Lidsky řečeno
Veřejné IP adresy jsou jako telefonní čísla do světa: jsou jedinečná a je jich málo. Doma máš ale desítky zařízení a firma stovky. Jak to, že nemáte každý desítky veřejných čísel? Doma má každé zařízení jen interní linku (privátní adresu) a jedno veřejné číslo sdílí váš router, který hovory předává „spojovatelka“. Té se říká NAT.
Privátní adresy
Pro vnitřní sítě je vyhrazeno několik rozsahů, které se na internetu nesměrují. Každý je smí používat zdarma a opakovaně (v tvé síti i v síti souseda). Definuje je RFC 1918.
| Rozsah | Prefix | Počet adres |
|---|---|---|
| 10.0.0.0 – 10.255.255.255 | 10.0.0.0/8 | přes 16 milionů |
| 172.16.0.0 – 172.31.255.255 | 172.16.0.0/12 | přes milion |
| 192.168.0.0 – 192.168.255.255 | 192.168.0.0/16 | 65 536 |
Domácí síť proto skoro vždy začíná 192.168. a firemní často 10. (je jich nejvíc, takže se z ní dobře dělají podsítě). Pozor na pasti: 172.15.x.x a 172.32.x.x privátní nejsou, rozsah je jen 172.16 až 172.31.
Zařízení s privátní adresou se samo na internet nedostane, protože internetové routery pakety s privátní adresou zahazují. K tomu je potřeba NAT.
NAT
NAT (Network Address Translation, překlad adres) běží na hraničním routeru. Při odchozím paketu nahradí privátní zdrojovou adresu veřejnou adresou routeru a zapamatuje si, komu odpověď patří. Při odpovědi udělá opak.
V domácnostech se používá varianta PAT (nebo „NAT overload“): router rozliší zařízení podle portů.
| Zařízení uvnitř | Odchozí port | Veřejná adresa a port |
|---|---|---|
| 192.168.1.10:50321 | → | 203.0.113.5:40001 |
| 192.168.1.11:50321 | → | 203.0.113.5:40002 |
(Adresa 203.0.113.5 je z rozsahu vyhrazeného pro dokumentaci.) Dva počítače tak sdílí jednu veřejnou adresu a router podle překladové tabulky ví, komu vrátit odpověď.
Výhody: šetří veřejné adresy, vnitřní síť zvenčí není přímo vidět. Nevýhody: zařízení zvenčí neoslovíš (potřeba přesměrování portů), některé protokoly s NATem potíže, překlad zdržuje a komplikuje diagnostiku. NAT není firewall, i když se tak někdy mylně uvádí.
Proč IPv6
IPv4 má 2³² = 4,3 miliardy adres a ty jsou rozdělené už několik let. IPv6 má adresy 128bitové: 2¹²⁸ ≈ 3,4 · 10³⁸ adres, tolik, že je možné přidělit každému zařízení vlastní veřejnou adresu a NAT nepotřebovat.
Jak vypadá IPv6 adresa
Zapisuje se šestnáctkově: osm skupin po čtyřech hex číslicích, oddělených dvojtečkami.
2001:0db8:0000:0000:0000:ff00:0042:8329Zkracuje se dvěma pravidly:
- V každé skupině se smějí vynechat úvodní nuly.
- Jednu souvislou řadu skupin tvořenou samými nulami lze nahradit
::(jen jednou, jinak by nebylo jasné, kolik nul kde je).
2001:0db8:0000:0000:0000:ff00:0042:8329
2001:db8:0:0:0:ff00:42:8329 (bez úvodních nul)
2001:db8::ff00:42:8329 (nuly nahrazeny ::)Prefixy se píšou stejně jako u IPv4: 2001:db8:abcd::/48. Typická lokální síť má prefix /64: prvních 64 bitů je síť, zbylých 64 identifikuje zařízení.
| Adresa | Význam |
|---|---|
::1 | loopback (jako 127.0.0.1) |
fe80::/10 | link-local, platí jen v jedné lokální síti, má ji každé rozhraní |
fc00::/7 | unikátní lokální adresy (obdoba privátních) |
2000::/3 | globální veřejné adresy |
2001:db8::/32 | vyhrazeno pro dokumentaci |
ff00::/8 | multicast |
IPv6 nemá broadcast (místo něj se používá multicast) a adresu si zařízení umí přidělit samo (SLAAC), případně ji přidělí DHCPv6.
Který z těchto rozsahů je privátní?
Privátní je jen 172.16.0.0 až 172.31.255.255. Rozsahy 172.32.x.x, 11.x.x.x a 192.169.x.x jsou veřejné.
K čemu slouží NAT?
Překlad adres na hraničním routeru šetří veřejné IPv4 adresy. Adresy přiděluje DHCP.
Kolik bitů má adresa IPv6?
IPv6 má 128 bitů, tedy osm skupin po 16 bitech (čtyři hex číslice).
Jak lze zapsat adresu 2001:0db8:0000:0000:0000:0000:0000:0001 nejkratší správnou formou?
Úvodní nuly vynecháš a souvislou řadu nulových skupin nahradíš jednou dvojicí dvojteček. Použít ji dvakrát nejde.
Pod kapotou · NAT64, CGNAT a přechod na IPv6
Mnoho poskytovatelů dnes používá CGNAT (Carrier-Grade NAT): NAT na straně poskytovatele, kdy zákazník dostane jen adresu z rozsahu 100.64.0.0/10 a veřejnou adresu sdílí s dalšími zákazníky. Pro ty už nejde nastavit přesměrování portů ze světa. Přechod na IPv6 běží po etapách: dual stack (zařízení má IPv4 i IPv6 adresu), tunelování (IPv6 balené do IPv4) a NAT64 (překlad mezi světy). Zařízení s dual stackem upřednostňuje IPv6, když je dostupné, a automaticky přejde na IPv4, pokud ne (algoritmus Happy Eyeballs).