl daemon-reload
sudo systemctl enable --now denni-zprava.timer
systemctl list-timers
sudo systemctl start denni-zprava.service
journalctl -t denni-zprava

OnCalendar=daily spustí službu jednou denně. Persistent=true ho dožene, pokud byl počítač vypnutý. list-timers ukáže, kdy se spustí příště, a ruční start služby ti dovolí zkoušku hned, aniž bys čekal.

Procesy, disk a paměť

bash
top
htop
ps aux
ps aux | grep firefox
pgrep -l firefox
kill 1234
kill -9 1234
pkill firefox

top ukazuje běžící procesy živě (konec q). htop je barevná a přehlednější varianta, kterou musíš doinstalovat (sudo apt install htop). ps aux vypíše všechny procesy, pgrep najde PID podle jména. kill PID pošle procesu žádost o ukončení, kill -9 ho ukončí násilím (jen když první nefunguje, protože proces se nestihne uklidit) a pkill ukončí podle jména.

bash
df -h
du -sh ~/Stažené
free -h
text
Filesystem      Size  Used Avail Use% Mounted on
/dev/sda2        50G   18G   30G  38% /
               total        used        free      shared  buff/cache   available
Mem:           7.7Gi       2.1Gi       3.9Gi       112Mi       1.7Gi       5.4Gi

df -h ukáže zaplnění disků (-h je čitelné), du -sh složka velikost složky a free -h paměť. Rozhodující u paměti je sloupec available (kolik jde reálně použít), protože Linux volnou paměť využívá na cache.

Procvič si to

Doplň

Doplň příkaz

Vyber

Vyber správnou možnost

Spoj dvojice

Spoj příkaz s účelem

Roztřiď

Který správce balíčků to je?

Kvíz

Co dělá příkaz sudo apt update?

Kvíz

Jaký je rozdíl mezi systemctl start nginx a systemctl enable nginx?

Kvíz

Co znamená cron řádek */15 * * * *?

Kvíz

Který sloupec ve výstupu free -h ukazuje, kolik paměti jde reálně použít?

Pod kapotou · Jak systemd závislosti řeší a jak vypadá apt uvnitř

V unit souboru určují pořadí After= a Before= a závislosti Requires= nebo Wants=. Cíle (.target) seskupují služby: multi-user.target je běžný serverový režim bez grafiky a graphical.target s grafikou. Systemd umí také omezit zdroje služby (MemoryMax=, CPUQuota=), izolovat ji (ProtectSystem=, PrivateTmp=, DynamicUser=yes) nebo ji spouštět na požádání přes socket (.socket jednotky). Ve správci balíčků hrají velkou roli podpisy: repozitáře podepisují balíčky klíčem GPG a správce před instalací kontroluje, že balíček nebyl změněn. Aktualizace u distribucí s pevnými verzemi se dělí na bezpečnostní (okamžité) a běžné. Na serverech je proto dobré zapnout automatické bezpečnostní aktualizace (u Debianu a Ubuntu balíček unattended-upgrades, u Fedory a RHEL dnf-automatic).

Kartičky

Kartičky: balíčky a služby