Lidsky řečeno
Správce balíčků je jako obchod s aplikacemi na telefonu: řekneš, co chceš, a on to stáhne, nainstaluje a časem aktualizuje. Služba je program, který běží stále na pozadí (webový server, databáze, SSH) a o jeho spouštění se stará systém systemd, něco jako vrátný, který ráno odemyká, večer zamyká a hlídá, jestli všichni ve službě fungují. A log je jeho deník, kam se zapisuje, co se dělo.
Obtížnost: 3 z 5. Příkazy jsou snadné a opakují se, ale je jich hodně a stejná věc se na různých distribucích dělá trochu jinak. Víc práce je s pochopením systemd (unit, enable, timer).
Balíčky: tři rodiny, stejné myšlenky
Balíček obsahuje program, jeho soubory a seznam závislostí. Správce balíčků je stáhne z repozitáře, nainstaluje i s knihovnami a pamatuje si, co kde je. Příkazy se liší podle distribuční rodiny:
| Úkol | Debian, Ubuntu, Mint (apt) | Fedora, RHEL, Rocky (dnf) | Arch, Manjaro (pacman) |
|---|---|---|---|
| Obnovit seznam balíčků | sudo apt update | (dělá se samo) | (součást -Syu) |
| Aktualizovat vše | sudo apt upgrade | sudo dnf upgrade | sudo pacman -Syu |
| Hledat | apt search htop | dnf search htop | pacman -Ss htop |
| Informace | apt show htop | dnf info htop | pacman -Si htop |
| Nainstalovat | sudo apt install htop | sudo dnf install htop | sudo pacman -S htop |
| Odstranit | sudo apt remove htop | sudo dnf remove htop | sudo pacman -Rns htop |
| Uklidit nepotřebné | sudo apt autoremove | sudo dnf autoremove | (-Rns uklidí závislosti při odstranění) |
| Seznam nainstalovaných | apt list --installed | dnf list --installed | pacman -Q |
Debian a Ubuntu: apt
sudo apt update
sudo apt upgrade
sudo apt install htopapt update jen stáhne aktuální seznam balíčků z repozitářů (nic nenainstaluje). apt upgrade pak nainstaluje novější verze toho, co už máš. apt install htop nainstaluje program i s jeho závislostmi. Výpis vždy ukáže, co se změní, a zeptá se [Y/n]: stačí Enter nebo y.
sudo apt remove htop
sudo apt purge htop
sudo apt autoremoveremove odstraní program, ale nechá jeho konfigurační soubory. purge smaže i je. autoremove odstraní závislosti, které už nikdo nepotřebuje. Příkaz sudo apt full-upgrade navíc umí odstraňovat nebo přidávat balíčky, pokud to nová verze vyžaduje.
Fedora a RHEL: dnf
sudo dnf upgrade
sudo dnf install htop
sudo dnf remove htopdnf upgrade aktualizuje všechny balíčky (stahuje si aktuální metadata sám, samostatné „update“ nepotřebuješ). Pro RHEL, Rocky a AlmaLinux platí stejné příkazy.
Arch: pacman
sudo pacman -Syu
sudo pacman -S htop
sudo pacman -Rns htop-S je instalace (sync), -y stáhne seznam balíčků a -u aktualizuje systém, takže -Syu dělá celou aktualizaci. -Rns odstraní balíček včetně závislostí a konfiguračních souborů, které nikdo jiný nepotřebuje.
Repozitáře
Repozitář je server s balíčky. Distribuce má své oficiální repozitáře a přidat můžeš další:
| Rodina | Kde jsou nastavené repozitáře |
|---|---|
| Debian, Ubuntu | /etc/apt/sources.list a soubory v /etc/apt/sources.list.d/ |
| Fedora, RHEL | soubory .repo v /etc/yum.repos.d/ |
| Arch | /etc/pacman.conf a seznam zrcadel /etc/pacman.d/mirrorlist |
Na Ubuntu existují ještě PPA (osobní archivy, sudo add-apt-repository ppa:jmeno/archiv). Na Fedoře jsou obdobou COPR repozitáře. Pro Arch slouží AUR, uživatelská sbírka receptů, které se sestavují lokálně a nejsou oficiální.
Snap a Flatpak stručně
Kromě distribučních balíčků existují univerzální formáty, které běží na různých distribucích:
- Snap (od firmy Canonical) je předinstalovaný na Ubuntu:
snap list,sudo snap install vlc. - Flatpak je rozšířený na Fedoře a Mintu a používá obchod Flathub. Aplikace běží v „písečku“ a mají vlastní knihovny.
flatpak remote-add --if-not-exists flathub https://dl.flathub.org/repo/flathub.flatpakrepo
flatpak install flathub org.videolan.VLC
flatpak run org.videolan.VLC
flatpak updateŘádky v pořadí: přidají obchod Flathub, nainstalují VLC, spustí ho a aktualizují všechny Flatpak aplikace. Univerzální balíky jsou větší a spouštějí se pomaleji, ale bývají nové a nezávislé na verzi distribuce.
Služby a systemd
Většina moderních distribucí používá systemd. Jeho základní příkaz je systemctl a spravuje jednotky (units), hlavně služby (.service). Jako příklad nám poslouží webový server nginx:
sudo apt install nginx
sudo systemctl status nginxVýpis (zkráceně):
● nginx.service - A high performance web server and a reverse proxy server
Loaded: loaded (/usr/lib/systemd/system/nginx.service; enabled)
Active: active (running) since Thu 2026-11-19 10:30:12 CET; 5min agoLoaded ... enabled znamená, že se služba spustí při startu systému, Active: active (running) že běží teď. Skončíš klávesou q.
| Příkaz | Co dělá |
|---|---|
sudo systemctl start nginx | Spustí službu teď |
sudo systemctl stop nginx | Zastaví službu |
sudo systemctl restart nginx | Zastaví a znovu spustí |
sudo systemctl reload nginx | Načte novou konfiguraci bez přerušení (pokud služba umí) |
sudo systemctl enable nginx | Zapne automatické spuštění při startu |
sudo systemctl disable nginx | Vypne automatické spuštění |
sudo systemctl enable --now nginx | Povolí i hned spustí |
systemctl is-active nginx | Vypíše active nebo inactive |
systemctl list-units --type=service --state=running | Všechny běžící služby |
systemctl --failed | Služby, které selhaly |
Logy: journalctl
Systemd shromažďuje logy všech služeb do žurnálu (journal). Čteš ho příkazem journalctl (pro plný výpis potřebuješ sudo nebo členství ve skupině adm či systemd-journal):
sudo journalctl -u nginx
sudo journalctl -u nginx -n 20
sudo journalctl -f
sudo journalctl -b -p err
sudo journalctl --since "1 hour ago"
journalctl --disk-usagePostupně: všechny záznamy služby nginx; posledních 20 řádků; sledování nových záznamů živě (Ctrl+C ukončí); chyby od posledního startu (-b je aktuální boot, -p err úroveň chyb a horší); záznamy za poslední hodinu; a kolik místa žurnál zabírá. Staré záznamy smažeš příkazem sudo journalctl --vacuum-time=7d.
Starší textové logy v /var/log (například /var/log/nginx/error.log) můžeš číst tail -f, ale systémové věci jsou dnes hlavně v žurnálu.
Vlastní služba (unit soubor)
Jednoduchý skript přeměníme na službu. Nejdřív skript /usr/local/bin/hello.sh:
#!/bin/bash
while true; do
echo "Ahoj ze služby: $(date)"
sleep 30
doneVytvoříš ho třeba sudo nano /usr/local/bin/hello.sh a pak mu dáš spouštěcí právo: sudo chmod +x /usr/local/bin/hello.sh. Potom unit soubor /etc/systemd/system/hello.service:
[Unit]
Description=Ukázková služba hello
After=network.target
[Service]
Type=simple
ExecStart=/usr/local/bin/hello.sh
Restart=on-failure
[Install]
WantedBy=multi-user.target[Unit] je popis a pořadí startu, [Service] říká, co se spouští (ExecStart) a že se má restartovat po pádu, [Install] určuje, že se služba zapne při běžném startu (WantedBy=multi-user.target). Systemd je potřeba o novém souboru informovat a pak službu spustit:
sudo systemctl daemon-reload
sudo systemctl enable --now hello
sudo journalctl -u hello -n 5V žurnálu uvidíš řádky „Ahoj ze služby“. Zastavíš ji příkazem sudo systemctl disable --now hello. U skutečné služby přidej do [Service] volbu User= s nepřivilegovaným uživatelem, aby neběžela jako root.
Plánování úloh: cron
Cron spouští příkazy v zadaném čase. Úlohy uživatele upravíš příkazem:
crontab -e
crontab -lPrvní otevře editor, druhý vypíše současné úlohy. Řádek úlohy má pět časových polí a příkaz:
| Pole | Hodnoty |
|---|---|
| minuta | 0 až 59 |
| hodina | 0 až 23 |
| den v měsíci | 1 až 31 |
| měsíc | 1 až 12 |
| den v týdnu | 0 až 7 (0 a 7 je neděle) |
*/15 * * * * /home/jana/zaloha.sh
0 3 * * 1 /home/jana/tydenni-zaloha.sh
30 6 * * 1-5 /home/jana/rano.sh
@reboot /home/jana/start.shŘádky: každých 15 minut; každé pondělí ve 3:00; v pracovní dny v 6:30; po startu systému. Hvězdička znamená „každý“. Používej úplné cesty k programům, cron má minimální prostředí. Na Fedoře a Archu může být potřeba nainstalovat a zapnout balíček cronie (služba crond).
Plánování úloh: systemd timery
Moderní alternativa jsou timery, které spouštějí službu. Je to vždy dvojice souborů. Služba /etc/systemd/system/denni-zprava.service:
[Unit]
Description=Denní zpráva do žurnálu
[Service]
Type=oneshot
ExecStart=/usr/bin/logger -t denni-zprava Ahoj z casovaceA časovač /etc/systemd/system/denni-zprava.timer:
[Unit]
Description=Spouští denní zprávu každý den
[Timer]
OnCalendar=daily
Persistent=true
[Install]
WantedBy=timers.targetsudo systemctl daemon-reload
sudo systemctl enable --now denni-zprava.timer
systemctl list-timers
sudo systemctl start denni-zprava.service
journalctl -t denni-zpravaOnCalendar=daily spustí službu jednou denně. Persistent=true ho dožene, pokud byl počítač vypnutý. list-timers ukáže, kdy se spustí příště, a ruční start služby ti dovolí zkoušku hned, aniž bys čekal.
Procesy, disk a paměť
top
htop
ps aux
ps aux | grep firefox
pgrep -l firefox
kill 1234
kill -9 1234
pkill firefoxtop ukazuje běžící procesy živě (konec q). htop je barevná a přehlednější varianta, kterou musíš doinstalovat (sudo apt install htop). ps aux vypíše všechny procesy, pgrep najde PID podle jména. kill PID pošle procesu žádost o ukončení, kill -9 ho ukončí násilím (jen když první nefunguje, protože proces se nestihne uklidit) a pkill ukončí podle jména.
df -h
du -sh ~/Stažené
free -hFilesystem Size Used Avail Use% Mounted on
/dev/sda2 50G 18G 30G 38% /
total used free shared buff/cache available
Mem: 7.7Gi 2.1Gi 3.9Gi 112Mi 1.7Gi 5.4Gidf -h ukáže zaplnění disků (-h je čitelné), du -sh složka velikost složky a free -h paměť. Rozhodující u paměti je sloupec available (kolik jde reálně použít), protože Linux volnou paměť využívá na cache.
Procvič si to
Doplň příkaz
Vyber správnou možnost
Spoj příkaz s účelem
Který správce balíčků to je?
Co dělá příkaz sudo apt update?
apt update jen stáhne aktuální seznam. Samotné programy aktualizuje až apt upgrade.
Jaký je rozdíl mezi systemctl start nginx a systemctl enable nginx?
Start působí jen v tomto okamžiku. Enable nastaví spuštění při bootu. Obojí najednou dá enable --now.
Co znamená cron řádek */15 * * * *?
První pole jsou minuty. Zápis */15 znamená každých 15 minut.
Který sloupec ve výstupu free -h ukazuje, kolik paměti jde reálně použít?
Sloupec available zahrnuje i paměť využívanou jako cache, kterou systém při potřebě uvolní. Samotné free bývá malé, ale to nevadí.
Pod kapotou · Jak systemd závislosti řeší a jak vypadá apt uvnitř
V unit souboru určují pořadí After= a Before= a závislosti Requires= nebo Wants=. Cíle (.target) seskupují služby: multi-user.target je běžný serverový režim bez grafiky a graphical.target s grafikou. Systemd umí také omezit zdroje služby (MemoryMax=, CPUQuota=), izolovat ji (ProtectSystem=, PrivateTmp=, DynamicUser=yes) nebo ji spouštět na požádání přes socket (.socket jednotky). Ve správci balíčků hrají velkou roli podpisy: repozitáře podepisují balíčky klíčem GPG a správce před instalací kontroluje, že balíček nebyl změněn. Aktualizace u distribucí s pevnými verzemi se dělí na bezpečnostní (okamžité) a běžné. Na serverech je proto dobré zapnout automatické bezpečnostní aktualizace (u Debianu a Ubuntu balíček unattended-upgrades, u Fedory a RHEL dnf-automatic).